BUNKR ARCHIV

26. Dávat pozor na Case

Sam vyleze z pokoje a zamíří rovnou do kuchyně pro kávu. Do Pekla mu ještě pár hodin zůstává, ale zalezlý byl už dost dlouho.

Ze tmy před vchodem do bunkru se mezitím vynoří postava, která poblíž postávala už nějakou dobu a váhala. Dojde k Impale, která tu pořád stojí. Opře se o kapotu a sleduje vchod, jako by si pořád něco promýšlela. Nakonec vytáhne telefon a naklepe textovou zprávu.

Sam si zalije kávu a přejde do haly, usadí se za stůl a užívá si ticho.

Když na sms nepřijde žádná reakce, postava, která je samozřejmě Dean, si otevře pivo a ještě chvíli čeká.

Sam si k sobě přitáhne laptop a zapne ho, jen aby našel ještě i mail se zprávou o Casovi. „Doriti, Dean, to tú svoju prdel nemôžeš dotiahnuť osobne?" mrmlá si do kávy. „Alebo podať bližšie info..."

Dean se venku odpíchne od kapoty a jde ke dveřím, zřejmě po delším duševním boji se sebou samým.

Když zarachtají dveře, Sam nadskočí, skoro se polije. Zpod stolu schmátne zbraň a zamíří ke dveřím.

„Hej, jasně, sejmi mě," sykne Dean, nechá za sebou otevřeno.

Sam se zarazí. Spolkne první otázku a další už mu na mysl nepřijde, tak skloní zbraň a kývne hlavou.

Dean zvedne láhev s pivem, mávne na něj: „Já, ty, pivo, venku, teď?!"

„Vonku?" zamračí se Sam. Ale nějak nemá pocit, že by se dočkal odpovědi, proto se bez dalšího vydá vpřed. A protože zbraň zapomněl hodit na stůl a už je na schodech, strčí si ji za pas. Tak. Uklizeno. Káva počká.

Venku už mu Dean podává druhou otevřenou láhev. „Dostal jsi zprávu?"

Sam si pivo vezme, ospale přikývne. „Dúfam, že si to neposlal ešte nejakým ďalším spôsobom."

Dean zavrtí hlavou a tváří se mu mihne lehký, prchavý úsměv. „Nah. Jen jsem nevěděl, jestli se sem zvládnu dostat osobně, tak jsem se musel pojistit."

Sam chápavě přikyvuje, až se, znovu, zarazí. „Ako nevedel? Čo sa deje?"

„Kromě Ragnaroku? A všeho okolo?" Dean se ušklíbne. „Nic moc." Následně se zamračí. Přemýšlí, jak podat to důležité, kvůli čemu je vlastně tady, a přitom neprovalit tajemství šátku na krku a tak podobně. „Jde o Case," řekne opatrně. „Něco s ním začíná bejt sakra špatně."

Samovi hlavou běží něco jako „Bol som v Pekle iba dva dni, sakra! ... A v lapáku." „Čo?" zopakuje nahlas. „Ako?"

A ani neví, na co se přesně zeptat a jestli se vůbec chce zeptat.

„Nejsem si sám jistej," Dean pokrčí rameny, nespokojeně se zašklebí, upije piva. „Ale pořeším to,, jak budu moct. Jenom... prostě si na něj dávejte pozor. A buďte připravený ho sejmout všema nezbytnejma prostředkama, kdyby se to zvrhlo."

Sam na něj pohlédne, na okamžik ztratí dech. „Je to Cas," upozorní bratra.

Ten nadzvedne obočí. „Zatím. A?"

„A?" Sam taky zvedne obočí. „Je rodina, Dean!"

Chvíle ticha, v níž se Dean tváří, jako by absolutně netušil, co se od něj očekává, a Sam to pořád ne a ne pochopit. Pak starší z bratrů zabručí: „Hm. Právě teď se možná mění v něco, co má potenciál zničit celej mnohovesmír. Myslíš, že mě zajímá, jestli je-" naznačí uvozovky, „-rodina?" Vlastně je ani naznačovat nemusel, z tónu jsou jasně patrné. „Things goes nuclear, Sammy."