BUNKR ARCHIV

94. Crowleyho mise

PUCALLPA CATHEDRAL, PERU

Crowley se objeví před vraty honosného baráku jménem kostel. On i jeho Junior si otevřou a nakouknou, jestli tam někdo není. „Haló? Není tu žádný Indián?"

Za oltářem se zvedne postava kněze v klasickém rouchu. Je pomenší postavy a minimálně z padesáti procent původní Peruánec. Alespoň co se tělesné schránky týče. Uvnitř vězí stoprocentní anděl. „Přišel ses vyzpovídat, démone?" otáže se celkem vlídně.

Jeho úžasnost natáhne ruku, aby si ponožka prohlédla pěkný strop. Až po chvíli si všimne kněze. „Ne, díky, pantáto. Mám pocit, že by mi to stejně nepomohlo," pokrčí rameny.

Anděl zastaví kus od něj a zadumaně si ho prohlíží. „Co tu v tom případě hledáš?"

Junior si kněze prohlíží – v překladu mu Crowley mává ponožkou před obličejem. „Vlastně jsem se přišel na něco zeptat... Ale je to taková divná otázka, že jo?" koukne na ponožku a ta přikývne.

Jestli se Crowley domlouvá s ponožkou, knězanděl mezitím poslouchá instrukce shora, takže si ti dva vlastně svým způsobem rozumí. „Máš jednu otázku," přikývne nakonec. „Pak se budeme ptát my."

Crowley přikývne. „Dobře, ale je to tajný. A tady bydlí Ježíš. Nepůjdeme přede dveře? Aby nás neslyšel..." šeptá.

Kněz nakloní hlavu, zatváří se skoro soucitně. „Samozřejmě, že můžeme hovořit v soukromí." Pokročí blíž, současně zpod kněžského roucha vytáhne povědomá želízka a hmátne nejdřív po ruce s ponožkou.

I když je Crowley grogy, co se týče inteligence, škubne zavčas rukou a tak knězi zůstane ponožka v ruce. Najednou jeho výraz dostane padesát odstínů nechápavosti, ale i tak mu dojde, že kněz je policajt. „Ani nápad, žádný indiánští fízlové mě nezavřou do mexickýho vězení," houkne, otočí se a zdrhá. Sice nezískal, co chtěl, ale musí pryč. V duchu si nadává, že tu nechal chudáka Juniora, a přísahá, že se pro něj vrátí.

Kněz zůstává stát s ponožkou v ruce, jen, pořád trochu lítostivě, pokrčí rameny a sleduje, jak se okolo démona s máváním perutí shromažďuje celá skvadra vedená Purielem.
„Říkal jsem ti, že tě zničím," prohlásí ke Crowleymu kníratý Čistič. „I když to asi bude tou pomalejší cestou."

Při tomhle poměru sil je Crowley bez šance, i kdyby se mu zázrakem vrátil apříčetnost a rozhodl se zmizet. Ještě než Puriel stačí vyslovit svoji badass line, démon končí sešněrovaný jako vánočka a vzápětí celá podivná skupinka mizí z předkostelí někam... jinam.

Crowley si už naivně myslel, že uteče, jenže ouha. Všude okolo se najednou objevily slepice.

„Taky tě rád vidím, taťko Šmoulo, koukám, že ti chybí ta díra," zamručí a uvědomí si, že nemá cenu se bránit, jinak by docela slušně chcípl. A on dal slib Deanovi. I když je svázán, tak neustále remcá.

PEKLO

Usazený na trůně už snad celou věčnost, loktem upřený o opěrku, ruka podepírající hlavu, Lucifer si nepřítomně poklepává prsty na rtech.

Zástup démonů před ním se za celou tu dobu téměř nepohnul. Jen jeden jediný, pár kroků před ostatními, se občas ohlédne, jako by hledal ujištění. Podporu. A podává monotónní hlášení.

„Prejdi k niečomu zaujímavému," přeruší ho Lucifer netrpělivě uprostřed statistik o mučených duších.

Démon se znovu ohlédne, zaváhá, vrhne nejistý pohled na Lucifera. „Pokračujeme v hľadaní niečoho na prelomenie zámkov na bránach. Otvorená brána je strážená. Je pokoj, nikto sa nepokúsil k nej dostať," vysype.