BUNKR ARCHIV

63. Podle nových dohod

„Budeme spolu nějakou dobu spolupracovat, Castieli, tak se přestaň chovat jako dítě," zavrčí Michael.

Pak už Castiel nevnímá nic. Jeho schránka přišla o moc krve. Omdlí.

Lucifer si nahlas odfrkne.

Michael si odfrkne potichu.

„No," zatáhne Lucifer, „aspoň sa nebude uhýbať. Pred tebou."

Jako na povel se Castielovo tělo začne zmítat v křeči.

Lucifer se na chvíli na bezvědomého bratra zahledí. Snad nečekal, že ho vyléčí on... Že mu nemůže ublížit, je jedna věc. Že se mu snaží pomoct, věc druhá. Ale- Nakrčí nos. „Čo je s ním?"

Michael nejdřív kývne, protože je to jako by mu Lucifer četl myšlenky. Následný dotaz ignoruje, pevně Castiela popadne, jako by stabilizoval osobu v epileptickém záchvatu, a se soustředěným výrazem začne napravovat škody, z nichž, přiznejme si to, většinu způsobil on sám.

„Je slabý a zčásti je to i mojí vinou," mračí se. „Zašel jsem příliš daleko."

Lucifer zdvihne obočí, stiskne koutky. „To nie je nič nové," utrousí. „Mhm..." zaváhá, to, co se chystá nepřímo navrhnout, se mu bytostně příčí. „Zvládneš ho dať dokopy?"

Castielem projede další vlna křečí.

„Už předtím byl poškozený," mumlá si Michael sám pro sebe. „Jen jsem na chvíli zapoměl, že není tak silný jako... jako my." Vzhlédne k Luciferovi. „Zdá se, že to na něj nepůsobí. Že mě odmítá."

Andělem zachvějí další křeče, tentokrát se k nim přidá bolestný výkřik.

Jakýsi cizí pocit se Luciferovi rozlije nitrem, sevře vnitřnosti, ale nakonec se zamračeně přinutí pohnout vpřed. Několika kroky překoná vzdálenost mezi sebou a Castielem, skloní se k malému bratrovi, položí mu dlaň na čelo. Zaváhá. Už si ani nevzpomíná, kdy naposledy využíval svoje síly tímhle způsobem. Je toho vůbec ještě schopný?

Ale při jeho doteku se Castielovy křeče zmírní a křik taky trochu poleví.

Lucifer se nepřestává mračit, divný pocit poleví jen o trochu. (Daj sa dokopy, ty-) náhle nedokáže najít vhodná slova.

Michael věnuje Luciferovi skoro závistivý pohled, ale pak jen o krok ustoupí a sleduje je.

Nic dalšího se však nestane. Jako by Cas byl už moc daleko.

Lucifer zmateně zvedne pohled k Michaelovi. Ten rozhodí rukama. „Nevím, on..." přiklekne vedle a nejistě se bezvládného anděla dotkne na spáncích, snaží se najít jeho vědomí. Lucifer stáhne ruku z Castielova čela, se zaťatými zuby čeká na Michaelovo zjištění.

Michael vzhlédne k Luciferovi, k židli, na níž Castiel ještě před chvílí seděl, a pak zpátky na anděla. „Pořád... neumírá, jen... nemůže odtud uletět, nemůže ani opustit svoji schránku, ale předtím nemohl ani takhle "vypnout". Možná nám svým způsobem utekl," zamumlá a skloní hlavu. „Mně utekl. Přede mnou."

Lucifer se zamračí. „Utiekol pred tebou, čože?" zatřese hlavou. „Aký by to malo zmysel po tom, ak uzavrel dohodu, ha? Nie, toto nespravil naschvál. Nepodobá sa to naňho."

Další záchvěv Casova těla, výkřik. Anděl otevírá oči, ale jako by nic neviděl. Chytá za ruku Michaela. „Deane!" vykřikne a znovu zavře oči.

Michael sebou trhne, obrátí se k Luciferovi. „Připadalo mi, že se chce vyhnout volbě. A že se mě bojí a nenávidí mě, to je holý fakt," řekne a pokrčí rameny. „Ale tohle... máš pravdu, nejspíš. Je to jako když člověk upadne do kómatu. A ano, tohle mě... Možná potřebuje něco, co ho přivede zpátky."