I'm Lost|LH|CZ|

75. Část

Po dvanácti dnech:

12:30- Svítilo na mém mobilu a já si povzdechla.
Dneska to musíš všechno dát do pořádku. Pomyslela jsem si a s tímhle jsem se zvedla z postele.

,,Už jsi vztala?Já se už pomalu bál že jsi v té posteli umřela. " Uchechtl se Harry s tácem v rukách.
,,Jé, už jsem ti říkala jak tě mám ráda? " Usmála jsem se na něj ignorujíc jeho ranní přivítání a došla k němu s pohledem na tác.
,,No párkrát jsi to řekla ale nevadilo by to slyšet ještě jednou. " Uculil se nevinně a já se zasmála.

,,Mám tě ráda Harry." Usmála jsem se na něj nefalšovaně a vzala si od něj tác který jsem položila na postel.
,,Děkuju ti za všeho. " Objala jsem ho a pořád se jak pablb usmívala.

,,Budeš končit co?" Zašeptal mi do vlasů a já jemně přikývla.
,,Ale mám překvapení. " Poodtáhla jsem se na něj s úsměvem.
,,Jo taky jsem si všiml na Twitteru ." Zasmál se mi a já se nevinně uculila.
,,Tak sněz tu snídani a pak přijď za náma do obyváku. " Mrkl na mě a já jen s přikývnutím přisedla k táci s jídlem.

☆☆☆☆

,,Jdeš s náma do kina?" Zeptal se mě Louis který vletěl do mého pokoje když jsem se chystala ven.
,,Bohužel Loui. Běžte vy dva ať máte trochu soukromí. " Mrkla jsem na něj s úsměvem a vytáhla si ze skříně dlouhé triko s legíny.
,,Ale my jsme rádi že jsi s náma. " Usmál se na mě a opřel se o dveře.

,,Nepřemluvíš mě. " Zašklebila jsem se výtěžně.
,,Jak to?" Nadzvedl obočí a stále se mě zkoušel přemluvit.
,,Mám dnes toho na práci. " Mrkla jsem na něj a s připraveným oblečením jsem se vydala do koupelny.

,,Tak dobře! My jdem!" Křikl Louis abych ho slyšela a sama se pro sebe usmála.
Myslím že budou mít radost.. Usmála jsem se sama pro sebe a vlezla si do sprchy.

☆☆☆☆

,,Takže chcete ukončit tedy smlouvu?" Povitáhl na mě obočí a já jen rozhodně přikývla.
,,Tak dobře...Do počítače napíšu přesný odchod od smlouvy na dnešní den,což znamená že jste odmaturovala a nic vám nehrozí. Šéf tady bude až zítra a tak to podepíšete na papírech. " Usmál se na mě Josh,jeho zástupce který je tedy o dost milejší než sám šéf. .
Nemůžu si vzpomenout na jméno. .

,,Tak dobře, tady to je . Přes twitter pana Tomlinsona jsem napsal že jste se rozešli a tady máte papír o tom že se to doopravdy stalo." S úsměvem mi podal bílí papír kde byla rozepsána moje práce v podobě přítelkyně Louise Williama Tomlinsona.

,,Děkuji vám moc. Mějte se hezky." Usmála jsem se na něj a vztala.
,,Vy taky.Nashle." S úsměvem si potřásl se mnou rukou a já konečně s úsměvem odešla.

,,Jdete za jeho pravým tátou?" Otázala se žena za pultem kterou jsem neslyšela nikdy mluvit.
,,Oh , ano." Usmála jsem se na ni když jsem se vzpamatovala z její otázky.
,,Přeji hodně štěstí." Uculila se a já s přikývnutím vešla do výtahu.

Ještě o mě uslyšíte. . Nervózně jsem se kousala do rtu a připravovala se na to nejhorší co mě čeká.

Pomalím krokem jsem si to mířila k Lukovýmu domu s obavami co se bude dít.
Bude hodně naštvaný? Nebo jen mírně a přijme to?Nemůžu říct že nebude vůbec naštvaný, to není možné aby nebyl na mě naštvaný. . Zakroutila jsem hlavou abych tohle dostala z hlavy.Na jedné co jsem přišla bylo to že to nepomáhá.

