Fake Love (Shawn Mendes CZ)

9. Kapitola

Aimee
Já věděla, že ta práce snů bude mít nějakej háček. Nemůžu se Shawnem jen tak spát, kdykoliv bude chtít, to prostě nejde...
,,A když s tím nebudu souhlasit?" zeptám se.
,,Tak potom si budu muset najít jinou falešnou přítelkyni. Sice nerad, ale..."
,,Fan, tak si najdi jinou." přeruším ho a už se zvedám z pohovky.
,,Můžu vědět proč?" ozve se.
,,Protože nesouhlasím s tou podmínkou?"
,,To vím... Ale proč s tím nesouhlasíš? Přitahujeme se. Tam venku se ti to líbilo, to nepopřeš."
,,To je právě ten problém." povzdechnu si a zase si sednu.
,,Víš, že jsem byla tvoje fanynka... Milovala jsem tě... Byl jsi moje platonická láska. Jenže pak jsi se tak změnil. Začal jsi pít alkohol a střídat holky každou noc. Bolelo mě to, hodně bolelo. Pár nocí jsem probrečela. Já vím, jsem dospělá, ale nemohla jsem si pomoct... Přestala jsem poslouchat tvou hudbu a stalkovat tě 24/7. Moje srdce je opět v pořádku a já nechci, aby jsi mi ho zase zlomil."
,,Proč bych ti ho měl zlomit?"
,,Bojím se, že se do tebe zase zamiluju, tentokrát doopravdy. To už bych tak snadno nezvládla. Kdybych s tebou měla několikrát sex, určitě bych se do tebe zamilovala, a to rozhodně nechci." přiznám.
,,Nepomohlo by, kdybych potom byl na tebe hnusnej?" zkouší odlehčit situaci.
,,To by asi nepomohlo.. Prostě si najdi někoho jinýho.." zvednu se a odcházím. Trochu čekám, že se mě pokusí zastavit, ale neudělá to. Nastoupím do výtahu, kde se tak trochu zhroutím. Bouchnu pěstí do stěny výtahu a rozbrečím se. Práce snů je pryč a na mě zase čeká ta hnusná, kterou dělám už tolik let...
Po pár minutách se dám do pořádku a vystoupím v přízemí z výtahu. Mobilem si zavolám taxík a za pár minut jsem doma. Zrovna, když se převléknu do pohodlné teplákovky, zavolá mi šéfová. Má pro mě klienta. S povzdechem se jdu převléct do pracovního úboru a do hodiny jsem u klienta. Vůbec mi nenabídne pití a zavede mě rovnou do ložnice.
,,Na kolena." poručí mi. Poslechnu a kleknu si před jeho stopořený úd. Dám si ho do pusy, ale je tak dlouhý, že se mi tam nevejde celý.
,,Až do krku!" poručí. Pokusím se o to, ale nejde to. Nechci se udusit.
,,Do prdele, co jsem ti říkal?!" chytne mě za paraku a nacpe mi ho až do krku. Začnu se dusit.
,,Hezky drž!"
Nedá se to, hrozně se dusím. Vytrhnu se mu a rozkašlu se.
,,Ty děvko jedna!" zakřičí a vrazí mi facku. V očích mě zapálí slzy.
,,Znovu!" křikne a chytne mě zase za paruku. Opakuje se to co předtím. Znovu se dusím, ale on mě nenechá se odtrhnout, drží mě silněji. Teď mi dokonce ucpe nos, abych nemohla dýchat. Drží mě tak dlouho, že mám mžitky před očima. Myslím, že omdlím...
,,Tak to má vypadat, děvko jedna!" vrazí mi druhou facku a pustí mě. Rozkašlu se na celý byt. Z očí mi tříští slzy.
,,Přestaň bulet a podrž mi znovu!" zakřičí.
,,Ne." zašeptám skrze slzy.
,,Jak ne?!" zaburácí a chytí mě za paruku tak silně, že mi jí strhne.
