47. Kapitola

1.8K 229 41
                                    

Aimee
,,Kdo jste? Poslal vás Bruno?!" příběhnu k postavě.
,,Ahoj, Aimee." osoba si sundá kapuci od mikiny.
,,Taylere?" zírám na svého bývalého kamaráda z dětského domova.
,,Ano, jsem to já." potvrdí s úsměvem.
,,Co tady děláš? Proč mě sleduješ? Poslal tě Bruno?"
,,Bruno? Kdo je Bruno? Žádného Bruna neznám."
,,Hmm, tak proč mě sleduješ?" trvám na vysvětlení.
,,Budeš mě asi mít za magora..."
,,Proč?"
,,Víš já... Vždycky ses mi líbila. Vždycky jsem tě chtěl... A když jsem tě dnes uviděl, tak jsem se styděl tě oslovit. Tak jsem tě sledoval, abych aspoň zjistil, kde bydlíš, kdybych našel odvahu s tebou mluvit.. A teď s tebou mluvím a ani nevím, proč jsem se bál." usměje se na mě.
,,Líbila jsem se ti?" zeptám se překvapeně. Nikdy jsem si ničeho nevšimla...
,,Ano, líbila. A vlastně se mi líbíš i teď. Jsi dokonce ještě krásnější, než dřív. A v dětském domově jsem byl do tebe blázen. Chtěl jsem ti o svých citech říct, ale ty jsi odešla z domova a už jsi se nikdy nevrátila. Nepřišla jsi mě navštívit. Zlomilo mi to tak trochu srdce."
,,To jsem netušila...Promiň, že jsem za tebou nikdy nepřišla. Když jsem z domova odešla, rozhodla jsem se, že nechám minulost za sebou a začnu nový život."
,,Čekal jsem na tebe. Čekal jsem, že za mnou příjdeš. No nic... je to už minulost. Nechtěla by jsi zajít ke mně na kávu? Nedávno jsem si koupil byt. Je v blbém stavu, ale je můj."
,,Ráda půjdu." odpovím. Dnes už pro Shawna nemůžu nic udělat, tak aspoň příjdu na jiné myšlenky. K Taylerovu bytu se dostaneme taxíkem. Bydlí až na okraji Londýna. Nad kávou mi povídá o tom, co dělal po propuštění z domova. Taky mi povídá o bytě, který je opravdu ve špatném stavu, ale koupil ho skoro zadarmo a už má skoro na rekonstrukci.
,,Můžu si odskočit?" zvednu se ze židle, když dopiju nápoj.
,,Jasně. Koupelna je hned vedle."
,,Díky." Otočím se, udělám pár kroků a najednou se mi začne motat hlava.
,,Promiň mi to." uslyším z dálky Taylerův hlas těsně předtím, než se skácím k zemi.
                                                ****************************
,,Dostaneš zaplaceno, neboj se." uslyším z dálky hlas. To je Bruno. Trhnu sebou a otevřu oči. Jako první spatřím okno přes které je spuštěná roleta. V místnosti je přítmí, ale okamžitě to tu poznám. Tady se mě Bruno pokusil znásilnit. Jak jsem se sem dostala? Vždyť jsem pila kávu s Taylerem. Vzpomenu si na jeho slova těsně předtím, než jsem omdlela. Promiň mi to. Co tím myslel? Dal mi něco do kávy? Proto jsem odpadla? Měla jsem pravdu a poslal ho za mnou Bruno? Musím odsud okamžitě vypadnout. Chci se posadit, ale nejde mi to. Ležím na sedačce, nohy a ruce mám svázané. Vykřiknu zděšením.
,,Ale, ale, kdopak se nám to probudil?" do místnosti vejde Bruno. V ruce drží zbraň.
,,Máš žízeň? Chceš vodu?" ptá se mě.
,,Chci odsud odejít!" vykřiknu.
,,Ptal jsem se, zda máš žízeň, drahá."
,,Rozvaž mě a nikomu nic neřeknu."
,,Když tě rozvážu, pokusíš se utéct?"
,,A co jiného?!" nevěřícně na něho hledím.
,,Tak to tě nemůžu rozvázat. Chceš tu vodu nebo ne?"
,,Nechci žádnou vodu!!! Okamžitě mě rozvaž!!!" křičím.
