Fake Love (Shawn Mendes CZ)

69. Kapitola

,,Kdo je to?" ptám se s pohledem upřeným na nějakou vysokou blondýnu.
,,Ona..." začne Shawn, který stojí vedle ní.
,,Jsem jeho milenka." skočí mu do řeči.
,,Cože?" začnou mi slzet oči...

Cítím slzy, jak mi stékají po obličeji. Otevřu oči a zjistím, že ležím v posteli. Nechápu proč brečím, byl to jen blbej sen a navíc Shawna ani nemiluju, tak proč bych měla brečet kvůli tomu, kdyby měl milenku? Možná pro mě včerejší noc znamená více, než jsem ochotna si připustit...
Do ložnice vejde Shawn s tácem v ruce. Okamžitě si začnu prsty stírat slzy.
,,Aimee? Co se děje? Proč pláčeš?" odloží tác s jídlem na noční stolek a sedne si ke mně.
,,To nic. Jen sen." pousměju se a posadím se.
,,Co se ti zdálo?" chce vědět.
,,Ale nic... Jen taková blbost... Jen se mi zdálo o nějaké blondýně, která tvrdila, že je tvoje milenka. Ani nevím, proč kvůli takové blbosti brečím."
,,Počkej, jak vypadala?"
,,Byla vysoká. Vlasy měla vyčesané do vysokého culíku a měla černé krátké šaty. Taky byla zmalovaná jak.... nějaká... lehká holka."
,,Aimee, to nebyl jen sen. Stalo se to. Byla u mě doma a tvrdila ti, že je moje milenka. Ale...."
,,Cože? Ty jsi mě podváděl?" vyhrknu.
,,Nejdřív jsi mi neřekl o naší dohodě, pak o tom dítěti a teď i o tvojí milence. Co ještě dalšího přede mnou tajíš?!" vykřiknu a bouchnu ho do hrudi. Do očí se mi opět dostanou slzy. Nebudu lhát, bolí mě pomyšlení, že mě podváděl. Třeba mě podvádí i teď a jsem pro něho jen nějaké zpestření.
,,Aimee, já s tou holkou spal jen jednou a to.."
,,Mlč, nechci to slyšet!" zakřičím a přikryju si uši dlaněmi, abych nemusela slyšet, co říká.
,,Poslouchej mě!" zakřičí a chytne mě za zápěstí. Odtáhne mi ruce od uší a silně mi je drží před tělem.
,,Nikdy jsem tě nepodvedl. Nikdy! Ani v myšlenkách ne." dívá se mi upřeně do očí.
,,A co ta holka?"
,,Lhala. Spal jsem s ní ještě předtím než jsem tě poznal. Našla klíče od mého bytu pod rohožkou a čekala na mě. Když zjistila, že s ní nic nechci mít, protože mám tebe, byla naštvaná a tak si vymyslela, že tě s ní podvádím. To je vše. Nikdy bych nebyl schopnej tě podvést a ani bych na to jen nepomyslel, protože ty jsi pro mě ta jediná."
,,Jak můžu vědět, že mi říkáš pravdu?" jeho slova mi přijdou upřímná, ale nemůžu říct, že bych si byla úplně jistá, že říká pravdu.
,,Proč bych ti jinak říkal, že to nebyl jen sen? Mohl jsem dělat jako že nic. A navíc se ti zcela jistě paměť vrátí úplně, tak bych ti ani lhát nemohl."
,,Dobře, věřím ti." Nakonec kdyby mě podváděl, tak bych se to určitě dozvěděla z internetu nebo bulvárních časopisů.
,,Děkuju." usměje se a zvedne si moje ruce ke rtům, aby mě políbil na klouby prstů. Rázem se mi zrychlí tep. Vytrhnu ruce z jeho sevření a nervózně uhnu pohledem.
,,Máš hlad?" natáhne se pro tác a položí ho mezi nás na matraci.
,,To jsou lívance?" mlsně si olíznu rty. Až teď jsem si uvědomila jaký mám hlad.
,,Tvoje oblíbené. Proteinové s malinovou omáčkou."
,,Moje oblíbené? Co si pamatuju, tak jsem měla lívance nejraději s javorovým sirupem."
,,Teď máš nejraději tyto, věř mi. Jsou dokonalý." mrkne na mě a pobídne mě, abych ochutnala.
Zabořím vidličku do malé tlusté palačinky, kus odtrhnu a vložím si ho do úst.
,,Panebože." zamumlám s plnou pusou. Nic lepšího jsem snad nejedla. Malinová omáčka je hezky nasládlá a lívance se rozplývají na jazyku. Moje chuťové pohárky zažívají ohňostroj.
,,Dokonalost sama." oznámím, když řádně rozžvýkané sousto polknu.
,,Říkal jsem ti to." zazubí se a vezme si druhý talířek s lívanci. Mlčky jíme a já se dívám všude možně, abych se vyhnula jeho pohledu. Jsem strašně nervózní, když nevím, co říkat.
,,Děkuju ti za snídani. Bylo to výborné." poděkuju, když dojím druhý lívaneček. Jsou sice na talířku ještě dva, ale i přes to, že mám na ně chuť, nesmím je. Jelikož nemám teď žádný pohyb, rychle bych nabrala, takže se v jídle teď musím hodně kontrolovat.
