Fake Love (Shawn Mendes CZ)

64. Kapitola

Shawn
Natáhnu ruku a prsty zmáčku na pár sekund zvonek. Jsem nervózní jako kdybych měl rande s Aimee úplně poprvé. Ještě pořád nemůžu uvěřit tomu, že navrhla, aby jsme naše zážitky prožili znovu. Dnes jí políbím, na rty! Na našem prvním rande jsme se přece líbali....
,,Chvilku. Bude za minutku hotová." místo Aimee mi otevře její kamarádka Denis.
,,Dobře. Počkám tady."
Denis jen přikývne a zmizí za dveřmi. Vezmu do ruky mobil a za pomoci přední kamery si zkontroluju vlasy. Mám je zase dlouhé, takže trčí do všech strach. Před odchodem z bytu jsem si do vlasů dal málo gelu. Aspoň tady vlasy pročísnu prsty. Moc to nepomůže, takže sáhnu do kapsy od kalhot pro malou tubu cestovního gelu. Trochu si vymáčku na prsty a větru do vlasů. Znovu se zkontroluju v kameře. Mnohem lepší. Jsem trochu maniak co se týče vlasů. Neustále si do nich sahám a kontroluju zda vypadají dobře. Ale už se musím objednat ke své kadeřnici. Už jsou fakt moc dlouhé a tím pádem strašně kudrnaté.
Otevřou se dveře od bytu a já rychle schovám mobil.
,,Panebože, jsi nádherná." hned ze mě vypadne, když spatřím lásku svého života.
,,Máš ty stejné šaty." poznamenám s úsměvem na rtech.
,,Ty si pamatuješ, co jsem měla na sobě?" zastrčí si nervózně vlasy za ucho. Vždycky to dělalala, když začala být nesvá. Aspoň na chvíli spatřím tu svou Aimee.
,,Jak bych mohl zapomenout? Celý večer jsem z tebe nemohl spustil oči."
Aimee se jen nervózně pousměje a Denis jí na vozíku vytlačí ven z bytu.
,,Dál už to zvládnu." oznámím Denis.
,,Tak se bavte, dečka." zamává nám a zmizí z dohledu. Vezmu do rukou madla vozíku a v tichosti vezu Aimee ven. Restaurace je jen dva bloky odtud, takže jdeme pěšky. Respektive jdu jen já. Aimee se veze. Cesta probíhá v tichosti. Ani jeden nevíme, co bychom řekli. Snad tak nebude probíhat celé naše rande...
,,Líbí se ti tu?" sednu si v restauraci naproti Aimee.
,,Hmm, jo. Je to tu moc hezké. Ale na mě je to až moc luxusní. Vůbec se sem nehodím."
,,To jsi říkala i posledně." vzpomenu si. Říkala, že si tu připadá nesvá.
,,A co jsem ještě říkala?"
,,Popravdě jsme tu byli jen pár minut. Byla tu dotěrná servírka." řeknu jí o té nevychované fanynce, která mi málem strčila jazyk až do krku a ještě mi nabídla sex.
,,Snad tu dnes nebude a nebudeme muset to rande ukončit. Mám strašnej hlad. Od nervů jsem ještě dnes nic nejedla."
,,Tak to hned napravíme." zamávám rukou k baru za kterým vidím číšníka leštit sklenice. Hned si mě všimne a dojde k našemu stolu.
,,Dobrý večer. Co vám mohu nabídnout k pití?" položí na stůl dva jídelní a nápojové lístky.
,,Přineste nám vaše nejlepší víno. A pro mě ještě pohár vody, neperlivé." sdělím svou objednávku. Podívám se na Aimee a ptám se jí, co chce na pití.
,,Dám si jen perlivou vodu, děkuji." pousměje se na číšníka.
,,Hned to bude." mladík zmizí zase za pultem.
,,Takže, na co máš chuť? Jo, a nekoukej na ceny, platím já." povím Aimee. Pamatuju si, jak se posledně se zděšením v očích dívadla na ceny a chtěla si objednat ten nejlevnější salát.
,,Nemusíš to za mě platit. Byt byl levný a peněz mám dost. A ještě mi mají přijít další od tebe."
,,Aimee, tohle je rande. Chci to za tebe zaplatit. To se tak dělá, víš? Když kluk vezme holku na rande, tak za ni i zaplatí utrátu. Bylo by mi trapně, kdyby jsi musela něco platit."
