I'm Lost|LH|CZ|

46.Část

Seděla jsem v mém pokoji na parapetu a hleděla ven,pršelo a mě deptal hlas v mé hlavě.

Nechápu proč ještě žiješ..Jseš k ničemu a že budeš máma??Další člověk kterýmu zničíš život!!Fuj,dělá se mi z tebe blbě..
Mluvil stále ke mě a mě to hnalo k slzám.Mé oči už byly suché,nedokázala jsem víc brečet.

,,Mary,už uběhli dva dny po koncertu a ty jsi nedala nic do pusy." Stál ve dveřích Harry,nedívala jsem se na něj,slyšela jsem ho ale nějak jsem na něj nereagovala..Znovu jsem se uzavřela.

I jemu už otravuješ život?Já si myslela že je ten chudák chytrej a pochopil že přátelství s tebou nevede k ničemu dobrému..
Ten hlas si udělal vlastní názor na Harryho,dostává se hlouběji a hlouběji.

,,Mary,já vím že to nepřekonatelně bolí..Ale veř mi že existujou horší věci." Opřel se o parapet vedle mě a hladil mě po stehně.
,,Jaké?" Nadzvedla jsem bez emocí obočí.
,,Třeba vidět smrt rodičů na vlastní oči,zabít někoho,zná-umh to ne,když tě někdo k něčemu hnusně nutí,psychické deptání a fyzické ubližování." Vyjmenoval vše na co si teď právě vzpoměl a já se ironicky uchechtla a jela podle jeho seznamu.

,,Smrt rodičů-viděla jsem na vlastní kůži,střelil je do spánků.Zabila jsem-toho co to udělal mím rodičům,chtěl mě zastřelit ale já byla rychlejší.To tvoje přeřeklé znásilnění-byl to ten co mi zabil rodiče a já zabila ho.Jmenoval se Filip.Donucení-Rodiče mě v třinácti letech nutili k požívání alkoholu a cigaret.Psychické deptání-Rodiče někdy i Filip,nic nedokážu,jsem nula,neměla jsem se narodit,jsem všem na obtíž,měla bych se jít zabít.Fyzické ubližování-Rodiče mě někdy mlátili,ale každý den mě mlátil Filip,pak mi začal podřezávat i ruce,celá předloktí.." Mírně jsem pokrčila obočí a přemýšlela.

,,Zapoměla jsem na něco?" Otočím se na něj,Harry měl slzy v očích a otevřel pusu že něco řekne,ale,nevyšlo nic.Zpátky jsem pohled vrátila k oknu a sledovala kapky.

Vidíš jak všem ubližuješ?!Si nemožná!Tvoji rodiče a Filip měli vždy pravdu,jsi nemožná,neměla ses narodit..Jak umřeš,jdeš do pekel kde tě sám ďábel osobně uvaří!
Křičelo mé podvědomí až mě z toho bolela hlava.

Harryho ruce se obmotali okolo mích ramen a já jen nasucho polkla.
,,Promiň nevěděl jsem to." Špitl a jednu slzu jsem ucítila na svém krku.Pohladila jsem ho po zádech.
,,Nemůžeš za to,to já.." Šeptla jsem potichu.

No konečně jsi to pochopila!!Tleskám! Smálo se ironicky mé podvědomí a já se zkoro celá třepala.
,,Ne,ty za to nemůžeš." Poodtáhl se ode mně a já mu utřela slzy.
,,Už chápeš že mě tak bolí ho ztratit?Jsem na něm pevně fixovaná,on mě ze všeho dostal s pomocí jeho mámy..Oni mě dostali z toho nejhoršího,z toho že už jsem chtěla zkončit život..On mě zachraňoval a jeho máma mi dávala dohromady hlavu." Šeptla jsem,i přes to že jsem si myslela že nemám už na to brečet,mílila jsem se a z mích očí se vypustili slzy.

Harry mě znovu silně objal,vyzvedl mě a šel se mnou k posteli.
,,Bříško se ti už zvětšilo." Usmál se na mě a pohladil mé bříško.Byla jsem už zkoro ve třetím měsíci a to šlo už docela poznat po těch dvou dnech.Neřekla bych to ale ano.
,,Tisku musíme říct že je to Louise." Polkla jsem a odvrátila pohled.Harry se z těžka nadechl.
,,Já vím,ale my to zvládneme." Stiskl mou ruku a pak odešel z pokoje.

==================================================================

Tak co říkáte na nový díl? :D
Harry ji pomáhá jako její věrný přítel :333 Není co cute? :3
Jak vidíte znova ji deptá ten hlas,co myslíte že to vyvolalo?
Myslíte že to bez něj zvládne?
A co s tím malím?Jak to dopadne?
Myslíte že se zlepší?Postaví se na vlastní nohy? :)) :DD

Budu ráda za vaše odpovědi v podobě komentářích a vote :3333 :*

With Love Mary-Sarah-Tommo :*