Fake Love (Shawn Mendes CZ)

30. Kapitola

SHAWN
Sedím na tvrdé posteli. Je mi zima a chce se mi spát. Celou noc jsem nezamouřil ani oko. Nešlo to. Kdo by taky ve vězení usnul? Po celou noc jsem myslel na Aimee. Kde je? Je v pořádku? Mohli jí taky zatknout? Chtěl jsem jí vidět, ale policista mě hrubě odbyl, že nejsou žádné návštěvy povoleny.
Uslyším kroky. Za pár vteřin se otevřou mřížové dveře.
,,Můžete jít." oznámí mi policista, který mě v noci zatknul. Oddechnu si a výjdu ven. Jdu ještě s policistou do jeho kanceláře, abych podepsal nějaké papíry. Nezajimám se o co jde, podepsal bych cokoliv jen abych odsud konečně vypadl. Před odchodem mě ještě policista upozorní, že mám záznam v trestním rejstříku a vrátí mi mobilní telefon. Ptám se na Aimee, ale on o ní nic neví, že jí v noci nechal jít, že v případě potřeby jí budou kontaktovat. Mám o ní strach. Zkouším jí volat, ale nezvedá to. Projedu si rukou rozcuchané vlasy a výjdu ven z budovy. Okamžitě mě oslní blesky z fotoaparátů a novináři se na mě slétnou jako supy na kořist.
,,Co se stalo? Proč jste tam byl? Byl jste ve vazbě? Kde je vaše přítelkyně? Kdo byl ten muž na letišti? Je pravda, že vaši přítelkyni unesl?" otázky na mě padají ze všech stran.
Ignoruju to a prostrkám si cestu zkrze dav. Je tu i pár fanynek, chtějí podpis a vyfotit se, ale teď se jim nedokážu věnovat. Potřebuju najít Aimee. Kde by jen mohla být? Znovu jí zkouším volat. Opět bez úspěchu. Jdu a ani nevím kam. Novináři a fanynky mě pronásledují. Zazvoní mi mobil. Srdce mi poskočí, že je to Aimee, ale je to Jake.
,,Shawne? Jsi v pohodě? Už tě propustili?" ptá se hned, jak hovor příjmu.
,,Jo, jsem venku. Počkej, jak to víš? Kde jsi?"
Jake mi neodpovídá. Slyším jen nějaké chrastění.
,,Jakeu? Jsi tam?"
,,Pořád na letišti. Špatně tě slyším. Asi.." dál už nic neslyším, protože se hovor ukončí. Okamžitě si zavolám taxík. Během čekání se na mě vrhají fanynky a novináři se mě pořád ptají dokola na ty samé otázky. Přemůžu se a s fanynkami se vyfotím. Na novináře však kašlu.
Taxík konečně zastaví u chodníku a já naskočím dovnitř. Málem se mnou v autě skončí i pár fanynek, ale naštěstí stihnu zabouchnout dveře včas. Trvá přes hodinu, než se dostanu na letiště. Během jízdy jsem volal několikrát Aimee, ale stále to nezvedala. Nevím, co teď budu dělat. Kde jí mám hledat? Zaplatím za odvoz a jdu do letištní haly. Jako vždycky mě lidi poznávají, ale ignoruju je. Očima hledám svého bodygárda. Doslova mi poskočí srdce, když místo Jakea spatřím Aimee. Sedí na židli a hlavu má v dlaních. Doběhnu k ní a kleknu si před ní.
,,Aimee." zašeptám.
,,Shawne?" zvedne hlavu. Naše pohledy se střetnou. Jsem tak rád, že je v pořádku. Obejmu ji a slyším její pláč.
,,Je mi to líto." vysloví skrz slzy.
,,Co je ti líto?" odtáhnu se od ní a palce setřu její slzy.
,,Že tě zavřeli."
,,Za to nemůžeš. Je to v pořádku." znovu jí obejmu a hladím ji po zádech. Všimnu si lidí, kteří na nás míří mobilní telefonem. Zavřu oči a šeptám Aimee do ucha, že je vše už v pořádku.
,,Shawne? No konečně." ozve se za mými zády Jake. Pustím Aimee a otočím se na svého bodygárda.
,,Jsem rád, že jsi v pořádku." řekne mi s poplácáním po zádech.
,,Kdy letí další letadlo?" pohledem zamířím na tabuly s odlety. Do Londýna je odlet v 9:55, což je za necelých dvacet minut. Vezmu Aimee za ruku a jdeme k odbavovací části. Jake naštěstí celou dobu hlídal naše kufry. Budu mu muset přidat, chudák tu byl celou noc.

,,Aimee, kde máš mobil? Několikrát jsem ti volal." ptám se Aimee, když konečně sedíme v letadle a letíme směr Anglie.
,,Já nevím. Někde mi musel vypadnout. Nemůžu ho najít. Promiň."
,,To nic. Koupím ti nový."
Otevře pusu, že něco řekne, ale já ji umlčím polibkem.
,,Žádný protesty." usměju se na ni a zabořím hlavu do sedačky. Zavřu oči, jsem šíleně unavenej. Potřebuju se chvilku prospat.

,,Potřebuju tě, Shawne." říká Aimee a roztáhne nohy. Pohladí se po pohlaví a přivře oči.
,,No tak, nevydržím to." zasténá. Nepřestává se hladit.
,,Budeme přistávat." usmívá se a tempo její ruky zrychlí.
,,Shawne!" křičí a natahuje před sebe volnou ruku.

Škubnu sebou a otevřu oči. Jsem v letadle. Zatraceně, byl to jen sen.
,,Budeme přistávat. Připoutej se." říká Aimee, která sedí vedle mě. Sáhnu po pásu a připoutám se. Zaregistruju, že jsem v rozkroku tvrdej jako kámen. V duchu se modlím, aby jsme konečně byli sami. Chci, aby mi to ukázala. Aby mi ukázala, jak si to dělá.

Žhavý díl je na cestě 😈😂