BUNKR ARCHIV

5. Pojídač Leviathanů

Castiel se dvěma prsty dotkne Deanova čela, a vyléčí mu ten zvláštní kašel. Pak se zadívá na balík. Nakloní hlavu mírně na stranu. „Co se vlastně stalo?"

„Teď bych vyřešila doktorku," ozve se Bela, „pak dovyprávíme."

„A doktorce," Cas u balíku podřepne, připomíná kočku, co opatrně zkoumá neznámý objekt, „je potřeba vymazat paměť, nebo o co jde?"

„Jsem pro, na obojí," kývne Dean. „Dořešit a vymazat. Na tři: rozbalím ji, nalijeme do ní a na ni čaj, a když to nepomůže, přijde ke slovu elekrika."

„Hlavní je vyhnat z ní tu ještěrku," dodá Bela.

„Z doktorky je třeba dostat japonskýho démondraka," rozvede to ještě Dean pro anděla, „eh... vlastně... Casi?"

Anděl se k němu obrátí.

„To bys mohl zvládnout, že jo?"

„Asi," prohlásí Cas sebejistě.

Načež má Dean co dělat, aby nešel praštit hlavou do nejbližší zdí, ale anděl se natáhne, dotkne se čela postavy pod prostěradlem.

„Tak to udělej," hecuje ho Bela, „no, co je?"

„Jste si jistí, že je to jenom démon?" Cas se zase odtáhne a napřímí se.

„No? V čem je problém?" zeptá se Dean.

„Tak docela se mi to jako démon nezdá," pokrčí anděl rameny.

„Docela určitě to odpuzuje zelenej čaj a mejdlo," přihodí Bela už všeobecně známou informaci.

„Tuhle energii poznávám," pronese Castiel pochmurně, „zkuste čistič podlah, zabere lépe."

A všichni okolo ztuhnou. Hledí na balík jako uhranutí, první se ozve Bela: „Jsou to..."

„Sakra," skočí jí do řeči Dean, „to chci tak moc? Jenom aby jednou bylo něco... jednoduchý?"

„Jsou to oni?" dokončí Bela se staženým hrdlem otázku.

„Leviathan?" vysloví to Dean. „Nah," zamítne to vzápětí, „nechovalo se to jako leviathan. I když..."

„Myslím, že ano," řekne vážně anděl. „Nebo něco podobného."

Na to Dean potlačí další nutkání mlátit hlavou do zdi, místo toho šťouchne do balíku: „Takže zpátky k původnímu plánu, jo?" Balík se zamele.

„Loki, dones mi z pokoje moji dýku, a vezmi si svoji," úkoluje mezitím anděl seveřanku. „Tohle bude zlé."

Loki kývne a odběhne.

„Zelenej čaj zabíral, to je odzkoušený," pokračuje Dean, „někdo zajděte pro galon mejdla nebo podobnýho sajrajtu. A klid, pořád tomu můžeme prostě useknout hlavu, i když tu doktorku bych rád zachoval. Všichni připravený?"

„Ještě je tu možnost, že ho spolknu já," pronese Castiel mírným, téměř zasněným tónem. Dean, který se právě chystá přeříznout provaz, kterým je balík převázaný, k němu vzhlédne a vydechne: „Casi..." A zavrtí hlavou, rozhodně ne, žádné polykání leviathanodémonodraků.

„Připraveni," prohlásí Bela, a Loki mezitím předá Casovi jeho andělskou dýku a sama si nechá druhou.

„OK. Ať to máme z krku," řekne Dean a přeřízne provaz. Prostěradlo se rozplete, obejvuje se postava blonďaté a vcelku pohledné doktorky, která má ale tvář tak zkřivenou nelidskou zlostí, dravostí a touhou zabíjet, že se ji ani Dean v tu chvíli nepokouší sbalit.