Fake Love (Shawn Mendes CZ)

24. Kapitola

Shawn
Aimee je tak nádherná, když se udělá. Už teď vím, že jí to budu muset udělat hodně brzo znovu. Nikdy jsem takhle holku ještě neudělal. Vždycky musela holka ležet pode mnou a mít štěstí, že dosáhne vrcholu přede mnou, jinak měla smůlu. Jak jsem dosáhl svého, o nic jinýho jsem se nestaral.
,,Budeš toho muset udělat více, než mi jen dát orgasmus." Odpoví Aimee na moji otázku ohledně toho, zda mi věří, že jí začínám propadat. Štve mě, že mi nevěří, protože rozhodně nelžu. Ta holka se mi dostala pod kůži. Tohle se mi ještě nestalo, abych na nějakou holku myslel a chtěl jí potěšit. Nechápu to. Znám Aimee sotva pár dní.
,,Shawne!" ozve se zaklepání na dveře. Je to Jake. Proč musí pořád otravovat v tu nejmíň vhodnou dobu? Jdu ke dveřím, odemknu a pustím ho dovnitř.
,,Je tu Camila. Potkala mě na chodbě."
,,Cabello?" ozve se Aimee. Jake přikývne a Aimee kolem mě proletí na chodbu.
,,Kde je? Chci se s ní vyfotit. Miluju její hudbu." začne se rozhlížet kolem jako nějaká bláznivá fanynka.
,,Je ve svý šatně. Ale chce vidět Shawna."
,,Shawne, prosím, můžu jíst s tebou?" podívá se na mě Aimee s prosbou v očích. Její duhovky jsou teď nebesky modré. Líbí se mi, jak její oči mění barvu.
,,Tak jdeme." usměju se na ni a vezmu jí za ruku. Jake nás zavede do šatny Camilly.
,,Shawne!!" zaječí radostí Camila obejme mě. Objetí jí pevně opětuju. Chyběla mi. Neviděl jsem jí už více jak půl roku. Díky bohu za festivaly.
,,Kdopak je tady ta kočka?" Camila koukne po mé falešné přítelkyni.
,,To je tvoje fanynka. Jo, a taky moje přítelkyně Aimee."
,,Co? Přítelkyně? No nekecej!" zírá na mě, jako kdybych se zbláznil.
,,Nekecám." trochu mě štve, že neví pravdu. Je to moje nejlepší kamarádka. Chci jí to říct, ale nemůžu. Nechci, aby si o mně myslela špatné věci. Už tak stačí, že si o mně myslí, že jsem největší děvkař pod sluncem. Nechci, aby si ještě myslela, že jsem lhář.
,,No, už bylo na čase." zasmála se a objala Aimee.
,,Už jsem se na ty lehký holky nemohla dívat." pošeptá Camila Aimee, ale já to stejně uslyším. Jen protočím panenky a Aimee poprosí o fotku. Vyfotím je a pak Camila poprosí Aimee, zda může odejít, že si chce se mnou promluvit o samotě. Aimee přikývne a já jí řeknu, aby na mě počkala zase v mé šatně.
,,Aimee je moc hezká." řekne mi Camila, když jsme sami. Musím souhlasit. Skoro půl hodiny si povídáme o všem možném. Pak se musím jít připravit na vystoupení. Vejdu do  své šatny a Aimee se s někým hádá po telefonu.
,,Ale já ti nelhala! Pořád ho nesnáším. Jen.." zarazí se, když si mě všimne.
,,Musím končit. Zavolám ti." ukončí hovor.
,,Problém?" zeptám se.
,,Jen jsem se pohádala s kamarádkou."
,,Kvůli mně?"
,,Jo, je naštvaná, že jsem ji o nás neřekla. Že se to musela dozvědět z internetu."
,,To mě mrzí." řeknu upřímně.
,,To nic, není to tvoje chyba... Co jste řešili s Camilou?" změní téma.
,,Nic moc. Proč? Žárlíš?" dobírám si ji.
,,Já? A žárlit? Tak to ani náhodou." ujistí mě. Nevím proč, ale příjde mi, že lže. Že možná malinko žárlí.
,,Musím se jít nachystat. Pojď se mnou."
Společně dojdeme do maskérny. Maskérka mi nanese na obličej trochu pudru, abych se nelesknul a následně mi upraví vlasy. Pak jdeme do technické místnosti, aby mi přidělali port. Kluci už tam jsou.
