Fake Love (Shawn Mendes CZ)

70. Kapitola

Shawn

Uběhly skoro dva měsíce a Aimee se postupně začala vracet paměť. Už si vzpomíná skoro na vše, i na náš vztah. Jsem šťastný, že už brzo bude vše při starém. Už jen zbývá, aby mě znovu milovala...

,,Jste moc šikovná. Co nevidět už budete stát na vlastních nohou bez opory." doktor pochválí Aimee, když vychází ven z rehabilitací. Její stav se výrazně zlepšil. Vozík potřebuje jen na delší vzdálenost a k chůzi potřebuje berle.
,,Shawne!" vykřikne překvapeně, když mě zaregistruje. Nečekala mě, protože jsem měl být ještě dva dny v New Yorku kvůli kolekci Calvin Klein. Věděl jsem, že bez Aimee čtyři dny nevydržím, tak jsem přinutil fotografa a všechny kolem projektu, aby jsme pracovali i v noci. A taky to není jediný důvod, proč jsem chtěl být tak rychle zpátky...
,,Chyběl jsem ti?" pevně jí obejmu.
,,Ano." zašeptá mi do ucha. Odhodí berle, aby mi mohla objetí opětovat.
,,Opatrně." ozve se doktor.
,,Nebojte. Držím ji pevně, nespadne." ujistím ho.
,,Moc jsi mi chyběla." políbím ji do vlasů. Neviděli jsme se sice jen dva dny, ale stejně mi chyběla.
,,Co tady děláš?" zvedne hlavu, aby mi viděla do očí.
,,Skončili jsme dřív. Už jsem to bez tebe nemohl vydržet." odpovím a vtisknu jí na rty rychlý polibek. Chtěl jsem jí líbat déle, ale kvůli doktorovi by to bylo nevhodné.
,,Tak jo, musím jít. Mám dalšího pacienta." doktor podá Aimee berle a já ji musím pustit, aby se mohla o berle pořádně opřít a mohli jsme jít konečně domů. A nemyslím k Aimee nebo ke mně do bytu....

,,Shawne, kde to jsme?" ptá se Aimee, když ji pomůžu ven z taxíku.
,,Je to překvapení." usměju se a pomalu jí vedu k domu, kde už na nás čeká makléřka.
,,Dobrý den, těší mě." potřesu si rukou se starší ženou.
,,Připraveni na prohlídku?" ptá se se širokým úsměvem.
,,Prohlídku? Shawne, o co tady jde?" vyzvídá Aimee.
,,Chci ten dům koupit. Na internetu vypadal skvěle."
,,Netušila jsem, že si chceš koupit dům."
,,Jo, už nechci bydlet v bytě. Chci velkej bazén a obyvák s krbem." říkám nadšeně.
,,A proč jsem tady vůbec s tebou? Mně je jedno, jak..."
,,Tak můžeme se podívat na dům?" skočím Aimee do řeči a pohlédnu na makléřku.
,,Jistě." odemkne vstupní dveře a jdu s Aimee pomalu do domu.
Ve vnitř to vypadá úplně stejně jako na fotkách. Obývací pokoj má krb a je spojen s prostornou kuchyní a menší jídelnou.
,,Líbí se ti? Bude se tam dobře vařit? Co myslíš, Aimee?"
,,Jo, je to hezký." přikýve.
,,V patře jsou dvě ložnice, jeden dětský pokoj a dva pokoje pro hosty. Ještě se tam nachází dvě koupelny s toaletou a tady dole jsou toalety dvě."
,,Co to děláš?" Aimee vykřikne se smíchem, když si ji vezmu do náruče.
,,Musíš to vidět i nahoře."
,,Ale proč? Mně je jedno jak to tam vypadá." namítne.
Nic na to neřeknu, jen ji vynesu po schodech nahoru. Ukážu ji všechno co se tam nachází a na zem jí pustím až jsme zpátky v přízemí.
,,Jako poslední musíte vidět zahradu, je nádherná." makléřka otevře velké prosklené dveře, které vedou z obývacího pokoje na velkou prostornou terasu s bazénem.
,,Páni, to je nádhera." Aimee se úplně rozzáří obličej, když uvidí keř s růžemi. O velký bazén se vůbec nezajímá. Přejíždí prsty po květech a nasává jejich vůni. Ten pohled je tak nádherný, že vytáhnu z kapsy od džínů mobil a pořídím pár fotek.
,,Chtěla by jsi mít na zahradě takové kytky?" zeptám se.
,,Kdybych měla zahradu, tak ano. Jsou moc krásné a ta jejich vůně... Dokonalý." znovu si přičichne.
,,Tak teď už máš." oznámím.
,,Co?" zmateně ke mně otočí hlavu.
,,Kdy bude dům k nastěhování?" ignoruju její otázku a otočím se k makléřce.
,,Ihned po zaplacení."
,,Vyborně. Kdy můžu zaplatit?"
,,Ještě dnes, pokud chcete."
,,Tak tedy ještě dnes."
,,Skvělé. Tak můžete jet se mnou do kanceláře."

