Fake Love (Shawn Mendes CZ)

2. Kapitola

AIMEE
Běž rychleji!!! Makej!!! řvu na sebe v duchu. Hodinky mi ukazují 120 tepů za minutu. Jestli chci spálit ty špeky, tak musím běžet rychleji! Pořádně se nadechnu a rozeběhnu se rychleji. 150 tepů za minutu! YES!
V takovém tempu běžím zhruba dvacet minut. Zastavím u mé oblíbené kavárny, otřu si paží pot z čela, vydýchám se, a vejdu dovnitř.
,,Čau Aimee, jako obvykle?" kývne na mě za pokladnou Jake.
,,Yep, zelený čaj s pořádnou dávkou smetany." opřu se o pult.
,,Jak to jde?" zeptá se, když mi připravuje nápoj.
,,Ale jo, jde to. Mohlo by být..."
,,Jedno Latté." přeruší mě někdo.
Otočím se, abych toho týpka spřažila pohledem, protože není slušné někomu skákat do řeči, ale místo toho ucouvnu a narazím bokem do pultu. Pár sekund zírám na toho vysokého kluka, než z kavárny sprintem vyletím. O ulici dál se zastavím, abych se vzpamatovala. Jednu dobu jsem si tolik přála ho potkat, a teď, když mu pomalu ani nemůžu přijít na jméno, na něho narazím. Život není fér!
,,Hej! Tvůj nápoj, kočko!" uslyším za sebou hlas, který jsem ještě před pár týdny tolik milovala.
Na běh už nemám sílu, tak se zhluboka nádechnu a otočím se.
Pokouším se na něho nedívat, když sahám po bílém kelímku v jeho dlani.
Chci si kelímek vzít, ale drží ho dost pevně.
,,Pusť." syknu.
,,Až mi dáš tvoje telefonní číslo."
,,Cože?" přiměju se mu podívat do očí. Jeho karamelky jsou ještě hezčí než na fotkách a ve videích. Jestě nedávno jsem se v nich mohla utápět klidně celý den. Teď ve mně probouzely nechutenství.
,,Slyšela jsi." ušklíbne se.
,,To pití si nech, pitomče." otočím se a utíkám pryč. Pryč od něho. Něco na mě za mnou křikne, ale zacpu si uši, abych ho nemohla slyšet. Doběhnu domů, zuju si boty a svalím se do křesla v obyváku.
Zvládla jsi to dobře! v duchu se pochválím.
Musím to zavolat své nejlepší kamarádce Denis, která je na letních prázdninách u rodiny v Californii.
Pozdraví mě hned po prvním zazvonění.
,,Neuvěříš mi na koho jsem dnes narazila." říkám, co nejvíce otráveně.
,,Povídej." pobídne mě.
,,Ve své oblíbené kavárně jsem narazila na toho děvkaře."
,,No neříkej! Shawn Mendes tam byl? Má tu nějakej koncert, nebo co dělá v Londýně?" vyzvídá jak kdybych ho stalkovala dvacet čtyři hodin denně.
,,Jo, Mendes. A nevím, co tu dělá. Víš, že se o něho už pár týdnů nezajímám."
,,Já se taky o něho nezajímam. Jen mě to trochu zajímalo."
,,Mě to teda vůbec nezajímá. Jen doufám, že už brzo odjede. Nechci ho tu."
,,Ty děláš jako kdyby byl masovej vrah." rozesměje se.
,,Chtěl moje číslo, Denis. Určitě proto, aby se mi dostal do kalhotek. Víš, jak takový kluky nesnáším."
,,To já taky, holka."
Ještě Denis popřeju hezké léto a rozloučím se. Pak valím do sprchy. Zrovna, když si na vlasy nanáším šampón, ozve se zvonek. To bude určitě pošťák s mým balíčkem proteinových nápojů! Rychle spláchnu z vlasů bílou pěnu a vylezu ze sprchy. S natěšeným výrazem na sebe hodím růžový saténový župan a utíkám ke dveřím.
No to si dělá srandu... proletí mi hlavou, když se podívám do kukátka.
Co tady chce ten děvkař? A jak ví mou adresu?
Zvonek se ozve podruhé a já váhám, jestli mám otevřít.
,,Vím, že tam jsi!" zařve přes dveře.
To by mě zajímalo jak. Viděl mě v kukátku? Blbost...
,,Slyšel jsem sprchu!" zakričí podruhé. Zatraceně!
Znovu zazvoní, a já jsem čím dál nervóznější. Jak dlouho bude trvat, než to vzdá?
,,No tak. Chci se jen omluvit a dát ti tvůj nápoj."
On a omluvit se? To si myslí, že se stačí omluvit a já bude hned povolná? Tak to určitě... Mám chuť otevřít dveře a zakřičet na něho, že jeho omluvu příjmu, kdyby se nejdřív začal chovat jako předtím, jako ten kluk do kterého jsem se před rokem zamilovala, a ne se chovat jako děvkař, který má každou noc jinou holku v posteli. Ale místo toho jen mlčím a sleduju kapky vody, které mi stékají z mokrých vlasů.
Uslyším za dveřmi povzdechnutí a pak kroky. Kouknu se do kukátka a zírám na prázdnou chodbu. Je pryč. Konečně.