Fake Love (Shawn Mendes CZ)

48. Kapitola

Aimee
Pár sekund po výstřelu uslyším houkání policejního auta. Jede sem policie? Nebo jen projíždí kolem? Houkání ustane a následně se rozezvoní zvonek.
,,Otevřete! Policie!!" ozve se bouchání.
,,Dělej, odcházíme!" do místnosti vletí Bruno. Cítím se jako kdyby mě někdo polil vařící vodou. Čekala jsem Shawna, ne jeho.
,,Kde je Shawn? Slyšela jsem ho!!" zakřičím.
,,Laskavě neřvi, nebo tě znova uspím! A teď vstávej!"
,,A jak mám asi tak vstát? Jsem celá svázaná!"
Bruno zakleje a vezme mě do náruče.
,,Opovaž se jen pípnout, jinak vytáhnu injekci." řekne mi do ucha. Jen se slzami v očích přikývnu.
,,Panebože." zalapám po dechu, když se ocitneme v chodbě. To co uvidím mě naprosto šokuje.
,,Co jsem ti říkal?! Mlč, nebo tě zase nadroguju." pohrozí mi šeptem do ucha. Jeho kroky pokračují dál chodbou k zadnímu východu. Snažím se skoro ani nedýchat, ikdyž se mi chce hlasitě brečet. Co to jenom provedl?
Zadními dveřmi mě vynese ven. Nejde odsud vidět na hlavní cestu, takže mě bez problémů odnese až do lesa, kde je naprostá tma. Za domem bylo aspoň trošku světla, ale tady je černo černá tma.
,,Ty jsi ho zabil. Zabil jsi ho!" rozbrečím se. V mysli se mi vybaví Shawn, který leží na zemi v chodbě domu.
,,Máš štěstí, že tě už můžu slyšet jen já!" položí mě na zem. Vytáhne z kapsy od mikiny mobil a rozsvítí světlo.
,,Teď tě rozvážu, ale opovaž se o něco pokusit!" vytáhne zbraň. Se vzlyky přikývnu.
Z kapsy od kalhot vytáhne nůž a lana přeřeže.
,,Tak, vstávej, musíme jít." vstanu a bez rozmyslu mu vyrazím mobil z ruky. Les se opět ponoří do tmy. Okamžitě se dám do běhu. Ruce mám natažené před sebou a oči doširoka otevřené. Hledám alespoň malý náznak světla, únik z lesa.
,,Ty mrcho!" zakřičí za mnou. Ani na sekundu se nezastavím, běžím dál. Pod nohama mi skřípají klacky a co pár sekund jsem na zemi, ale vždy se rychle zvednu a běžím dál. Srdce v hrudi mi bije jako na poplach.
,,Mně neutečeš! Slyšíš?! Mně neutečeš!" lesem se ozývá Brunův hlas. Na chvilku zastavím a zaposlouchám se. Jeho kroky nejsou daleko, jsou blízko. Hodně blízko.
,,Pomoc! Pomoc!!! Tady v lese! Pomoc!!" začnu křičet a dám se opět do běhu.
,,Halooo?! Kdo je tam?!" uslyším z dálky mužský hlas.
,,Pomoc!!!" křičím, co nejvíc mi moje hlasivky dovolí. Jsem už skoro bez dechu, ale běžím dál. Nemůžu se už ani na sekundu zastavit, Bruno by mě dostal.
,,Haloo? Kde jste?" ozve se znovu mužský hlas a následně spatřím malé světlo kousek ode mě. Nadšeně běžím k němu, našli mě! Z posledních sil doběhnu k policistovi, který svítí baterkou.
,,Bruno je někde tam. Běžel za mnou. Je to vrah! Zabil Shawna! Musíte ho zatknout." říkám skoro bez dechu, když vyběhneme z lesa. Svalím se do trávy a ztěžka oddechuju.
,,Běžte dolů k autu, je tam kolega. Já se postarám o toho Bruna." policista vběhne do lesa. Postavím se na nohy a rychlým krokem dojdu k policejnímu autu před domem.
,,Jste v pořádku? Kde je Bruno Aspena? Byla jste s ním? To on postřelil pana Mendese?" pokládá mi policista hned otázky, jak nastoupím do vozu.
