I'm Lost|LH|CZ|

4.Část

Stále jsem brečela a jen počítala tu hodinu než tam doletím..Stihla jsem let hned jak jsem přišla.Slzy jsem si neutírala.Šetřila jsem ruce na kterých už byly prokrvavený obvazy.Vzala jsem si kabelku a došla na záchod.Čtyři obvazy okolo všech rán jsem sundala,byly skrz naskrz promáčené krví.Hodila jsem je do koše a dala na sebe další čtyři obvazy.Měla jsem jich hodně,protože na letišti byla i lékárna.

Hlasitě jsem dýchala,všechno mě bolelo,štípalo a nemohla jsem se pomalu ani hnout.Vyšla jsem ze záchodu a sedla si zpět.
,,Jste v pořádku?" Zeptala se mě letuška.Přikývla jsem.Nedokázala jsem už mluvit.Letušla odešla a já se znovu zhluboka nadechla..Snažila jsem se neusnout.Moje ruce které jsem měla na klíně se třásli a byly bledé.

---------

Vzala jsem si kufr a táhla ho za sebou.

,,Nechcete pomoct?" Zeptal se mě jeden mladší kluk.Když jsem stála a čekala na metro.

,,To je dobré.Děkuji." Snažila jsem se na něj usmát.Povzdechl si a přikývl.Kolena se mi třásli a já cítila že se moc dlouho neudržím.Metro dojelo a nastupovalo se.Snažila jsem se nazvednout kufr,nakonec jsem se dostala dovnitř.

Jak se to rozjede,seš mrtvá..Říkalo mé podvědomí.Všude bylo obsazeno.
,,Poďte sem." Řekl ten kluk který mi chtěl pomoct.
,,Děkuji." Zašeptala jsem a sedla si vyčerpaně.Stál vedle mě a držel se tyče.

,,Proč pořád šeptáte?" Zeptal se nechápavě.Neměla jsem na nic energii ale zkoušela jsem to.
,,Mám angínu a bolí mě hlasivky." Pousmála jsem se na něj falešně,ale můj poraněný ret to nedovoloval.Jen přikýlv.

Metro zastavilo a já se rohodla vztát.On mi opět pomohl,vzal mi kufr a šel se mnou ke schodům.

,,Děkuji." Špitla jsem znova.
,,Nemáte za co,ale já už musím jít.Nashledanou." Usmál se na mě.
,,Ahoj." Špitla jsem a zamávlala mu.Ani ruku jsem už pomalu nemohla dat nahoru.Odešel a já musela vyjít ty schody.Vzala jsem kufr a šla do schodů,bylo jich jen deset,ale mě to trvalo dlouho.Někdo mi pomohl a dal mi kufr nahoru.

,,Děkuji." Špitla jsem a šla pomalu k východu.Cítila jsem jak začalo všechno silněji krvácet.I ta rána na hlavě.Kapuci jsem si poupravila a šla k domu..

Přecházela jsem uličku a hlasitě dýchala..Přišlo mi jako kdyby ten kyslík ze světa mizel..Moje slzy byly neposedné a byly jak vodopád.

Vyšla jsem ke veřím a s teží zmáčkla zvonek.Kapička krve mi ukápla z pravého zápěstí.
Sakra naznačila jsem rty.Otevřeli se dveře a v nich byl Luke.

,,Mar.." S úsměvem řekl ale sekl se.Jeho úsměv šel rychle dolů.

,,Co se stalo." Řekl vystrašeně a sjížděl mě pohledem.

,,Luku...je mi blbě.." Šeptla jsem ,kolena se mi podlomila a zpadla jsem na zem.Posední co jsem viděla byla krev všude okolo mě a Luke který brečel a měl mobil u ucha.Zavřela jsem oči...

==============================================================================

Nemám co dodat,jen Mary teď prožívá docela blbý obdobý..Co?

Budu ráda za váš názor a za votes ;)

With Love Mary-Sarah-Tommo :*