BUNKR ARCHIV

11. Symboly a vylechtávání

Hodně brzy ráno, slunce se sotva šplhá k obzoru. Dean se vrací, potichu, aby nikoho neprobudil, sprcha, kafe, pokoj, zamknout, a jakože tu není.

Až po nějaké době mu to nedá, taky ho konečně nakopne kafe, a tak se zase vyštrachá, už v neroztrhaným oblečení a čistej a vyvoněnej, rovnou do knihovny, kde už sedí a drbou Bela s Loki a právě se o cosi přou.

„Jsem rád, že se máte rády, holky," nadhodí ode dveří, „můžete mi ale některá udělat snídani?"

Bela pokrčí rameny, Loki mlčí.

„Tak nic, nenechte se rušit," broukne Dean a odštrachá se do kuchyně. Bela znovu pokrčí rameny, ale vstane a následuje ho jako takový malý blonďatý dolejzáček.

„Něco jsem provedl?" otočí se k ní se zdviženým obočím.

„Ne, ale jseš tu," zamumlá, a rychle ho obejme.

„Wow... tak jo... fajn," opětuje objetí, poplácá ji po zádech.

Bela se usměje, odstoupí od něj: „Cas už je teda v cajku?"

„Akorát volá, moment," vytáhne Dean telefon z kapsy, a než ho zvedne, dodá: „Ale jo. Všichni jsme ok."

„Snad máš pravdu," utrousí ode dveří Loki.

Dean napůl poslouchá a odpovídá do telefonu, napůl sleduje ty dvě tady v kuchyni. „Aspoň v rámci možností, hehe," dodá pro ně.

„Takže v cajku?" ujišťuje se Bela.

„V cajku," kývne Dean. „Kecal bych, říct, že odpočívá, ale... uhm, bude v pohodě."

Bela nejistě přikývne, čichne ke skleničce, která se na stole vzala chuckví jak, a začne si prohlížet nehty, Dean zatím na telefonu projíždí zmeškané zprávy a začíná se tvářit znepokojeně. Nakonec mobil zaklapne a nasadí trochu falešný úsměv.

„Co je?" zeptá se Bela.

„Ptám se na totéž," přidá se Loki.

„A žádný jsem v pohodě. Nebo nic se neděje," doléhá blondýnka.

„Ok, ok," Dean zvedne ruce jako v obraně. „Sakra, ženský..."

„Tak mluv," pobídne ho Loki a Bela povytáhne obočí.

„Vážně o nic nejde. Doufám," zabručí. „A nejde o mě, vůbec."

Bela si založí ruce na hrudi, Loki v bok: „Proč mi to tak nezní, Deanečku?"

„Neříkej mi-"

„Fajn. Kde je ten zelenej čaj?" přeruší ho Bela. „Byla ho asi tuna."

Dean pokrčí rameny. „Pro jistotu přivezu další. Jen pro jistotu."

„Tady na poličce, kde je kafe," ozve se Loki. „Teda, tam byl naposled."

Bela kývne a vydá se k polici.

„Hele, do hodiny budu muset vypadnout," prohlásí Dean, zamává telefonem. „Nemůžu uvěřit, že se mi nechce jít na párty, ale tak nějak asi musím. Podělaný společenský tyhlecty... Kdyby se ozval nebo objevil Sam, dejte mi vědět."

„Fajn," utrousí Loki.

„Uh, tak fajn," přidá se Bela. „Bude stačit po telefonu, předpokládám."

„Jo. Doufám, že se mi ozve sám," kývne Dean. „Jinak přísahám, že mu dojedu pocuchat vizáž."

Bela se zlomyslně usměje.