Fake Love (Shawn Mendes CZ)

38. Kapitola

Shawn
Zrovna vycházím z hudebního studia, kde jsem nahrával písničku. Je strašný vedro, sotva dýchám. Co bych teď dal za klimatizaci v autě... Že já blbec šel pěšky. Povzdechnu si a sundám si triko.
,,Nevezmeme si taxi?" ozve se Jake.
,,Vždyť to máme asi deset minut chůze. Aspoň se opálíme." zazubím se.
,,Tak fajn." Jake si taky sundá triko a mně začne zvonit mobil. Volá mi Aimee.
,,Ahoj, zlato. Mám tě vyzvednout až za tři hodiny, to ti už tak chybím, že mi voláš?" poškádlím ji.
,,A víš, že ani ne? Jen ti chci něco říct. Ten bodygárd... No on..." odmlčí se. Slyším ji šeptat, ale nejde jí rozumět.
,,Aimee? Co je s Tomem? Děje se něco? Přišel?"
,,Víš.. Řeknu ti to až se uvidíme. On..." zase začne šeptat, že nerozumím vůbec nic.
,,Aimee, proč šeptáš? Nerozumím ti."
,,Promluvíme si pak. Ahoj."
,,Ahoj." ukončím hovor a vrátím mobil zpátky do kapsy od džínů. Co se mohlo stát? Chová se Tom k Aimee nějak nevhodně? Byl u toho, když mi volala? Proto šeptala?
,,Děje se něco?" zeptá se Jake.
,,Netuším." pokrčím rameny. Ke mně do bytu dojdeme v tichosti. Nemůžu z hlavy dostat ten podivný telefonát. Nemůžu čekat tak dlouho, než Aimee uvidím. Musím ji vidět hned.

,,Počkej tady." řeknu Jakeovi, když zvoním na zvonek u bytu Aimee.
,,Shawne? Jsi tu brzy." Aimee na mě ve dveřích překvapeně zírá.
,,Ahoj, můžu dál?"
,,Jistě." přikývne a nechá mě vejít do bytu.
,,Aimee, co se stalo s Tomem?" ptám se.
,,Jde o to, že..."
,,Zdravím, pane Mendesi." v chodbičce se objeví Thomas.
,,Říkal jsem ti, abys mě oslovoval Shawne. Když mi někdo říká pane, připadám si starej."
,,Tak dobře, Shawne."
,,Nech nás osamotě, ano?" kývnu na Thomase. Vezmu Aimee za ruku a odvedu jí do ložnice.
,,Takže, co se děje, Aimee?" Prsty si prohrábnu vlasy.
,,Thomas je můj bývalý klient." odpoví tiše.
,,Cože?" vyhrknu překvapeně.
,,Poznal tě?"
,,Asi ne. Jen říkal, že jsem mu povědomá, ale prý je to tím, že mě asi viděl v novinách společně s tebou."
,,Dobře. Seženu ti jiného bodygárda. On s tebou zůstat nemůže, mohl by tě poznat."
Aimee jen přikývne. Co jsem přišel, tak vypadá smutně. Povzbudivě se na ni usměju a přitáhnu si ji na hruď. Jsem překvapen, že se neodtáhla.
,,Co můžu udělat, abych tě rozveselil?"
,,Ale nic.. Jsem v pohodě."
,,Nevypadáš v pohodě, zlato." dám ji za ucho neposedný pramínek vlasů.
,,Jen jsem unavená, to je vše." zívne.
,,Za pár hodin máme rande, tak si koukej odpočnout. Postarám se o Thomase a seženu ti nového bodygárda." políbím ji na tvář a pustím z objetí.
,,Zatím, zlato." zamávám a jdu za Thomasem. Řeknu mu, že ho už bohužel Aimee nebude potřebovat. Naštěstí se neptá na důvod a jde si po svých. Pak se taxíkem vrátím s Jakeem do svého bytu. Zavřu se v ložnici a hodím na papír text písničky, která mě napadla. Píšu tak dlouho, že málem vyzvednu Aimee pozdě. Je krásná jako vždy. Propletu si prsty s jejími a vedu jí pěšky do restaurace, kterou jsem zarezervoval.

