Drobet lidskosti (kpop)

30 1 0
                                    

Toto dílo vzniklo již dříve, do k-pop výzvy od souteze_a_vyzvy.
https://www.wattpad.com/story/212674105-drobn%C3%A9-k-pop-v%C3%BDzvy
Výzva #9. Téma: nový začátek.
Stejně jako „O šesti a jednom" s tímto nejsem spokojená, ale: je to moje práce? Je. Tak tady to máte.

.

Propnul kolena, napřímil se a vyzývavě se zahleděl na prkno o čtyřech kolečkách. Za tichého štěbetání ptáčků udělal váhavý krok vpřed. Opatrně přesunul váhu na desku skateboardu. Tělo mu, ať chtěl nebo ne, vyšlo po třech měsících na lůžku ze cviku a i tak jednoduchá aktivita jako pouhé držení rovnováhy mu činila velké potíže. Necítil se už tak příjemně, nedokázal roztočit ošoupaná kolečka a s lehkostí baletky za občasných triků projíždět městem, jak to míval ve zvyku ještě tento rok.

Za chvilku již sice stál na vratkém kusu dřeva, jeho nohy v podobě hůlek z něj ale doslova vyklepávaly nabytou jistotu z jeho malého úspěchu. Tolik dní se těšil, že zase jednou za jízdy pocítí jemný vítr a s hlučnými kamarády opět rozrazí ticho ulic, a nyní, když tu byl opravdu přilepen podrážkami na drsný povrch skateboardu, jakoby se to všechno vypařilo. Bylo to fuč. Léta dřiny, jedna prostá chyba a oceán smutku.

To by ale nebyl Tae, kdyby to vzdal po prvním nezdařeném pokusu. Padání k takové volnočasové aktivitě patří stejně jako k životu. Proto pravou nohu, dosud položenou na šroubcích u tailu (přečnívající část desky vzadu), uvolnil a pomalu se odrazil. Sotva jel a přesto se nemohl zbavit pocitu, že každou vteřinou skončí na zemi. Všechno bylo tak obtížné. Jak to? Přísahal by ještě čtvrt roku zpět, že pohyb na prkně je snazší než chůze.

Obrněný helmou a chrániči, které nikdy předtím nenosil, si metr po metru nejistě přivykal na tak známý, a přesto takřka nový druh pohybu. Nestrávil na skateboardu ještě ani půl hodiny a přece už dostával křeče do časem oslabených pahýlů, kterým se snad ani nedalo říkat nohy, jelikož jim chyběla veškerá svalovina. Znaveně tedy slezl a rozvalil se na zem jak široký, tak dlouhý. Dnes už toho měl dost.

Podporován vzpomínkou na své druhy, jak si potichu šuškají cosi o chlapci s chrániči, se nechal téměř dobrovolně sžírat pocitem, že už jim nemůže lézt na oči. Ne takto. Vypadal by přece směšně. Zdrceně si povzdechnul, otočil hlavu na stranu a prohlížel si celou konstrukci prkna. Pohledem sjížděl z jedné strany na druhou tak pečlivě, aby nevynechal jediný detail. Tahle věc mu nesčetněkrát podrazila nohy a způsobila palčivou bolest, a přesto ji tolik miloval. Ještě nějakou dobu ležel, než se belhavým krokem odebral domu.

Celý měsíc den ode dne se se skateboardem v ruce pokaždé objevoval na mlhou pokryté ploše, která se jevila jako ideální pro spoustu sportů včetně tohoto. Za tu dobu pocítil obrovský pokrok, stále však odmítal kamarádská pozvání na společné trávení času s cigaretami - on sám nekouřil - na skateparku jako dříve. Pouhá představa, že by tam opravdu šel s helmou a chrániči a rozklepaně by ze sebe dostával alespoň základní triky, mu nepříjemně zrychlovala tep srdce.

Jednou se to ale stát muselo a v dálce několika desítek metrů za jeho shrbenými zády se ozval jeden z jeho přátel: „Hej, není to Tae?". Než se nadál, parta kluků procházejících právě kolem byla téměř u něj.

„Čus, brácho," zaslechl kousek od sebe a s přerývaným nádechem se z donucení otočil za hlasem Namjoona, „pročs neodpovídal na zprávy?".

Nemohl uvěřit svým očím, když celou bandu spatřil podobně obrněnou, jako byl on sám. Udiveně se rozkoktal.

„Co tak okouníš?" zasmál se Jimin a automaticky si na hlavě srovnal ochranou pomůcku. Když se mu nedostalo odpovědi, pohlédl na společníka po pravici, který vzal situaci do svých rukou.

„Bylo to bez tebe na nic ty tři měsíce. Řekněme, že jsme se z tvé chyby poučili všichni... Není to nový začátek jen pro tebe, neboj," uklidnil Hoseok mladšího a poplácal ho po rameni.

„Vy- děláte si srandu?" pozvedl ohromeně obočí Tae, který s nimi nikdy předtím neprohodil více než pár slov, když přišlo na vážné téma.

„Navlékli by mě do tohohle, kdyby to bylo jen pro srandu?" rýpnul si uraženě Yoongi a protočil přivřená očka. Tae nemohl jinak než naň radostně skočit v návalu úlevy.

A tak se to seběhlo, že jsem budoucího partnera na život a na smrt poznala uprostřed objímacího kroužku, hledajíc nejbližší skatepark v neznámém městě.

OneshotyKde žijí příběhy. Začni objevovat