47. Různé druhy spojení

20 1 0
                                    


Ráno, ticho, klid.

Až na...

„AAAAAAAAA!!!"

Jediný dlouhý výkřik, který se ozve z Deanova pokoje místo zakokrhání kohouta.

„Co se děje?" vyskočí okamžitě Castiel.

Potom, co se Dean náhle s výkřikem posadil na posteli, teď jen lapá po dechu, zírá před sebe a anděla skoro nevnímá.

„Deane?" naléhá Castiel.

Dean se pokouší dát se nějak dohromady. Automaticky se natáhne pro boty a začne se obouvat. „Nic," utrousí. „Celkem."

„Deane?" zopakuje anděl tázavě.

„Ještě si pamatuju, jak se jmenuju," zavrčí oslovený.

„Fajn..." usekne anděl tak trochu uraženě, vstane a jde pryč z pokoje.

Dean nasadí pohled nakopnutého psa, který už ale Cas nemůže vidět. Jen na vteřinu, pak zase nahodí klasický ranní výraz a zamíří do kuchyně. Pro kafe a tak. To „tak" je pivo. Další cesta ho vede do knihovny, kde si hodlá vzít nějaké čtení, co se týče trvalé likvidace Lucifera – koneckonců mu to slíbil. Když je plně naložený, zabručí cosi jako „co je ti sakra po tom?!" a s kávou, láhví piva a několika svazky se přesune na hlídku do křesla v Samově pokoji.

Otevře si na kolenou jednu těžkou bichli a z nějakého důvodu nalistuje na stránky, na kterých vystupuje z hromady drobného textu hebrejský nápis.

Po chvíli snahy soustředit se na text zavře oči a následujících zhruba čtyřicet minut věnuje dost rozčilené komunikaci jen uvnitř svojí mysli. A pití kafe.

Rty se mu tedy, nad knihou, pohybují zhruba stylem čtenáře začátečníka.

„Ah, sakra, tohle nemá význam, Casi," zavrčí nakonec nahlas.

„Dělej, jak myslíš," prohlásí anděl, pořád ještě trochu uraženě.

„Jo. Jestli tě to uklidní, tak nejdřív hodlám vyzkoušet všechno, na co dokážeme přijít, pak pár věcí navíc a teprve potom vůbec začnu uvažovat, že risknu ty-víš-co," zabručí Dean.

„Fajn," utrousí Castiel.

„Fajn," opakuje Dean jako ozvěna a vrací se ke knize. „Mohlo by tam bejt něco, co nevím, sakra?!"

Lucifer: (V skutočnosti je tam veľa toho, čo nevieš...)

Dean sebou škubne, až málem polije knihu pivem, které si přitáhl, když dopil kafe. „Což by nevadilo... krucinál!" Pohledem zkontroluje Sama.

Dá se říct, že... dýchá.

Dobře. Až se vzbudíš, chlupáči, proběhne údržba. Sice jsi toho nejspíš většinu vypotil, ale... hm."

Sam pomalu otevře oči, právě ve chvíli, kdy se Dean vrátil pohledem ke knize.

A obrátí stránku: „Nah. Tohohle bastarda ne."

Sam obrátí zrak za hlasem, zamračí se.

„Urinal," uchechtne se Dean vlastnímu geniálnímu vtípku, aniž by si všiml, že se Sam hýbe.

„Urine," zamumlá Sam s lehkým úsměvem.

„Jo... ha!" Dean si konečně všimne, že je bratr vzhůru, zaklapne knihu s mírně provinilým výrazem, ale vmžiku se vrátí do svého obvyklého módu. „Jseš vzhůru, bezva. A to mi připomíná... koupelna!"

BUNKR ARCHIVKde žijí příběhy. Začni objevovat