,,Čau!" Řekl někdo za mnou,dotkl se mích ramen a Doskočil ke mě. Cukla jsem sebou v náznaku úleku a podívala se na dotyčného vyděšeně.
,,Ježíš Ashtone.To mi nedělej. Málem jsem dostala infarkt. " Vydýchávala jsem to a poté se uchechtla.
,,Promiň. Chtěl jsem tě překvapit. Kam jdeš?" Omluvně se na mě podíval a já se na něj podívala s úsměvem v náznaku v pořádku.

,,Já. Já jdu k vá-m." Zakoktala jsem se a nervózně polkla.
,,Proč? " Nadzvedl jedno obočí a starostlivě se na mě podíval.
,,Říct Lukovi pravdu. " Ztáhla jsem rty do tenké linky a podívala se před sebe.

,,Aha. " Zakoktal tentokrát on.
,,Víš ale že ho to dorazí? " Zeptal se a já jen přikývla.
,,Ale já chci říct celou pravdu." Šeptla jsem a zastavila se pohledem na něj.
,,Jakou celou pravdu?" Zeptal se nechápavě a Nadzvedl obočí.

,,Chtěl jsi to vědět tak ti to řeknu.." Povzdechla jsem si a začala mu to vše vyprávět.

,,Tak tohle zní jak nějaký pomatený příběh. " Promluvil po nějaké době ticha co jsme šli k nim.
,,Taky mi to tak přijde. " Vydechla jsem a zastavila se před jejich brankou.
,,To tě doopravdy vydírali tak že ti pošpiní jméno a udělají ti ze života peklo?" Zeptal se stále v údivu a sledoval každý můj nervózní pohyb.
Jen jsem oněmněle přikývla a podívala se na dům.

,,Bojíš se toho moc?" Optal se a já jen přikývla. Neměla jsem šanci normálně mluvit.
,,Zvládneš to,na to tě znám až moc." Usmál se a pohladil mě po rameni až k dlani kterou mi stiskl.
,,Děkuji. " Šeptla jsem a objala ho.Tenhle člověk pro mě znamená hodně.

,,Víš co?Já se půjdu ještě někam podívat tak na to máte soukromí. Zavolám a ji klukům aby tam nechodili." Usmála jsem se a poodtáhla se.
,,Doopravdy ti za všechno moc děkuji. " Uculila jsem se a pomalu ho pustila.

,,Držím vám palce." Usmál se podporně a zdvih palce ještě předtím než se vydal zpět.

Pomalu s třesoucími se rukami jsem se vydala směrem ke dveřím.

Bude reagovat zle?Co když už mě nebude chtít vidět. Nebo bude rád? Bude hodně řvát? Ptala jsem se stále deprimovaně sama sebe..

Vydechla jsem a vyšla tři schody . Hleděla jsem do bílích dveří předemnou a rozklepanou rukou jsem Zaklepala.

Panebože Mary..To nezvládneš. Řekla jsem si,moje srdce bušilo tak silně že jsem měla pocit že vyskočí.

Mám se otočit a odejít? Váhala jsem a zkousávala si ret.

,,Ahoj Mary.Co ty tady?" Otevřeli se dveře a v nich usměvavý Luke.

Je pozdě na všechna nahlá rozhodnutí.
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Tak jsem zase tady lidičky :D

Asi mě trosku zabijete za to ukončení,nemyslím se? :'D

Jste rádi že to Ashton všechno ví?
Co ten rozchod,jste šťastné ?

Myslíte že mu to dokáže říct? :D

Jak bude reagovat Luke ?

Budu neskutečně ráda za váš vote a komentář s odezvou který neskutečně potěší :333

Vím že mě za to musíte milovat,ale slibuju že se budu snažit dát díl co nejdřív :D

A jen tak,kolik z vás je tu nemocných? Já sem doma celý týden :'DD

With love Mary-Sarah-Tommo❤ ❤ ❤