Fake Love (Shawn Mendes CZ)

15. Kapitola

Aimee
,,Jsi tak nádherná." usmívá se mě Shawn.
,,Zamilovávám se celý do tebe." šeptne a jeho rty se otřou o ty moje.
Trhnu sebou a prudce otevřu oči. Zhluboka se nadechnu. Byl to jen sen. Jen pitomej sen. Zvednu se z postele a protáhnu se. Přejdu k oknu, abych oddělala závěs. Venku je krásně. Na nebi svítí slunce, nikde není ani mráček. Ze stolku vezmu mobil a zapnu ho. Zadám pin kod a málem začnu vyšilovat. Je skoro deset hodin dopoledne. Před hodinou na mě čekal taxík! Proč jsem si já blbá nenastavila budík? Muselo mi přece být jasné, že se nevzbudím v osm hodin, jak jsem zvyklá, když jsem šla spát až kolem druhé ráno. Blbej seriál, blbej Lucifer. Ne, Lucifer není blbej, je boží... Mobil mi v ruce zavibruje, až se leknu. Mám čtyři nové zprávy. Všechny jsou od Shawna.
Za chvilku se uvidíme na letišti. Těšíš se? ;)
Volal jsem ti, spadlo to do hlasovky. Zavolej mi!
Stalo se něco? Proboha, jsi v pořádku?! ZAVOLEJ MI!!!
Letadlo odlítá skoro za půl hodiny! V 10:30!

Místo toho abych zavolala Shawnovi, zavolám si taxík. Na lince mi slibili, že taxikář bude před domem nejpozději do deseti minut. To bych měla stihnout. Na letiště to je asi patnáct minut cesty. Rychle si v koupelně vyčistím zuby. Vlasy si stáhnu do culíku a hodím na sebe první oblečení, které ve skříni uvidím. Sportovní černá sukně, podprsenka bílé tílko. Pak do kabelky naházím doklady a dvě proteinové tyčinky. Zkontroluju čas. 10:09. Obuju si černé tenisky, popadnu kufr na kolečkách do kterého jsem si naštěstí včera večer sbalila věci, a sprintem vyběhnu z domu. Černé auto se žlutým nápisem taxi už naštěstí čeká u chodníku. Řidič mi pomůže se zavazadlem do kufru a přesně v 10:13 se auto rozjede. Za jízdy si sním proteinovou tyčinku.

O čtrnáct minut později, vcházím do letištní haly s mobilem u ucha.
,,Aimee? Proboha, kde jsi?" ozve se z telefonu Shawnův hlas.
,,Jsem v hale. Nevím, kam mám jít."
,,Běžím ti naproti."
,,Dobře." ukončím hovor a hodím mobil zpátky do kabelky. V hale naštěstí moc lidi není, takže Shawna uvidím za pár sekund. Rozeběhnu se k němu.
,,Zaspala jsem. Zapomněla jsem si nastavit budík. Promiň." omlouvím se, zatímco běžíme o odbavovací části. Shawn na to nic neřekne. Vezme můj kufr a hodí ho na pojízdný pás.

