Fake Love (Shawn Mendes CZ)

14. Kapitola

Shawn
Jsem idiot. Proč se k Aimee chovám tak hnusně? Neměl jsem jí tu sms psát. A jinejm jsi jí dělat mohla? Kéžbych uměl vrátit čas. Jenže to neumím, takže jsem napsal, že se omlouvám. Stojím před dveřmi jejího bytu. Ještě než jsem jí napsal tu pitomost, tak jsem jí chtěl strašně vidět. No, spíše jí zase vidět přede mnou na kolenou. Ale potom co jsem jí napsal, už jí vidět nechci. Cítil bych se divně, kdybych po ní teď něco chtěl. Výjdu z panelového domu a zrovna mi příjde odpověď od Aimee.
Šla jsem ti otevřít. Kde jsi?
Trochu mám nutkání se vrátit, ale neudělám to.
Uvidíme se zítra na letišti. Vyzvedne tě v devět taxi.
Strčím mobil do kapsy a jdu do nejbližší hospody. Tam si objednám panáka vodky.
,,Ty jsi ten zpěvák?" objeví se vedle mě na baru nějaká dlouhonohá blondýnka. Jen přikývnu a kopnu do sebe panáka, který zrovna přistál přede mnou. Ucitím, že mi v kapse od kalhot vibruje mobil, ale ignoruju to.
,,Další." houknu na barmanku.
,,Nechtěl by jsi mi objednat drink?" zeptá se svůdně bloncka.
,,Ani ne." kopnu do sebe druhého panáka. Hned si objednám další.
,,A taxi? K tobě domů?" přejede mi dlaní po paži.
,,Jasně. Ale k tobě domů." odpovím a v hrdle mě zapálí alkohol.
,,Jsem velmi ohebná. Takže, už vypadneme?" zašeptá mi do ucha. Otočím se, abych jí taky mohl něco pošeptat do ucha,
,,Ty vypadneš." otočím se zpátky k baru a objednám si další alkohol. Tentokrát sklenici whisky.
,,Cože? Ale říkal jsi..." začne popotahovat.
,,Říkal jsem, že objednám taxi k tobě domů. Ale neřekl jsem, že pojedu s tebou." protočím panenky.
,,Pitomče." bouchne mě kabelkou do hrudi a konečně odchází pryč. V kapse mi znovu vibruje mobil. Znovu ho ignoruju. Vypiju whisky na ex a poručím si pivo. Během půl hodiny za mnou chodí holky s nabídkou na sex. Všechny odpálkuju. Nemůžu s žádnou odejít, když mám mít status zadaný. A mimo to, holka kterou chci mě nechce a má navíc svoje dny...
,,Díky bohu, že tě fotí na každým kroku a dávají to na instagram." objeví se vedle mě Jake.
,,Několikrát jsem ti volal!" seřve mě, jako kdyby byl můj otec a já náctiletej parchant. Náctiletej už rozhodně nejsem. Mám dvacet.
,,A?" pokrčím rameny.
,,A? Jsem tvůj bodygárd, sakra! Zdrhnul jsi z bytu, aniž by jsi mi cokoliv řekl!"
,,Neřvi po mně, brácho."
Jake se zhluboka nadechne a sedne si vedle mě k baru.
,,Dvakrát tequilu." zavolám na barmanku.
,,Víš, že v práci nepiju."
,,Ty seš tak vzornej. Šéf ti nabídne panáka a ty ho odmítneš." hodím do sebe zlatou tekutinu.
,,Už by jsi neměl pít. Jsi opilej skoro pod obraz." ozve se Jake o pár minut později, když mám v sobě pár dalších mililitrů alkoholu.
,,Neříkej mi, co mám dělat." doporučím mu a kopnu do sebe vodku.
,,Jak chceš, ale až budeš mít zítra kocovinu, tak si nestězuj." řekne a objedná si minerálku. Já si objednám další alkohol. O pár tekutin alkoholu později jsem tak zlitej, že jsem rád, že se udržím na nohách. Za pomocí Jakea dojdu k taxíku a za pár minut už svalím do své postele. Jake mi dá vedle postele kýbl.
,,Kdo mě vyslíkne?" zamumlám. Kéžby tu byla Aimee a její nervózní prsty by mi sundaly oblečení.
,,Tvoje ruce." dostane se mi odpověď od Jakea, který výjde z ložnice. Povzdechnu si a pokusím se rozepnout si knoflík od kalhot, ale nejde mi to.
,,Kašlu na to." zívnu a zhasnu lampičku vedle postele. Díky bohu, že lampička je dotyková, jinak bych usnínal u světla.
**********
,,Do prdele." zamumlám a chytím se za hlavu. Stojím v koupelně a zírám na sebe do zrcadla. Vypadám strašně a taky se tak cítím. Mám kruhy pod očima a vlasy tak rozcuchaný, že by potřebovaly zásah kadeřníka. Podívám se na hodinky, které mám na levé ruce. Je teprve půl třetí ráno. Do postele se už nevratím. Spal jsem už asi deset hodin. Vysleču si oblečení ze včerejška a vysprchuju se. Vlasy si umyju šamponem a pak si je vyfoukám féném. Napatlu do nich tunu gelu, aby hezky držely nahoře a nepadaly mi do očí. Obléknu se počkám dokud se Jake nevzbudí. Přesně do půl sedmé. Kolem půl osmé společně výjdeme ven, abychom se v kavárně nasnídali. Během snídaně objednám pro Aimee taxík. Do bytu se vrátíme kolem půl deváté, mám jen půl hodiny, abych si zabalil pár věcí. Nahážu do kufru nějaké oblečení a hygienické potřeby. Do příručního zavazadla si dám doklady a vytisknuté letenky. Jake má na starosti mé tři kytary.
,,Musíme jít." vtrhne do ložnice Jake zrovna, když chci napsat sms Aimee.
,,No jo, už jdu." hodím si mobil do kapsy u džínů.
,,Řídíš." hodím Jakeovi klíče od půjčeného auta, když hodím kufr na kolečkách do auta.
Sednu si na sedadlo spolujezdce a vytáhnu mobil. Napíšu Aimee.
Za chvilku se uvidíme na letišti. Těšíš se? ;)
Na parkovišti před letištěm jsme během dvaceti minut. Zkontroluju mobil. Aimee mi ještě neodepsala. Rozhodnu se, že jí zavolám. Nezvednete to, hovor spadne rovnou do hlasové schránky. Trochu začnu panikařit. Vystoupím z auta, jestli někde Aimee neuvidím. Ale nikde po ní není ani stopa. Kde může být? Už tu měla být tak před deseti minutami.. Co když se jí něco stalo?