16. Jessica

20 2 1
                                    



Ten divný čas mezi nocí a ránem, kdy na to první už je trochu pozdě a na to druhé příliš brzy. Dean se objeví v hale oblečený a zmuchlaný, je znát, že se sice snažil, ale nejspíš moc nespal.

Zachumlá do deky tiše pochrupující Charlie na křesle a pak ještě odnese do jejího pelechu taktéž spící kouli chlupů, v niž se mu podařilo proměnit Belu.

Udělá si kafe, nastaví na telefonu upozornění, hodí si do uší sluchátka a na noťasu začne něco studovat... jo, vážně studovat, zvrhlíci!

Po chvíli do knihovny pomalu vchází Sam, rukou si rozdrbává vlasy trčící do všech stran, zívá.

„Hej..." ozve se Dean, vyndá z uší sluchátka a chce se mu říct něco o spaní, ale nakonec z něj místo toho vypadne: „Kafe?"

„Uhm?" zamžourá na něj Sam, spolkne otázku. „Hej, dobrý nápad."

„Dej mi moment," kývne Dean a odšourá se do kuchyně.

Sam se svalí na židli a rozhlíží se okolo. Za chvíli je Dean zpátky a šoupne před něj hrnek: „Tadá, jedna dvojitá." S povzdechem se posadí naproti. „A neboj, měl jsem sice chuť ti tam nasypat to, co prve Casovi, ale... neudělal jsem to."

Sam zdvihne pohled i obočí. „Casovi?"

„Aaa, neřeš. Byla to tu trochu... párty, co jsi byl pryč."

Sam tiše přikývne a přitáhne si kávu, kývne na Deana jako poděkování.

„Sušenku?" nabídne Dean. „A neházej si ji do výstřihu."

Na notebooku běží video Jareda, jak mu spadl kus jídla za triko.

Sam se zašklebí: „Hodím ju po tebe!"

„Heh. Pět ráno, čas pro foodfight?!" a bez ohledu na otázku už cvrnká první kus sušenky Samovým směrem, přímo do hrnku s kafem.

„Ak si zač- Hej!"

„Hups," okomentuje Dean žblunknutí. „Asi jsem fakt někdy hrál golf."

Sam si z tváře otírá kafe: „Jo, asi."

„Neboj, venku opršíš. Nebo... ochčiješ. Hehe."

„Nekecaj."

„Už mlčím," zvážní a nakloní hlavu, jako by něco v dálce slyšel.

Sam svěsí ramena.

„Vypadá to, že tu mám... hmmm... odvoz."

„Hej..." zamumlá Sam, zvedne k němu oči. „Ako vždy, hej?"

„Jo. Počítám. Jdem?"

Kývne a oba se zvedají, ještě dorazit pořád horké kafe, a pak už vyráží po schodech nahoru.

„Snáď sa budeme mať kam vrátiť, heh," hlesne Sam, než vyjdou ze dveří. Dean vrhne pohled přes rameno na spící... krásku a pomyslí na spícího chlupáče. „Vždycky," ušklíbne se.

***

Večer, před bunkrem.

V mokré trávě se válí něco, co vypadá jako výsledek bitky bezdomovce se smečkou toulavých psů, třese se to a mumlá něco nesrozumitelného.

Po příjezdové cestě se potácí postava, má trochu problém udržet se na nohách. Zaslechne mumlání, snaží se obrátit tím směrem, ale zamotají se jí nohy a seběhne do trávy. Než stihne nabrat rovnováhu, o cosi zakopne a padne na hubu.

BUNKR ARCHIVKde žijí příběhy. Začni objevovat