I'm Lost|LH|CZ|

81.Část

Mě je blbě.. Pomyslela jsem si, chytla se za bříško a pomalu vstala z postele do sedu. Začínalo se mi stahovat hrdlo a já cítila jak ta malá ve mě se začala pohybovat..
Ne,zrovna teď ne.. Modlila jsem se ale začínalo to být horší a horší.. Sakryš, holka proč teď? Když jsou určitě ještě všichni dole a je tam určitě i Vendy?

Křikla jsem bolestí a chytla se za bříško.. Praskla voda. Tohle nezvládnu, bolí to.
,,Luku!'' Křikla jsem bolestě a zoufale.
,,Luku,prosím!'' Zakřičela jsem znovu,zvedla se a opřela se o postel. Po tvářích mě tekli slzy,ta boelst byla příliš silná.

,,Mary?'' Přišel do pokoje zmatený Luke a hned jak mě uviděl se zděsil.
,,Co se děje?!'' Byl celý zoufalí a jeho pohled byl tak vyděšený.
,,Už to přišlo.'' Procenila jsem zkrz zuby a pevně svírala roh postele.Jeho oči se rozšířili a naprázno otevřel pusu.
,,C-co mám dělat?'' Zakoktal a rychle ke mě přispěchal podepírajíc mě.
,,Lukasi neměl blbý otázky v blbej čas.'' Vynervovaně jsem se na něj podívala a zatla čelisti.
,,Pojď.. Jdeme .'' Řekl Luke, chtěl mě vzít ale já srazila jeho ruku dolů.
,,Ne Luku, to není dobrý nápad.'' Odpověděla jsem s vážným výrazem a dala ruku okolo jeho ramen.

,,D-obře.Pojď, odvezu tě.'' Chytil mě okolo pasu a pomalu se mnou šel ke dveřím. Držela jsem v sobě tu bolest a svírala dlaně v pěst.
,,Ostaní..'' Vydechla jsem bolestně a držela si bříško. Ať už je to venku.
,,Tady ještě jsou?'' Řekla jsem těžce a chytla se roztřepanou rukou zábradlí které jsem silně sevřela a snažila se zatajit další bolestný výkřik .
,,Ne, je deset hodin a ostatní šli už domů.. Vendy přijede za hodinu.'' Uklidnil mě a snažil se mi co nejvíc pomoct sejít schody co nejrychleji.
,,Tak ji prosím tě dej ještě pod rohožku klíč a napiš jí to.'' Měla jsem co dělat abych na něj ty věty nekřičela a sešla poslední schod.

,,Sakra Mar,ty mi tady rodíš a ještě po mě chceš tohle?!'' S nervy už taky nebyl zrovna daleko od úplného výbuchu, ale já to nemohla pomalu vydržet.
,,Sakra Lukasi! Udělej to co ti říkám nebo ti přísahám tě uškrtím!'' Křikla jsem a pomalu, zároveň co nejrychleji jsem šla ke vchodovým dveřím.
,,No jo.. Ale jen díky tomu že rodíš.'' Řekl poraženě a otevřel dveře zatím co bral náhradní klíček aby ho dal pod rohožku.
,,Tak to je naposled, to se neboj.'' Uklidnila jsem ho a pomalu v sobě dusila výkřik.

,,Co?'' Řekl zaraženě, rychle schoval klíček pod rohožku, zabouchl dveře a znovu mě chytil aby mě dotáhl až do auta. Prosím, dělěj.. Já to nevydržím.
,,Neřeš to teď prosím.'' Zakňučela jsem a hmátla na dveře od auta.
,,Bolí to hodně,co?'' Řekl zatím co mě pomohl nasednout do auta a sám si rychle nasedal za volant a s roztřepanými rukami strkal klíčky do zapalování.
,,Luku. Doopravdy budeš mít teď tak blbý keci?!'' Řekla jsem vynervovaně a stírala si slzy které mi tekli z očí. Celá jsem se pod návalem bolesti třepala a moje hlava také pomalu explodovala.
,,Co ti sakra je že jsi tak nepříjemná?!'' Zeptal se naštvaně a prudce vyjel z příjezdové cesty.. Bože,proč musí být zima?Proč jsme nakonec zůstali v Anglii?
,,Protože rodím Luku,uvědom si to!'' Vykřikla jsem na něj a následně vykřikla bolestně.

