Oneshoty

Nejsladší důkaz jednoduchosti (kpop, bl)

Toto dílo vzniklo pro k-pop výzvu od souteze_a_vyzvy.
https://www.wattpad.com/story/212674105-drobn%C3%A9-k-pop-v%C3%BDzvy
Výzva #17. Téma: Psal se rok 2317, když se poprvé objevil.

.

Psal se rok 2317, když se poprvé objevil. V zapadlém městečku, kde přežívali chudí lidé doslova ze dne na den, byl z chlapce, který jako by žil ve všech časech naráz, nemalý poprask. Nikdo nevěděl, odkud přišel, a on se odpovědí na otázky o svém životě zdržel. Snědí lidé, opálení nemilosrdným sluncem těchto krajů, bezostyšně hádali, že kořeny bledého mladíka sahají až do Asie, nikdo to však nedokázal říct přesně.

Zprávy o zvláštním klukovi, který o své maličkosti prozradil jen to, že se jmenuje Yoongi, se dostaly do celého světa. Žádná země se k nalezenci nehlásila, ale z mnohých se o odhadem osmnáctiletého tmavovláska přijeli poprat novináři. Proč? Podle některých to byl sám Bůh, podle jiných přišel z budoucnosti. Byl to totiž střed veškerého vědění vesmíru, znal všechno a všechny. Neexistovalo nic, co by nevyřešil, nechápal, nebo nedokázal popsat. Mluvil dokonale všemi jazyky světa a uhodnout nepředvídatelnou budoucnost mu nedělalo nejmenší problém.

Sám se však svým darem z nebes nijak zvlášť nezaobíral. Zajímala ho tou dobou jen jedna jediná věc. Láska. Tu totiž nestačí znát, tu musí člověk zažít na vlastní kůži. A on si usmyslel, že je na čase obětovat pohodlí pro vzrušení. Jeho mozek tvrdil, že je na světě několik způsobů, jak na chvíli zahodit všechny znalosti světa. Každý z nich byl ale podmiňován buď romantickými city, nebo ublížením na zdraví. Gi se tedy rozhodl pro první variantu a vyšel na světlo, aby zkusil štěstí právě u jednoho vybraného mladíka.

„Můžeš u mě zůstat," pokrčil rameny Jimin a pokračoval v trhání citrusů. Yoongi ho požádal o úkryt před médii, přestože s jistotou věděl, že si ho najdou. Nevadilo mu to, dokázal si s lidmi hrát, vždyť měl jejich slabiny přímo před očima. Na světě nebylo nic, s čím by si neporadil.

„Odkud jsi?" ptal se Jimin u večeře svého hosta, který ho svým chladným přístupem mírně zarážel. Nevykazoval téměř žádné známky lidských vlastností, jako by v něm nic nevzbuzovalo ani ty nejmenší pocity. A přesně tak to i bylo - co by v něm také mělo vzbuzovat pocity, když všechno už věděl?

„Promiň, to ti nemůžu říct," bez mrknutí oka řekl Yoongi a pokračoval v jezení. Nepotřeboval mluvit víc, než bylo nutné.

„Vypadáš jako Asiat. Já jsem z Koreje, takže máme podobný původ," nenechal se odbít Jimin. Dál mluvil a nehleděl příliš na to, že na žádný podnět ke konverzaci nedostal zrovna plnohodnotnou odezvu. Yoongi mu věnoval jen tolik slov, kolik stačilo na to, aby ho od sebe neodradil. „Slyšel jsem, že prý víš úplně všechno, je to pravda? Přemýšlíš celé dny o smyslu života? Vadí ti, když je někdo hloupý? Já si myslím, že nejsem zrovna nejchytřejší."

„Je to pravda," připustil Gi a chopil se prázdných talířů, aby mladšímu pomohl s úklidem, „Ale o smyslu života nepřemýšlím. Mezi mnou a nejhloupějším člověkem tohohle světa je právě ta nejtenčí hranice, protože ani jeden nemáme o čem přemýšlet." Jimin se nad poznámku na chvíli pozastavil, než mu došlo, co přesně tím jeho spolubydlící na dobu neurčitou myslí. To bylo poprvé, co Jimin poznal, s kým má tu čest. A rozhodně to nebylo naposled. Yoongi se držel svých smyslů a krůček po krůčku se s ním sbližoval. A vždycky přesně věděl, jak na tom je. Lehčí už to být nemohlo. Přesně rok poté, co se poprvé setkali, seděli na lavičce pod jedním ze stromů, kde mladší tehdy trhal čerstvé ovoce, a povídali si. A pak se najednou Jimin nahnul a přitiskl své rty k Yoongiho.

Zezačátku Gi vnímal jen dotek jako takový, ale jeho informacemi přeplněný vesmír se v jeden moment celý otočil naruby a ukázal svou jednoduchou stránku. Na chvíli byl jeho majitel ten nejnormálnější puberťák planety, který cítil svou první lásku. Jediné, na co myslel, byl Jimin. Jeho ruka na Yoongiho tváři, jeho rty, ale i jeho samotná přítomnost.

A pak polibek skončil a s ním i nádherné opojení. Jimin složil ruce do klína a sklopil hlavu, aby zakryl ruměnec. Po chvíli ticha se omluvil a tiše odešel. Yoongiho hlava znovu ztěžkla pod náporem vědění, ale po všech těch letech se v ní objevilo něco nového a nečekaného. Něco, nad čím nejchytřejší kluk světa mohl a musel přemítat, a co mu nedalo spát. A od tohoto momentu už nepochyboval, že existuje něco, co nechápe a čemu nerozumí. Čím víc lásky s Jiminem zažil, tím snáz nacházel sám sebe a hranice svých vědomostí. Našel krásu vášně nejen ve vztahu, ale i v životě.