BUNKR ARCHIV

35. Sluníčko a duha

SMS od Sama Casovi: „Dík za zbraň. Alastaira sme sa zbavili. Dean je stále démon. Ak sa stavíš v bunkri, skontroluj to tam. Dosť to s nimi máva. Nejaký čas sa neukážem. Hľadám riešenie."

Další SMS od Sama Casovi: „Keby sa niečo zvrtlo, volaj."

Dean se probere, jedním okem zamžourá na Lokinu, zahuhlá něco o kafi po pěti hodinách a znovu se vypne.

„Co, chceš kafe?" otráveně na něj koukne Loki, a aniž by čekala na odpověď, jde udělat kávu.

Dean sebou trhne, zase otevře zkusmo jedno oko a zamžourá okolo, jestli se tu pořád poflakuje Lokina, nebo je vzduch čistý.

V tu chvíli pomalu otevře dveře od bunkru Castiel. „Je tu někdo?"

Dean sebou znovu cukne, když zdálky zaslechne Casův hlas. Otevře teď rovnou obě oči a potřese hlavou. Zdá se, že úkryt v démoním bezvědomí nefungoval tak docela dobře, protože se Dean tváří, jako by ho přejel parní válec s Alastairem za volantem.

Když se mu nedostane odpovědi, Castiel pokrčí rameny, pomalu sejde ze schodů a zamíří rovnou do kuchyně pro kafe. S hrnkem v rukou se pak vydá na obchůzku bunkru.

Dean se rozhlídne okolo a konečně zaostří na Lokinu. Z unaveného výrazu se stane krapet zlomyslný.

„Loki? KAFE!"

„No jo, vždyť už jdu," zamumlá Loki a vydá se směrem do kuchyně.

„Cheche, tohle vždycky funguje," uchechtne se Dean. Poposedne, zkusí se pohodlně opřít, trochu se zamračí, pokrčí rameny a čeká.

Loki okolo něj proběhne, jako by ho neviděl, což Case trochu překvapí. Ale nic neříká, jen se vydá směrem ke skladišti za Deanem.

V garážích se mezitím ozve vrčení mozoru, které za chvíli utichne, a co nejtišeji se otevřou dveře z garáží do bunkru, Bela se protáhne dovnitř.

A v hale zvoní telefon.

Castiel ho ignoruje, vchází do skladiště, zato s Belou to trhne, když ho zaslechne, přitiskne se ke stěně, jako by se před tím zvoněním kryla.

Loki se vrací se dvěma hrnky kafe, jeden podává Deanovi, druhý si nechává.

„Ahoj, Deane," pronese Cas tónem, jako by se potkali někde v baru.

Dean se sám pro sebe uchechtne, jak tak naslouchá zvukům z okolí. Oči mu zčernají, pak se zase zasměje, když uvidí Castiela a kolem něj se prosmeknout Lokinu s objednaným kafem.

„Nazdar Casi," broukne. „myslel jsem, že jsi shořel v Pekle."

„Málem ano," kývne anděl vážně.

Dean zagestikuluje na Loki.

„Ahoj, Loki?" ozve se Castiel nejistě.

„Asi mě budeš muset odpoutat, zlato, protože se sám nenapiju," dodá Dean.

Loki si konečně všimne Case a oplatí mu pozdrav: „Ahoj."

„To brzo," zabrblá anděl.

„No tak," ozve se Dean netrpělivě. „Přestaňte si hrát na setkání přátel po letech a někdo mi sakra odemkněte ty pouta, ať si můžu dát kafe. Hm? A zvoní vám telefon..." Ošívá se, jako kdyby najednou seděl v mraveništi.

Když všichni zvonící telefon ignorují, Bela se odlepí od stěny a pomalu postupuje ke svému pokoji, bohužel ví, že bude muset projít okolo Case a ostatních.