,,Ale ale, tak děvenka není blond. Naštěstí pro mě, mám rád tmavovlásky." chytne mě za mé pravé vlasy. Vím, co znovu příjde, ale nenechám se. Seberu v sobě všechnu sílu a strčím do jeho těla tak, že skončí na zemi. Zvednu se na nohy a utíkám pryč. Slyším ho za mnou řvát, ale neohlížím se. Utíkám pryč co nejrychleji můžu. Je mi jedno, že nemám boty a paruku. Prostě běžím, dokud nejsem venku na ulici. Naštěstí mám v kapse od sukně mobil, takže si můžu zavolat taxi. Taxikář naštěstí můj vzhled nekomentuje a odveze mě rovnou domů. Doma se převleču do pyžama a odlíčím se. Chystám se spát, když mi zazvoní mobil. Volá mi šéfová.
,,Co se sakra stalo?! Proč jsi neposlechla klienta?! Co sis to dovolila?!" začne po mně hned řvát.
,,Já... Utekla jsem pryč. Byl na mě hrubý."
,,Ale prosím tě... Říkal, že jsi mu nechtěla podržet!"
,,Protože jsem se dusila! Málem mě udusil!" zvýším hlas.
,,Určitě přeháníš.."
,,Nepřeháním ani trochu! Dusil mě! A choval se násilnicky! Můj obličej je toho důkazem."
,,Zmlátil tě?"
,,Jo. Dal mi dvě facky. Mám červenou tvář."
,,Dvě facky? To je všechno? To říkám, přehaníš! Přišla jsem kvůli tobě o prachy! Budu si muset rozmyslet, zda tě nevyhodím.."
,,Víte co? Nenamáhejte se! Končím sama!" zařvu do telefonu a hodím s ním o zeď. Jsem tak vytočená. Několikrát se zhluboka nadechnu než vezmu z podlahy mobil. Je na šrot. Skvělý..
Hodím mobilem znovu o zeď a s brekem si jdu lehnout. Jsem z dneška tak unavená, že usnu za pár minut. Začíná se mi zdát nějaký sen, když se ozve zvonek. Otevřu do tmy oči. Kolik může být hodin? Nikde tu nemám hodiny a mobil je rozmlacený.. Protáhnu se a jdu otevřít. Za dveřmi stojí Shawn.
,,Já vím, že je pozdě.. Ale můžu dál?"
Přikývnu a pustím ho dovnitř.
,,Ty jsi už spala?" přejede zrakem po mém pyžamu se žirafou.
,,Už? Kolik je hodin?"
,,Bude jedenáct... Co se ti stalo s obličejem?" vezme do rukou můj obličej a přejede palcem po modřině.
,,Ale nic... Co tu chceš?" odtáhnu se.
,,Přišel jsem ti vrátit občanku. Ale... co se stalo? Někdo tě uhodil? Kdo?"
,,Neřeš to... Dáš mi tu občanku?"
,,Nedám, dokud mi neřekneš, co se stalo." trvá si na svém.
,,Jen klient ztratil nervy."
,,Cože? Já toho bastarda zabiju! Kde bydlí?!" zatne dlaň v pěst. Vypadá, že chce do něčeho mlátit. Byl by schopný kvůli mně někoho zmlatit? Ale proč?
,,Nebudeš nikoho mlátit. Nech to být."
,,Nenechám. Takhle se k tobě nikdo nemůže chovat, sakra!" vjede si rukou do vlasů a zatahá se za ně.
,,Už ani nebude, tak se uklidni. Dala jsem výpověď."
,,To je dobře." vydechne.
,,Takže to znamená, že sis to rozmyslela? Přistoupíš na tu podmínku?"
,,Cože? Ne! Prostě jsem dala výpověď, ale ne kvůli tobě. Kvůli sobě. Prostě si najdu jinou práci." Nevím jakou, ale nějakou budu muset.
,,Přidám ti! 15 milionů." vyhrkne.
,,Mě si nemůžeš koupit, Shawne."
,,Dvacet! Dvacet milionů."
,,Co?"
Mám riskovat své srdce kvůli dvaceti milionům?

Tak co? Bude konečně souhlasit? 🤔😁