BUNKR ARCHIV

41. Směr na Michigan

Lokina, Dean a Thor se náhle objeví v hale bunkru. Nejvyjevenější z nich je Dean, ačkoli ten je současně spokojený, že se mu přestala zvolna opékat ruka a přestalo taky motání hlavy a předzvěst dalšího krvácení z nosu, takže zamíří rovnou pro láhev Wild Turkey a kývne s ní na Thora: „Hej, u nás návštěvy VÍTÁME, jasný?" Po straně si zabručí: „I když některý spíš pistolí, heh."

Bela, která celou dobu spala s hlavou položenou na pažích na stole, teď zvedne hlavu a podívá se na ně. „Je to Mr. Kladivák?" hlesne.

Thor od Deana převezme láhev a napije se. „Medovina to není... ale nevadí. Tak tedy Midgard..." loupne očima po Bele a taktně přejde její poznámku.

Dean se po Bele ohlédne, kývne a pak na ni kývne ještě láhví. „S tebou musím mluvit. Co nejdřív."

Bela poposedne a zjistí, že jí nohy vypověděly službu od neustálého dřepění.

„A já bych si měl co nejdříve promluvit s Loki...m," prohlásí Thor „Je spousta věcí, které mi musí vysvětlit.

„OK," broukne Dean. „Když ji u toho nebudeš škrtit..."

„Tím bych začala," podívá se Bela na Kladiváka a usměje se.

„Akorát jsem chtěl navrhnout, že se na chvíli rozdělíme na týmy," ozve se Dean. „Potřebuju zase řešit věci s Belou." Podívá se na Belu a... taky se usměje, i když dost rozpačitě.

I Thor se na blondýnku podívá a usměje se tak mile, jak si jen myslí, že to jde. „Dáma má samozřejmě přednost," prohlásí dvorně.

„O čem chceš mluvit?" obrátí se Bela na Deana, otazník protáhne zívnutím, protože spala docela dlouho.

Dean si otočí židli opěradlem dopředu, posadí se tak trochu do pozice vyšetřovatele, v dosahu stolu a láhve. „Hádej," vyzve Belu. „Hele, vím, že jsme se naposledy viděli, když jsem... nebyl úplně nejpříjemnější společník, ale... můžeš mi to omlátit o hlavu jindy. Potřebuju vědět, co se sakra dělo poslední dny. Se Samem. S tebou. A s Luciferem."

Bela zívne a pořádně se protáhne. „Se Samem jsme odjížděli do NY, protože tam mám sklad ještě z dob, kdy jsem tam přebývala," začne. „V bunkru jsem taky skladovala Luciferovo srdce, což ho tak trochu omezovalo. Spíš hodně. Byla to taky pojistka, ale o tom později. Předpokládám, že Sam má to srdce u sebe, co?"

Dean uhne pohledem a pokrčí rameny. „Nevím," zabručí neochotně.

Bela se zatváří chápavě a zároveň dělá i bitchface, což dokáže skloubit dohromady snad jen ona.

„A dál?" vyzve ji Dean. „Co se podělalo?" Jasně, je mu jasné, že všechno, ale chce to slyšet konkrétněji.

„Vše šlo podle plánu, do skladu jsme se dostali," začne Bela s dalším vyprávěním. „Místnost, která byla náš cíl, byla zabezpečená natolik, že bylo snad nemožné se do ní dostat, takže utéct z ní bylo prakticky nemožné. Naštěstí jsem u sebe měla meč Grigoriů, takže stačilo prolomit několikavrstvé zabezpečení." Zamžourá po Deanovi, jestli ji stačí sledovat, ten zakýve láhví, z níž upíjí na chápání, a ona pokračuje: „V místnosti jsem měla Lucifera, jenže zdrhnul, doteď nevím jak. Takže průšvih, samozřejmě, ale pořád jsme měli srdce, takže bylo dost jisté, kam zamíří."

„Do bunkru," nadhodí Dean a Bela sotva znatelně kývne.

„Chtěli jsme tu být cu nejdřív, ale překazila to skupinka démonů," mluví Bela dál, aniž by ji musel pobízet. „Sam je znal, ale v té chvíli jsem to nevěděla. Jako správná husa jsem mu ještě předala meč a vyslepičila – může husa slepičit?" Bela se trochu zoufale uchechtne, ale Dean na ni jen kývne, ať pokračuje. „Vyslepičila jsem mu, kde srdce ukrývám. Sam řekl něco ve stylu „když mi to řekneš, tak budeme v pohodě", což nebyla pravda, samozřejmě. Nevím, co udělal dál, ale ujali se mě dva démoni ze skupinky. Kde jsem byla pak, to není důležité, ale potřebuju vědět, jestli tu ten podrazák v mezidobí byl."