,,Přijdu, až se uklidníš." otočí se na patě a jde pryč.
,,Kam to jdeš??!! Rozvaž mě!!!"
,,Až se uklidníš." odpoví a výjde z místnosti. Začnu křičet, ale je mi to k ničemu. Jak se odsud dostanu? A jak mě sem vůbec mohl unést? Tenhle dům je daleko za New Yorkem, musel mě sem dostat letadlem. To je ale pár hodin letu... Jak mě dostal do letadla? Naposledy jsem byla u Taylera v bytě...A kolik je vůbec hodin? Dle světla, které trochu propouští dovnitř okno skrze roletu, je den, ale když jsem byla u Taylera, bylo odpoledne. Jsem v domě za New Yorkem, takže by teď musela být noc, časově nevychází, aby teď byl den.To jsem byla mimo půl dne a ještě noc? Panebože, Shawn na mě čeká! Čeká až zaplatím jeho kauci! Bude si myslet, že jsem se na něho vykašlala...
,,Už jsi se uklidnila?" vrátí se Bruno do místnosti.
,,Jak jsem se sem dostala a co ode mě chceš?" ptám se klidně, ikdyž se mi chce na něho hrozně křičet.
,,Tvůj kamarád z dětského domova mi rád pomohl. Přivezl tě hezky až na moje soukromé letiště. A co chci? Ty to opravdu nevíš, drahá? Přeci tebe. Ten tvůj přítel, považuj ho už za ex přítele, sedí hezky ve vězení, takže nám nikdo nezabrání v tom, aby jsme byli spolu." sedne si ke mně na sedačku a pohladí mě po vlasech.
,,Jsi blázen." cuknu sebou, aby se mě nedotýkal. Jeho doteky mi jsou odporné.
,,To máš pravdu, drahá. Jsem blázen, ale do tebe." skloní hlavu a rty mě políbí na tvář.
,,Ne, nech toho." vzlyknu. Snažím se od něho odtáhnout, ale jsem pevně svázaná a ještě ke všemu si na mě lehne.
,,No tak, bude ti se mnou moc dobře." chytne mě za boky a rty mi přejede po krku.
,,Bruno, prosím, nedělej to." pokouším se ho kopnout, ale nohy mám k sobě pevně přivázané.
,,Nedělej, že se ti to nelíbí." zamumlá a jeho jazyk začne přejíždět ve výstřihu mého trička.
,,Přestaň, prosím, přestaň." škubu sebou, ale k ničemu mi to není.
,,Uklidni se, snaž se uvolnit." řekne, než se jeho rty přilepí na moje. Okamžitě ho kousnu. Ucítím v puse kovovou chuť.
,,Ty mrcho!" vyjekne. Ze rtu mu kape krev, kousla jsem ho silně.
,,Později si mě nepřej!!!" zakřičí, zvedne se ze mě a opustí místnost. Z očí se mi spustí slzy. Nemůžu je zastavit. Mysl se mi zaplní temnými myšlenkami. Chci umřít. Už po druhé se mě pokusil znásilnit. A určitě se o to nepokusil naposledy. Co budu dělat přístě? Jak ho zastavím? Začnu brečet hlasitěji. Brečím tak dlouho, dokud Bruno nepříjde do pokoje.
,,Už mi to tvoje řvaní leze na nervy!" přejde ke mně s něčím v ruce. Špatně na to skrze slzy vidím.
,,Ne!!" zakřičím, když mi do ruky píchne injekci. Okamžitě začnu vidět rozmazaně a o sekundu později nevím o světě...

,,Tak kde je, ty hajzle?!!!" probudí mě hlas. Okamžitě poznám komu patří, Shawnovi.
,,Tady není, tak vypadni!" slyším Bruna. Panebože, ať se Shawnovi nic nestane.
,,Jak ses vůbec dostal z basy?! Dostanu tě tam znova!" křičí můj únosce.
,,To já tě tam dostanu!"
,,To bych teda chtěl vidět. Víš co je tvůj problém, Mendesi? Že nejsi vůbec vychytralej!"
,,To si myslíš špatně!" řekne Shawn těsně předtím, než se ozve výstřel. Zděšením zalapám po dechu....
Že by se nám ze Shawna stal vrah? 🤔😬

Fake Love (Shawn Mendes CZ)Kde žijí příběhy. Začni objevovat