4. Kapitola

3.4K 238 29
                                    

Aimee
Stojím u kuchyňské linky a připravuju si proteinový koktejl. Nasypu odměrku žlutého prášku do vody, uzavřu víčkem shaker a začnu s nádobou třást, aby vznikl koktejl. Během třepání mi mobil oznámí příchozí hovor. Jednou rukou hovor příjmu a druhou rukou třesu se shakrem.
,,Prosím." ozvu se do mobilu.
,,Ahoj, mám pro tebe prácičku." ozve se na druhém konci moje šéfová.
,,Ale já mám dnes volno." namítnu a postavím shaker na bílou kuchyňskou desku.
,,Já vím, ale ostatní děvčata nejsou k dispozici. Klient zaplatil velmi tučnou sumu, nemohla jsem ho odmítnout."
,,Fajn. Jaká je adresa?" zeptám se s povzdechem.
,,Pošlu ti jí v esemesce. Pak se mi ozvi, až budeš s klientem hotová."
,,Jistě. Nashledanou." ukončím hovor. Rychle vypiju vanilkový protein a utíkám se namalovat. Oči si zvýrázním spodními černými linkami a falešnými dlouhými řasami. Rty si namaluju matnou rudou rtěnkou. Pak si vlasy stočím do drdolu a připevním si na hlavu paruku z dlouhých blond vlasů. Teď na řadu přichází oblečení. Rychle se prohrabu šatníkem ze kterého vytáhnu černou krátkou satenovou sukni a červený top. V rychlosti se obleču a už utíkám do chodby, kde si nazuju černé lodičky. Hodím si na rameno malou červenou kabelku ve které mám vše co potřebuju a výjdu z bytu. Kouknu na textovou zprávu s adresou mého dnešního klienta. Rozhodnu se, že půjdu pěšky. Obvykle jezdím taxíkem, ale dneska mám chuť na procházku. Za necelých dvacet minut stojím před velkou luxusní budovou v centru města. Nepřekvapí mě to. Všichni moji klienti jsou v balíku. Znova se podívám na sms od šéfové, abych zjistila patro a jméno klienta. Úplně poslední patro. Je tam jen jeden byt. Klient se jmenuje Ryan Sendes.
Schovám mobil zpátky do kabelky, vejdu do budovy a výtahem vyjedou až do třicáteho osmého patra. U bytu se zhluboka nadechnu a zazvoním na zvonek. Uslyším kroky a už se přede mnou otevírají černé dveře. Málem přestanu dýchat, když spatřím klienta, který si mě objednal. Chci odtud okamžitě vypadnout, ale nohy s mozkem nesouhlasí. Nebo mozek s nohami? Nemůžu odtud jen tak přece vypadnout.. Pokud odejdu, tak přijdu o práci..
,,Ehm..Půjdeš dál nebo ses k té podlaze přilepila?" promluví na mě.
Řekni cokoliv! Cokoliv! Z mých úst však nevýjde nic. Jen stojím a zírám na toho kluka, kterého jsem před pár hodinami potkala v kavárně.
,,Ale ne.. Ty budeš fanynka, co?" prohrábne si rukou husté hnědé vlasy.
,,Cože? Ne!" vyhrknu. Konečně jsem schopná mluvit.
,,Tak půjdeš dál, nebo si tě mám vzít hned tady na chodbě?" nadzvedne tázavě obočí.
,,Jdu dovnitř." pípnu. Překročím práh bytu. Všechno se ve mně svírá. Nejraději bych odtud utekla, ale nemůžu. V chodbě, která je větší než můj byt, se sehnu, abych si sundala boty, ale on mě zarazí.
,,Nech si ty lodičky. Jsou sexy."
Cítím, že stojí hned za mnou. Narovnám se a on se postaví vedle mě.
,,Pojď." chytne mě za ruku. Mému zrádnému tělu se ten dotek líbí.
Shawn mě dovede do velkého obývacího pokoje, který je spojen s luxusní kuchyňskou linkou a mini barem.
,,Dáš si něco k pití? Whisky? Vodku?" zeptá se a pustí mou ruku.
,,Jen vodu." V práci zásadně nepiju alkohol, ikdyž bych to kolikrát potřebovala, hlavně teď.
,,Perlivou? Neperlivou?" ozve se od americké ledničky.
,,Neperlivou." odpovím a položím si kabelku na velkou černou koženou sedačku, která je do tvaru písmene U.
,,Hned jsem zpátky." položí na moderní konferenční stolek sklenici s vodou a někam odběhne.
Rozhlednu se po místnosti. Na velké bílé stěně je jen velká plazmová televize. Nic osobního tu není. Působí to tu na mě jako v luxusním hotelu. Shawn se za pár minut vrátí.
,,Dole prosím podepiš." strčí mi do ruky nějaký papír s propiskou.
,,Cože? Co to je?"
,,Jen smlouva, že nikomu neřekneš, co se všechno mezi námi stane."
,,A když nepodepíšu?" Ta smlouva mi připadá k smíchu. Komu bych to měla vykládat? Přece každému nebudu vykládat, že jsem měla něco s největším děvkařem pod sluncem.
,,Pokud nepodepíšeš, tak zavolám tvojí šéfové, že ses na mě vykašlala. Určitě dostaneš padáka."