,,Myslel jsem, že se ti něco stalo, nebo jsi se na mě vykašlala." řekne mi Shawn, když se posadíme na místa v letadle. Já sedím u okna, Shawn vedle mě a Jake hned za námi. V letadle je i dalších pár lidí v uličce vedle nás.
,,Jen jsem zaspala. To je všechno."
,,Dobře." pousměje se na mě.
Za chvilku už jsme vysoko nad zemí. Začne mi rychle bušit srdce a je mi špatně od žaludku. Ještě nikdy jsem letadlem neletěla.
,,Jsi v pohodě?" zamává mi před obličejem Shawnova ruka.
,,Ehm.. No... Ne. Nikdy jsem neletěla. Bojím se." přiznám. Shawn oddělá područku, která dělí naše sedadla a nakloní se ke mně.
,,Chci jít tam, kam ona. Myslím na ni a ona to ví.." začne mi potichu zpívat do ucha. Tu písničku okamžitě poznám. Dříve jsem ji poslouchala pořád. Byla jedna z mých oblíbených. Dříve bych dala vše za to, aby mi ji takto zpíval. Kdybychom nebyli v letadle mezi lidmi, odstrčila bych ho. Ale to nemůžu udělat. Lidé na nás zírají. Někteří na nás dokonce míří mobilem, nahrávají nás a fotí. Musím hrát jeho přítelkyni. Opřu si hlavu o sedačku a zavřu oči. Cítím Shawnův dech na krku. Pořád zpívá. Nechci, aby se mi to libilo. Jenže se mi to líbí. Možná až moc.
,,Cítím se tak volně. Když jsi se mnou, zlato. Zlato, nic mě nedrží zpátky." dozpívá a vzápětí na tváři ucítím jeho teplé rty. Oči mám pořád zavřené.
,,Je ti lépe?" zeptá se a proplete si prsty s mými.
,,Jo." odpovím. Mé oči jsou stále zavřené. Nedokážu je otevřít, nedokážu se na něho podívat. Proto dělám, že spím. Nemůže mi zpívat a držet mě za ruku. Moje city jsou zmatené.
,,Je mi to líto, děvče." řeke doktor, který výjde z operačního sálu.
,,Nepřežili to. Oba jsou mrtví. Tvoji rodiče právě zemřeli na následky autonehody."
Rozbrečím se. Jsem sama. Úplně sama.
,,Aimee." uslyším z dálky hlas.
,,Shawne?" zmateně se otočím. Nejsem už v nemocnici, ale na mostě. Na mostě na kterém se stala ta nehoda. Stoupnu si k zábradlí a podívám se dolů. Vidím na silnici ležet Shawna. Je celý od krve.
,,Aimee!" zakřičí.
,,Shawne." zamumlám zkrze slzy. Někdo se mnou začne třást. Co se to děje?
Otevřu oči a spatřím Shawna. Rozhlednu se kolem. Jsem v letadle. Usnula jsem. Vše je v pořádku, Shawn neumírá...
,,Proboha, hrozně jsi mě vyděsila." vydechne Shawn a přitáhne si mě do náruče. Na tvářích ucítím slzy.
,,Promiň. Jen jsem měla zlý sen." odtáhnu se od něho a utřu si slzy.
,,Za pár minut budeme přistávat." řekne mi. Nakloní se ke mě a zapne mi bezpečnostní pás. Pak si zapne svůj. Je mi z toho snu tak špatně, že přistání pomalu ani nevnímám.

,,Kde to vůbec jsme?" zeptám se Shawna, když si z jezdícího pásu bereme kufr. Jake už na nás čeká venku, protože já si ještě musela odskočit na toaletu.
,,V New Yorku. Bude se ti tu líbit." usměje se na mě.
,,Shawne!! Panebože!! To je Shawn!" křičí kousek od nás nějaká holka.
,,Je to on! Ty vole!" křičí další a pak další. Za chvilku se na Shawna slétnou fanynky jako vosy na med. Jedna do mě ale strčí a já přistanu zadkem na naleštěné podlaze.
,,Dávejte pozor." okřikne je Shawn a pomůže mi na nohy.
,,Stejně to je nějaká coura." křikne jedna z holek. Kdyby tak věděla, že má pravdu.
,,Tahle o ní nemluv!" Shawn zvýší hlas.
,,To je v pohodě." mávnu rukou, že o nic nejde.
,,Ne, není to v pohodě." zavrtí hlavou.
,,Aimee je moje přítelkyně, tak o ní mluvte prosím slušně." oznámí fanynkám. Všechny přikývnou, až na jednu. Ta si odfrkne a jde pryč. Shawn se pak s ostatními vyfotí a pak ruku v ruce vycházíme z letiště.
Tak jsem vám to už nesekla :D Máte raději takové klidné konce nebo máte raději napínák? :D