Rozhodla jsem se psát jen nějaké kratší příběhy, co mě napadnou jen tak. Prostě oneshoty z různých okruhů.
Koukněte nejdřív na názvy a čtěte, co vás zaujme. V první kapitole najdete návod, jak se v mých příbězích lépe ztratit (o to tu jde, ne?).
PS...
Vysvětlivky: Bank - (viz obr. výše) nakloněná plošina, na které se dají provádět triky (většinou součástí dalších plošin, používá se pro přístup na různě vysoké platformy) Ollie - výskok se skatem bez dotyku země tělem. Realizuje se pomocí speciální techniky.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Coping - vbudovaná „tyč" na hraně mezi rampou a vodorovnou plošinou. Před sjezdem ji jezdec zaklíní mezi zadní kolečka a konec desky, který drží nohou; převážením dopředu se skate uvede do pohybu.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
_______________________________
Vpadl jsem do prudké rampy, která mě rozjela, až mi vlály vlasy. Dřevěný povrch nekladl téměř žádný odpor a hezky to na něm dunělo. Pod kolečky skateboardu se mi během tří sekund vyměnily trámy za tvrdý beton, jak jsem se svezl z banku. Za chvíli jsem však najel na další a dostal se na protější vyvýšenou platformu. Samozřejmě ne jen tak. Na hraně mezi vodorovnou a sešikmenou plochou jsem využil rychlosti a úhlu banku, odrazil se a skočil vysoké ollie. Dosud jsem se všude jen plahočil a naivně si myslel, že jsem rychlý, a až teď, když jsem se odvážil sjet novou rampu, jsem dokázal vyvolat několikrát příjemnější a intenzivnější pocit volnosti. Letět tak vysoko a stejně si udržet desku pod nohama a ustát dopad, to bylo jako odměna po všech těch nekonečných testech ve škole. Nechal jsem rampu zpomalit mou rychlost a rozhlédl se kolem. Zastavil jsem a nechal malého kluka na koloběžce projet, než jsem se znovu rozpohyboval.
Vrátil jsem se zpět nahoru a postavil se na rampu. Zapřel jsem skate o coping, položil si podrážku levé boty k hřebíkům v desce a přeostřil oči na rampu pod sebou. Je to zvláštní – například při ollie se vždy musím koukat na skate, zatímco u jiných aktivit vyžaduje mou pozornost zem. Je to proto, že například rampy nemají pokaždé stejný sklon a člověk musí vnímat, jak to pod ním vypadá, aby udržel rovnováhu.
Po očku jsem zkontroloval, zda se nikdo neobjevil, kam jsem se zrovna chystal. Plynule jsem se tělem nahnul dopředu, až jsem docela drsně sešlápl levou nohou skate, převážil jsem se do rampy a vmžiku nabral pěknou rychlost. Jel jsem zase to samé, protože to je přesně to, co dělám. Omílám, co se zrovna naučím, dokud můžu. V tom se liším od většiny skaterů, kteří zkouší nové věci bez přemýšlení.