,,Deset minut do začátku." sdělí mi kluci. Začnu být nervózní, jako před každým vystoupením. Nezáleží na tom, kolik koncertů už mám za sebou, vždycky budu nervózní. Vezmu si kytaru a jdu jako vždy na toalety. Aimee nechám s klukama.
Chodím po místnosti, brnkám na kytaru a zpívám Lost in Japan.
Deset minut uběhne jak nic a já už stojím na pódiu.
,,Jak je, New Yorku?!" zaječím do mikrofonu. Dav začne pištět a přidám se ke klukům, kteří už hrají první tóny There's Nothing Holdin' Me Back. Chvilku hrajeme jen melodii, aby jsme zahřáli sebe i dav. Pak už zpívám. Tréma odpadne. Koutkem oka se podívám po Aimee. Stojí vzadu na boku pódia, takže jí dav pod jevištěm nemůže vidět. Aimee mě pozoruje. Na tváři má nečitelný výraz. Na co myslí? Myslí si, že mám něco s Camillou? Žárlí aspoň trochu? Líbilo by se mi, kdyby žárlila. Znamenalo by to, že jí na mně záleží...
,,Co blbneš?" křikne na mě se smíchem Zubin. Dojde mi, že nezpívám. Jen hraju na kytaru a zírám na Aimee. Fanoušci mě naštěstí nevypískají. Zpívají místo mě. Přidám se k nim a dokončím song. Raději se už na Aimee dívat nebudu.
Zrovna zpívám píseň Ruin a dav je tak skvělej, že dostanu chuť mezi ně vlítnout. Položím kytaru a pokynu klukům, aby dál hráli. Seběhnu schody a běžím k fanouškům. Jake běží za mnou. Lidi ječí a já jim nastavuju dlaň, aby se mě mohli dotknout. Miluju ten kontakt s fanoušky. Nechci to nikdy ztratit. Jak mile dozní poslední tóny písně, vyběhnu zpátky na pódium. Následuje píseň Nervous. Pomyslím si, že ta písnička je tak trochu o Aimee. Spatřil jsem tě v neděli v kavárně. Sice to nebylo v neděli, ale v kavárně to bylo. A jako první jsem spatřil ten její velkej pevnej sexy zadek. Trošku znervózním, když jsem s tebou. Pravda. S Aimee jsem vždy trochu nervózní. Když na tebe myslím, Jsem trochu vzrušený. Další pravda, akorát nejsem jen trochu vzrušený, ale hodně!
Co to sakra zpívám? Probleskne mi hlavou, když se slyším. Totálně jsem popletl text.
Místo abych zazpíval, Slibuju, že až projdu dveřmi budu připravený. A nevím proč. Ne,nevím proč. Jo, jsem zazpíval, Slibuju, že až projdu dveřmi budu nadržený. A vím, že mě chceš. Jo, že mě chceš. Jo.
Dav se začne smát. Kluci se smějí taky. Podívám se na Aimee, která na mě zírá s otevřenou pusu. Nevím, co dělat. Mám hrát dal, jakoby nic? Nebo mám utéct z pódia a už se nevrátit? Rozhodnu se raději pro tu první variantu.
,,Jsem rád, že se bavíte. Tak popojedem." řeknu do mikrofonu a začnu hrát tóny ke skladbě Youth. Hraju na kytaru sám. Kluci z pódia odešli. Po dokončení songu se kluci zase vrátí a dohrajeme zbytek koncertu. Už se naštěstí nějak neztrapním.
,,Díky. Užijte si zbytek festivalu! Miluju vás!" zakřičím do mikrofonu a pošlu do davu vzdušnou pusu. Pak už mířím do zákulisí, abych se zbavil portu a mohl se osprchovat.
                                                                 *********
,,Takhle tvůj koncert běžně vypadá?" zeptá se mě se smíchem Aimee, když vejdeme do hotelového pokoje.
,,Ne. Tohle se stalo poprvé. Jo, občas se stane, že popletlu slova, ale ještě jsem nikdy nezpíval o tom, že jsem nadrženej." vyzuju si boty.
,,Všechno je jednou poprvé." zasměje se.
,,Jo. A můžeš za to ty."
,,Já?" ukáže prstem na sebe.
,,Jo, ty. Začínám z tebe šílet. Potřebuju tě, Aimee. Už nemůžu dál čekat." přitáhnu si jí na své télo.
,,Dnes budeš konečně moje." řeknu těsně předtím než políbím její sladký rty.

Tak co, užije si Shawn konečně? 😈😂

A přeji všem krásný víkend ♥