Kamarádka ti zamává a odchází domů. Ještě chvíli sedíš na lavičce rozlehlého parku, jemné paprsky večerního slunce tě přeplavují přes vodu tichých myšlenek a zavírají ti těžká oční víčka. I skrz ně vnímáš hojivé světlo, tlumené kůží. Uvolněně vydechneš, když se najednou pruh světla na vteřinu přeruší a nutí tě se rozhlédnout. Ocitáš se v neznámém prostředí, kde roste jen nekonečná spousta trávy, dokonce v ní sedíš, místo aby pod tebou byla dřevěná lavička. Zmateně se zvedneš a oprašuješ si oblečení.
„Ahoj,“ pozdraví tě mladší človíček a ty se lekneš.
„Kdo jsi?!“ napřáhneš ruce před sebe a ustoupíš vzad. Dítko se zakření a ty vidíš roztomilou díru mezi zuby.
„Jsem ty,“ odpovídá a podívá se na své tělo, „nevidíš?“ Přidává se k vám další človíček, ještě mladší než ten první. Nevěříš svým očím, osůbky jsou dokonalou kopií mladších ty.
„Kde to jsme?“ rozhlížíš se a spatříš na všech stranách velmi blízký obzor s přicházejícími siluetami. Modrá z oblohy ti vymývá mozek svou neporušitelností. Dýcháš zrychleně, musí to být nějaký sen!
„Jsme tady,“ pohodí jednoduše rukou člověk třeba jen o rok mladší než ty. Je tě tu na tebe moc. Jedno ty tě chce poplácat po zádech, ty však uhneš – představa, že nejde o fantazii, tě děsí víc než cokoliv.
„Nemáte tu někoho jiného než mě?“ rozhozená z všech svých tváří se otáčíš v kruhu, který je každou chvílí menší a prostor v něm se nebezpečně smršťuje.
„Nemáš tu nikoho než tebe,“ odpovíš a díváš se ti do očí. Směješ se tvému vyděšenému výrazu a chceš na tebe sáhnout, protože ti to připadá normální. Ale ty nechceš, tak všechny ty odháníš, není to ale ničemu platné. Všude slyšíš vlastní smích, stejně jako vlastní křik. Tvé tváře, ruce a těla jsou všude kolem a motá se ti z tvého hlasu hlava. Propadáš se do tisícera ty a jsi uvězněna sama v tobě. Prosíš se o pomoc, jsi v sobě ztracená a ztrácíš sama sebe.
ČTEŠ
Oneshoty
Ficción GeneralRozhodla jsem se psát jen nějaké kratší příběhy, co mě napadnou jen tak. Prostě oneshoty z různých okruhů. Koukněte nejdřív na názvy a čtěte, co vás zaujme. V první kapitole najdete návod, jak se v mých příbězích lépe ztratit (o to tu jde, ne?). PS...