                                                     ********************
,,Je ti něco?" ptám se Aimee, když jsme u ní v bytě. Dům už je zaplacený a k nastěhování.
,,Ne, proč?" posadí se na sedačku v obýváku a berle položí na zem.
,,Od toho, co jsme opustili ten dům, jsi ještě nepromluvila. Ty se zblobíš? Nechceš ten dům? Nelíbí se ti?" bojím se, že jsem to uspěchal.
,,Dům je krásný, líbí se mi. Ale o to nejde." povzdechne si.
,,Tak o co jde?" posadím se a položím ji ruku na stehno.
,,Měli jsme si o tom nejdříve promluvit. Poslal jsi mi na účet dalších deset milionů a teď kupuješ dům. Stojím tě moc peněz. Když už měl někdo kupovat dům, tak já."
,,Měl jsem ti říct, že chci koupit dům, uznávám. Ale chtěl jsem, aby to bylo překvapení. A ten dům jsem nekoupil pro tebe, ale pro nás. Bude to náš dům."
,,Náš dům? A jak víš, že chci s tebou bydlet?" nadzvedne tázavě obočí.
,,No tak, vím, že chceš. Jsme přece pořád spolu."
,,Jo, máš pravdu.... Takže, když to je náš dům, tak do něho nakoupím všechno já. Vybavení, doplňky a tak. Platí?"
,,Když to chceš, tak platí." nakloním se, že jí políbím, ale ozve se zvuk, který mě upozorní na příchozí SMS. Vylovím z kalhot mobil a otevřu zprávu. Není to ale jen tak obyčejná zpráva. Je to pozvánka na svatbu. Mám potvrdit účast a připsat, zda si beru doprovod.
,,Aimee? Hailey Baldwin a Justin Bieber se budou brát. Zvou mě na svatbu. Budeš můj doprovod?" podívám se jí do očí.
,,A kdy ta svatba bude?"
,,Za necelý měsíc." kouknu na datum.
,,Už? Fakt chceš, aby s tebou šel mrzák? Do měsíce se těch berlí nezbavím."
,,Ty nejsi žádný mrzák, Aimee! Jak něco takového můžeš říct? Jsi silná žena a já tě hrozně obdivuju." Nedokážu si vůbec představit, jaké to pro ni ze začátku muselo být těžké. Nevím, jak bych to zvládl, kdybych nemohl chodit a ještě by se mi z hlavy vypařily čtyři roky života...
,,Hmmm. Stejně si myslím, že by jsi měl jít beze mě. Já tam nepatřím." se sklopenou hlavou pozoruje své nehty.
,,Víš proč chci, aby jsi se mnou šla?" nadzvednu jí bradu, aby mi viděla do očí.
,,Aby ses tam měl s kým bavit?"
,,Ne. Oni tam budou oslavovat svou lásku a připadal bych si osaměle, kdyby jsi tam se mnou nebyla. Chci tě tam, protože tě miluju."
,,Promiň, jsem blbá. Říkáš mi skoro pořád, že mě miluješ a stejně se chovám jako kdyby to tak nebylo. Sice se mi všechny vzpomínky skoro vrátily, ale stále tomu nějak nemůžu uvěřit."
,,Tak tomu věř. Miluju tě a vždycky budu." přitisknu rty na její.
,,Tak půjdeš se mnou?" zamumlám do polibku. Aimee přeruší spojení našich rtů, aby mi mohla odpovědět.
,,Tak dobře. Půjdu, když je to pro tebe tak důležité."
,,Děkuju." olíznu si rty a znovu ji začnu líbat. Vím, že to jen tak u polibku neskončí. Mám v plánu zlíbat každý milimetr její kůže. Nikdy se Aimee nenabažím....

Pomalu finišujeme....