,,Odtáhnul mě do lesa, je někde tam. Váš kolega říkal, že se o něho postará. A jsem si jistá, že to Bruno postřelil Shawna, nebyla jsem u toho, ale slyšela jsem výstřel. V domě byl jen Bruno, musel ho zabít on." jen co to dořeknu, rozbrečím se. Nemůžu uvěřit, že Shawn není mezi živými.
,,Uklidněte se, prosím. Pan Mendes byl převezen do nemocnice. Je sice ve vážném stavu, ale je naživu."
,,Panebože, děkuju." zašeptám skrze slzy. Nikdy jsem nebyla na modlení, ale teď v duchu prosím boha, aby byl Shawn v pořádku.
,,Nemůžu toho Bruna najít." nasedne za několik minut do auta policista, který mě našel v lese.
,,Nemůže být daleko, vyhlásíme po něm pátrání." vezme do ruky vysílačku, aby zahájil hledání Bruna.
,,Chci do nemocnice za Shawnem." ozvu se, když se dá auto do pohybu.
,,Nejdříve musíte na výslech."
,,Dobře, pak chci hned za Shawnem."
Během několika minut se dostanu na policejní stanici, kde řeknu vše, co se stalo. Nevynechám z vyprávění ani Taylera. Pak mě police konečně zaveze za Shawnem. Tam čekám před operačním sálem. Dozvěděla jsem se, že během operace nastaly komplikace. Jsem jako na jehlách. Co když to Shawn nepřežije? Nebo co, když bude mít trvalé následky? Napadájí mě myšlenky, které němůžu vyhnat z hlavy. Sedím na židli s hlavou v dlaních. Až skoro po hodině výjde ze sálu doktor.
,,Jak je na tom?" utřu si slzy.
,,Kulku se nám podařilo z nohy výjmout. Ale ještě stále je v ohrožení života, ztratil hodně krve. Musíme provést transfuzi."
,,Tak jí proveďte, zachráňte ho!"
,,Bohužel tu nemáme jeho krevní skupinu. Musíme jí sehnat."
,,Jakou má? Můžu mu ji dát."
,,Potřebuje přes dva litry. Tolik vám vzít stejně nemůžeme." vysvětlí doktor.
,,Jak dlouho bude trvat, než tu krev seženete? Kolik má Shawn času?"
,,Krev se musí přivést z jiné nemocnice, což bude trvat pár hodin. Pan Mendes musí krev dostat během dvaceti čtyř hodin, což by se mělo stihnout."
,,Dobře. Můžu Shawna vidět?"
Doktor přikývne a zavede mě na jednotku intenzivní péče. Okamžitě se znovu rozbrečím, když Shawna uvidím. Je napojen na přístroje. Tolik mě bolí ho takhle vidět.
,,Jenom pár minut." oznámí, než odejde.
,,Shawne." vzlyknu a sednu si k němu na postel.
,,Bojuj, Shawne." chytnu ho za ruku a opřu si čelo o jeho.
,,Bojuj, prosím. Bojuj." šeptám. Sedím tam takhle několik minut, dokud nepříjde doktor.
,,Slečno, za pár hodin přivezou krev. Běžte si odpočinout."
,,Ne, zůstanu tady. Chci zůstat tady se Shawnem."
,,To nemůžete. Prosím, odejděte."
,,Zůstanu tady!" odmítám se od Shawna pohnout.
,,Jestli nepůjdete dobrovolně, zavolám ochranku, to vám slibuju." upozorní mě doktor.
,,Tak jí zavolejte! Já se odsud ani nepohnu!"
Doktor odejde a jak slíbil, do pokoje vejde ochranka, která mě od Shawna násilím odtrhne. Křičím a škubám sebou, ale k ničemu mi to není. Dva muži mě odtáhnou až na chodbu. Posadí mě na židli a odejdou. Chci jít zpátky do Shawnova pokoje, ale neodvážím se. Určitě by mě pak ochranka odtáhla až před nemocnici a zakázali by mi vstup.

Díl věnován Kamiko12D . Pokud ještě nečtěte její knihy se Shawnem, tak určitě začněte ❤️