,,Rádo se stalo." vezme tác a odnese ho do kuchyně. Využiju toho, abych se mohla převléknout. Chci se přesunout na vozík, ale zjistím, že je daleko od postele, nedosáhnou na něj. S povzdechem se pomalu posouvám z postele na zem. Jenže postel je vysoká a pádu se nevyhnu.
,,Sakra." zakleju bolestí. Narazila jsem si pěkně zadek.
,,Co to vyvádíš?" do pokoje vlétne Shawn.
,,Jen jsem se chtěla dostat na vozík."
,,Proč jsi neřekla? Přesunul bych tě." v náručí mě zvedne z podlahy a posadí na vozík.
,,Děkuju." pípnu.
,,Nemusíš mi děkovat. Starám se o tebe rád. Víš, že tě miluju a pomůžu ti se vším, co budeš potřebovat."
,,Jak mě můžeš milovat? Podívej se na mě, jsem mrzák a předtím jsem byla jen obyčejná děvka."
,,Já si tě nevybral, to moje srdce. Jednoduše tě miluju už jen proto jaká jsi a co sis musela vytrpět. Jsi hrozně moc silná, Aimee." Jeho slova mi rozechvějí duši.
,,Dobře." uhnu pohledem. Už nevím, co bych řekla. Jsem silná, v tom má pravdu. Snažím se sžít s realitou a myslet pozitivně.
,,Můžeš mi prosím že skříně podat nějaké tepláky a tričko? Abych se mohla převléknout."
,,Jasně." dojde ke skříni a vytáhne z ní zlato bílou teplákovku.
,,Zvládnu se převléknout sama." protestuju, když mi přetahuje noční košilku přes hlavu.
,,Už jsem říkal, že se o tebe rád starám." košilku následně poskládá a uloží ji do skříně. Ze šuplíku vytáhne červené krajkové kalhotky, které mi i přes mé protesty, obleče. Následně mi obleče i domácí úbor.
,,Děkuju." poděkuju ikdyž říkal, že děkovat nemusím. Přijde mi totiž blbé to neříkat.
,,Víš co? Co kdyby jsi mi místo děkování vždycky dala pusu? To by pro mě znamenalo mnohem víc." uculí se.
,,Tak platí." souhlasím.
,,Počkej, fakt? Myslel jsem, že tě budu muset přemlouvat."
,,Jsi přece můj přítel, tak by bylo divný, kdybych to odmítla. A navíc, líbí se mi, když se líbáme." přiznám. Líbí se mi ten pocit, když jsou jeho rty na mých. Je to jako kdyby mi v břiše poletovalo sto malých motýlků. Nikdy jsem to s nikým nezažila. Možná ano, ale to si nepamatuju.
,,Ani nevíš, jak strašně rád to slyším. Právě jsi mě nazvala svým přítelem a ještě jsi přiznala, že máš ráda, když tě líbám." nakloní se a vezme moji tvář do dlaní.
,,Teď mě nelíbej, nemám vyčištěný zuby." sundám jeho ruce.
,,Tak šupem si je vyčisti." zavelí a pomůže mi s vozíkem do koupelny.
Shawn mi vymáčkne na kartáček mentolovou pastu a já si vyčistím zuby.
,,Tak, už mě můžeš líbat jak jen dlouho budeš chtít." zasměju se, když si vypláchnu ústa.
,,Mile rád." znovu se nakloní a vezme mi obličej do dlaní.
,,Miluju tě, Aimee." zašeptá těsně předtím než se naše rty spojí. Motýli se mi opět v břiše rozlétnou. Přitáhnu si Shawna blíže za krk a jednu ruku mu zabořím do vlasů. Miluju jeho hebké vlnité vlasy jak mi prokluzují mezi prsty. Kéž bych se teď mohla postavit a přitisknout se k jeho pevnému tělu. Jeho polibky se mnou tak mávají, že bych se nejraději zase ocitla nahá v posteli a měla ho nad sebou. Neovládnu se a do polibku zasténám.
,,Sakra, Aimee." zamumlá a jeho dlaně mi sklouznou na boky.
,,Vem mě znovu do postele." vyslovím myšlenku nahlas.

Aimee to nějak často chce 😁 Ani se jí nedivím, je to Shawn 😂❤️

Ale musím se zeptat, nenudí vás to? Nic se neděje, je to jen taková sladká patlanina a akce nikde....Docela lituju, že jsem Bruna zabila. Že by se objevil Bruno č.2? :D Ale spíše to vidím na konec. Přece jenom už bude 70.díl......
A někdo z vás už kapitolu četl, ale musela jsem ji smazat a znovu vydat, wattpad měl nějaký problém.. Celou knihu jsem musela znovu publikovat. Ještěze jsem měla tento díl uloženy, jinak bych musela celou kapitolu psát znovu. Takže, kdo píšete, raději si dily ukládejte...