,,Tak dobře. Když to tak chceš." pokrčí rameny a otevře jídelní lístek. Já ten svůj nechám ležet na stole, protože už přesně vím, co si dám. Mám chuť na hovězí steak s pečenými bramborami.
,,Mají toho tolik, co bych si dala." přejíždí očima po menu. Po chvilce si povzdechne, zavře oči a prstem přejíždí po papíře.
,,Tak, dám si tohle." prst se zastaví a Aimee otevře oči.
,,Hovězí na víně s bramborovými noky." přečte svůj výběr.
,,Tohle jsi udělala i posledně." usměju se. Opět vidím tu mou starou Aimee. Dal bych nevím co za to, aby si na mě vzpomněla.
Ke stolu přichází číšník s vínem a dvěma sklenicemi vody. Otevře sklenici vína a nalije červenou tekutinu do dvou pohárů. Sdělíme mu svou objednávku a nechává nás opět o samotě.
,,Na naše rande." pozvednu sklenku vína. Aimee mě napodobí a ťukne zlehka sklenicí o tu mou.
,,Kdy ti začínají rehabilitace?" ptám se, když si usrknu trochu alkoholu.
,,Příští týden."
,,Můžu tam chodit s tebou?" chci být u toho až začne dělat pokroky.
,,Já nevím. Ze začátku se mnou budou jen cvičit. Pro tebe to bude nudné."
,,Vše co se týká tebe, nemůže být pro mě nudné."
,,Hmm. Tak fajn, můžeš tam být se mnou. Ale určitě se unudíš k smrti." lokne si vína a odloží sklenku.
,,Nastěhuj se zpátky ke mně." navrhnu. Byl jsem bez ní tři dny a připadalo mi to jako věčnost.
,,Ne." odpoví bez rozmyslu.
,,Proč ne? Chybíš mi." natáhnu se a chytnu ji za ruku, kterou má položenou na stole.
,,V tom bytě jsem se cítila nesvá a chci taky svoje soukromí. Rozhodla jsem se, že se s tebou budu vídat, ale rozhodně s tebou nechci bydlet." odtáhne ruku. Nesnaším, když se ode mě odtahuje. Chci jí aspoň držet za ruku. To chci tak moc?
,,Dobře. Chápu." ne, nechápu. Co by daly jiný holky za to, kdybych jim nabízel společné bydlení? Od radosti by snad umřely. Ale Aimee ne. Ona je jiná. A to je právě taky jeden z důvodů proč jsem se do ní zamiloval. Ale ani trochu se mi nelíbí, že není po mém. Vždyť se mnou bydlela sotva pár hodin. Jasně, byl jsem na ni bezdůvodně hnusnej, ale to jen proto, že jsem frustrovanej z nedostatku sexu.
Než nám přinesou jídlo, tak ani jeden nepromluvíme. Měl jsem v plánu jak ji budu potřemlouvat, ale teď mi došlo, že to ani nemá cenu. Je tvrdohlavá a mohl bych jí ještě naštvat. Budu si aspoň vážit každé minuty, kterou s ní můžu být.
,,Ten steak vypadá moc dobře." Aimee kouká do mého talíře.
,,Copak? Nechutná ti?"
,,Chutná, ale tvoje jídlo vypadá chutněji."
,,Tak si dej." ukrojím kus krvavého masa, napíchnu ho na vidličku a nastavím ji před její ústa. Myslel jsem, že si příbor ode mě vezme, ale ona otevře pusu a obemkne rty kolem vidličky, aby si maso mohla vložit do úst.
,,Panebože." zamumlá, přivře oči a se slastným výrazem ve tváři pomalu přežvykuje. V kalhotách mám najednou těšno. Jestli jí dnes aspoň nepolíbím, umřu.

Nemůžu uvěřit, že už tuhle knihu píšu od sedmého července. Takže už přes devět měsíců! Když jsem knihu začínala psát, tak jsem to viděla tak, že do konce roku 2018 bude konec 😂 Já bych jí taky asi nějak tak ukončila, ale pořád byl zájem, abych psala a ten je i stále teď. Ale už myslím, že bude pomalu konec. Už příběh ztrácí na kvalitě.... Vidím to ještě tak na pár dílů.
Ale nová kniha se Shawnem určitě bude, to se nebojte ❤️