,,Stejně bych se s tebou nikde nechlubila." odseknu. Sednu si na pohovku, papír položím na stolek přede mnou a modrou propiskou se podepíšu na řádek vedle Shawnova podpisu.
,,Výborně." zamumlá, papír sebere a odejde s ním pryč. To by mě zajímalo kolik takových smluv má. Určitě několik tisíc...
,,Takže.." objeví se v obyváku. Tak jo, teď to příjde. Jsem šíleně nervózní. Takhle nervózní jsem nebyla ani s mým prvním klientem. Shawn přistoupí k sedačce a vezme mě za ruce, aby mi pomohl do stoje. Zadívá se mi do očí a nevěřícně na mě zírá.
,,To není možný." zavrtí hlavou a poodstoupí ode mě.
,,Co se děje?" nechápu jeho chování.
,,Tvoje oči... Když jsi přišla, tak měly barvu karamelu, ale teď... Teď tvoje oči mají barvu jako letní obloha. Jak to děláš? Nosíš čočky? Vyměnila sis je, když jsem tiskl smlouvu?"
,,Nenosím čočky. Je to taková oční porucha. Heterochromie. Duhovka mi mění barvu, jak se ji zachce." vysvětlila jsem.
,,Hm. Zajímavé. Dnes jsem taky potkal jednu takovou holku." přistoupí ke mně a zatahá za blonďatou paruku. Chce mi jí sundat?
,,Hezká paruka." zamumlá těsně předtím, než mi paruka sklouzne k nohám.
,,Já věděl, že jsi to ty." pronese. Bez paruky si příjdu jako nahá. Nosím paruku, aby klienti nevěděli, kdo ve skutečnosti jsem. Aby se nikdo nedozvěděl, že jsem lehká holka. Ale on moje tajemství odhalil.
,,Proč nosíš paruku? A vůbec... Proč děláš prostitutku?" založí si paže na hrudi a prohlíží si mě.
,,Tobě to může bejt jedno." odseknu. Jsem z jeho pohledu strašně nervózní.
,,Jen jsem se ptal, tak hned nebuď tak kousavá." dá ruce nad hlavu, jakože se vzdává.
,,Moje rodiče umřeli, když mi bylo deset." Seberu paruku z podlahy a s povzdechem si sednu na sedačku.
,,To je mi líto." posadí se vedle mě. Sedí tak blízko, že kdybych se pohnula jen o milimetr, tak bych se o něho otřela.
,,Měli autonehodu. Na místě byli mrtví. Šla jsem do děckáku, neměla jsem nikoho, kdo by se o mě postaral." svíram v rukou paruku. Chce se mi brečet, tak vzhlédnu ke stropu a několikrát rychle zamrkám.
,,Nidy mi to ve škole nešlo. Byla jsem nejhorší ze třídy. Pořád jsem propadala. Základní školu jsem dokončila až v devatenácti letech. To už mají ostatní střední." ani nevím, proč mu to tu vykládám, když si mě neobjednal na pokec...
,,Kolik ti je?" zeptá se.
,,V červnu jsem měla narozeniny. Takže dvacet šest a jeden měsíc."
,,Páni.. Vypadáš tak na osmnáct." řekne větu, kterou mi říkají všichni, když se dozví můj věk.
,,Já vím. Říká to každej.. Ale abych se vrátila k tvojí otázce, proč dělám prostitutku. Jak jsem říkala, základní školu jsem dokončila pozdě, v dětském domově jsem už bydlet nemohla. Neměla jsem žádnou práci a byla jsem tak tupá, že mě nikde nepřijali. Ani na pitomou uklízečku. Věděl jsi, že na uklízečku musíš mít střední školu? Směšný, co?" Shawn se mnou souhlasí a já pokračuju,
,,Každý den jsem procházela inzeráty v novinách, až jsem narazila na práci lehké holky. Plat byl víc než slušný, vzdělání nepožadovali žádné. Tak jsem tu práci vzala. Už to bude osm let. Prachy luxusní a skoro za nic. A paruku mám proto, aby mě nikdo z klientů nepoznal." dovyprávím.
,,Ale já tě poznal." ušklíbne se.
,,Kdyby jsi mi nečuměl do očí, tak by jsi mě nepoznal. Ostatní klienty mé oči vůbec nezajímají. Chtějí vidět jen kozy."
,,Hmm, ty bych taky rád viděl." zachraptí. Beze slova se zvednu z pohovky a sundám si top. Nemám pod ním vůbec nic, takže Shawn rovnou zírá na mé pevné trojky.
,,Ehm.. Obleč se." odvrátí po chvilce pohled.
,,Cože?" teď zírám já na něho. Zatím se má prsa líbila všem mým klientům...
,,Prostě se obleč a odejdi odsud." ani se na mě nepodívá, když mi to sděluje.
On mě vyhazuje? Co jsem udělala? Do očí se mi dostanou slzy, ani nevím proč, když on mi za pláč rozhodně nestojí. Hodím na sebe top a odcházím z bytu.

Omlouvám se, že jste musely tak dlouho čekat na další díl 😢
Nebyl čas, opravdu, není to výmluva 😏 Jsem na prázdniny u sestřenky a tady se pořád něco děje 😂 A omlouvám se za chyby, pokud tam nějaké jsou.. Jsem přehřátá z toho vedra a nemyslí mi to :D

Fake Love (Shawn Mendes CZ)Kde žijí příběhy. Začni objevovat