,,Prosím pospěš si, já už to nevydržím..'' Šeptla jsem zničeně, držela se za bříško ve kterém byl ten uzel bolesti a pomalu jsem zavírala oči.
,,Mary, ne.. Prosím zůstaň tady.. Už tam budeme.'' Na chvíli se na mě podíval a dotkl se mé rozklepané a ledové ruky.
,,Bolí to tak moc.'' Mluvila jsem tak potichu znějící jako bych se dávila vodou.
,,Vydrž to!'' Z Lukových očí se linuli slzy a já mu stiskla ruku ještě pevněji.
,,Snažím se..'' Šeptla jsem a následně bolestě vykřikla nacož sebou Luke cukl. Byl vystrašený, jeho ruce se třepaly, z očí se mu linuli slzy a snažil se tak moc soustředit na cestu.

,,Už jsme tady, pojď.'' Řekl, rychle vystoupil a doslovně přiběhl ke mě, otevřel dveře a pomohl mi na nohy.
,,Prosím Luku..'' Šeptla jsem a zoufale se na něj podívala.
,,Ty to dokážeš.'' Zadíval se mi do očí a stiskl mi dlaně. Pousmál se na mě a já pomalu vysunula nohy do volného prostoru. Každý pohyb mě bolel snad jako bych byla na jatkách. Stiskla jsem mu ruce nazpět a zkusila udělat krok na což jsem vykřikla znovu bolestně.
,,Jsi moje bojovnice.'' Snažil se mě co nejvíce chytit aby mě podepřel a šel se mnou směrem ke vchodu i když přesně u něj zaparkoval.. Na zákazu.

Lukův pohled:

,,Prosím pomozte mi! Moje snoubenka rodí!'' Křikl jsem na záchranáře který postávali na rohu a kouřili cigarety.. Huliči .. Pár se jich zakašlalo, upustili cigarety a běželi k nám kde po cestě vzali lůžko.
,,Pojďte, lehnete si..'' Dávali ji dva týpci na lůžko a já měl chuť jim utrhnout ruce za to že na ni šahají.
Chytil jsem ji za ruku a běžel i s nimi někam dál chodbami.
,,Nechci aby jsi to viděl..'' Šeptala z posledních sil, bolest ji hodně zmáhala.. Nesouhlasně jsem zakroutil hlavou.
,,Já od tebe neodejdu.'' Stiskla mi ruku a pousmála se i když jsem na úsměv neměl právě teď ani pomyšlení.
,,Miluji tě Luku..'' Šeptla a zavřela oči.

,,Slečno, prosím zůstaňte s námi!'' Jemně ji poplácával po tvářích a Mary stále nereagovala. Zatajil se mi dech a do očí se mi začali rychle hrnout slzy.
,,Mary prosím!'' Křikl jsem zoufale a stále ji stiskával ruku.
,,Pane, prosím dál už s námi nemůžete!'' Zastavil mě jeden z nich a s ní jeli někam dál zatím co mluvili do nějaké vysílačky.
,,Je to moje snoubenka!'' Řekl jsem naštvaně se slzami na tvářích a sledoval jak zmizela za dalšími dveřmi.
,,Já vím, ale na sál nemůžete.. teď ne.'' Dal ruce na moje ramena když jsem chtěl vyjít dál. Díval jsem se mu zpříma do očí a pochvíli se rychle odtrhl a sedl si na židli která byla na chodbě. Dal jsem si obličej do dlaní a nechal slzy volně stékat z mích očích.

Bože.. prosím..

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Tak jsem tady po dlouhé době :D Jste rádi? :DD

Tak co,myslíte že Mary umře?
Co to malí?
Co bude dělat Luke?
Co by jste řekli na část? :D

Budu ráda za vaše odpovědi a komenty :33

P.S- PRO TY,CO NEMAJÍ MOC RADI SMRT TAK VÁM PAK DÁM VĚDĚT ;) Udělám to nějak tak jako #end1 a pak #end2 ;) Chcete-li se mě na něco zeptat,Klidně ;) :) :D

With Love Mary-Sarah-Tommo ❤ ❤