,,Páni. Je tu nádherně." Aimee se zeširoka usmívá, když si sedneme ke stolu. Výzdobu jsem nechal udělat jen pro ni. Skoro celá restaurace je zahalena květinami.
,,Někdo tu měl svatbu?" Aimee se rozhlíží po květinách. Jsou tu snad všechny druhy. Růže, Lilie, Karafiáty, Pivoňky....
,,Ne. Ty květiny jsou pro tebe." vezmu jí za ruku, kterou má položenou na stole.
,,Pro mě?" podívá se na mě překvapeným pohledem.
,,Ano, pro tebe." přikývnu s úsměvem.
,,A že tu nikdo není, to jsi taky zařídil pro mě?"
,,Ano. Pronajal jsem si to tu na dvě hodiny."
,,To muselo být drahé, to jsi nemusel."
,,Nemusel, ale chtěl jsem. Všimnul jsme si, že moc dobře nesnášíš pozornost. A taky jsem chtěl být s tebou sám, abychom si mohli v klidu popovídat." přejedu palcem po hřbetu její ruky.
,,Je to od tebe hezké. Ale jsem z toho v rozpacích." stydlivě se usmívá.
,,Nemusíš být." mrknu na ni. Za pár sekund příjde servírka a já objednám jejich specialitu, koláčovou pizzu, a ještě objednám červené víno.
                                                           ***********
,,Ty se mě pokoušíš opít." nařkne mě Aimee se smíchem, když už jí nalévám třetí skleničku vína.
,,Já? To ty to piješ jako vodu."
,,Když ono je to tak dobrý." dá si sklenici k ústům a lokne si.
,,Tak co ze mě chceš dostat, Shawne? Jen se přiznej." odloží sklenku.
,,Teď chci, aby jsi vstala a prošla se."
Chvilku na mě kouká, ale pak se rozesměje a vstane. Projde se mezi stoly, jde úplně rovně, ani trochu se nekymácí. Rozhodně ještě není čas na mou otázku.
,,A teď ty." ukáže na mě prstem, když si sedne.
,,Já ještě nedopil ani skleničku."
,,Hmmm." usměje se a vypije na ex obsah své sklinky.
,,A teď ty." rozchechtá se.
,,Tak na to zapomeň."
,,Ale no tak.  Udělám vše, co budeš chtít." pokouší mě.
,,Úplně všechno?" nadzvednu tázavě obočí.
,,Úplně všechno." přikývne s hravým úsměvem. Je úplně jiná, když jí v krvi koluje alkohol.
,,Beru tě za slovo." seberu ze stolu sklenici s rudou tekutinou a kopnu do sebe celý obsah. Jsem zvyklý na tvrdý alkohol, takže je to pro mě jako kdybych pil džus.
,,Jsi na řadě." naliju jí plnou sklenici. Neváhá ani vteřinu a hodí to do sebe.
,,A teď zase ty." směje se z plných plic. Její smích je tak moc nakažlivý, že se rozesměju spolu s ní přes celou restauraci. Číšnice se po nás divně dívá od baru, ale nám je to úplně jedno. Lejeme do sebe jednu sklenici za druhou a smějeme se jako kdyby jsme slyšeli nejlepší vtipy na světě.
O dopitou sklenici alkoholu později je Aimee úplně na kaši a já jsem mírně přiopilej. Zaplatím účet a hodím si Aimee přes rameno.
,,Co to děláš?" zachechtá se.
,,Jak co to vypadá? Nesu tě."
,,Já to zvládnu." zavrtí se.
,,Nemohla jsi pomalu ani vstát ze židle. Hezky tě ponesu. A žádný řeci." plácnu jí po zadku až vyjekne.

Dnes nic napínavého :D
S touto kapitolou nejsem vůbec spokojená :/ Klidně napište, že je to hrůza... Chtěla jsem napsat něco napinavého a místo toho je z toho taková slátanina :/