I'm Lost|LH|CZ|

5.Část

Můžeš za to ty.On by je nezabil,on by to neudělal kdyby jsi nebyla ty.Kdyby jsi nebyla ty,svět by měl o starost míň a neotravovala by jsi ostatní.Nechceš od tud zmizet?Bude to lepší,ne pro tebe,ale pro ně.Ty jdeš do pekla,nikam jinam nepatříš.Jseš horší než sám ďábel..Zabila jsi člověka,proč?Jen z nenávisti.Nikdo nezabijí z nenávisti.Jseš ten nejhorší člověk,jsi to nejhorší co příroda udělala..Otravuješ všechny tak už s tím kurva zkonči!!

Otevřela jsem oči,ale hned je zase zavřela.Světlo bylo až moc ostré a doslova mě bodalo do očí.Cítila jsem stiskl na své ruce a nepříjemné pípání vedle mé hlavy.
Nemocnice..Vytanulo mě na mysl.Pomalu jsem začala otevírat oči..
,,Mar,Mar.." Slyšela jsem hlas vedle sebe a otočila jsem k němu hlavu.Sykla jsem bolestí.Byl tam Luke.Pousmála jsem se ale znovu jsem sykla bolestí a přejela si jazykem po rtu.Cítila jsem tam ránu která zarůstá.

,,Luku?" Zašeptala jsem,nedokázala jsem normálně mluvit.
,,Mary,konečně jsi vzhůru." Vzlykl Luke a jeho kruhy pod očmi byly neuvěřitelné.
,,Proč konečně?" Nechápavě jsem se zeptala.
,,Spala jsi dva týdny." Řekl rázně a slzy mu stékali po tvářích.
,,Dva týdny?" Vykulila jsem na něj oči.
,,Jo..Celou tu dobu jsi spala..Kvůli tomu všemu co tě bolí." Pohladil mě po zápěstí a já si na vše vzpoměla.

,,To jsem neudělala já." Polkla jsem a snažila si sednout.Luke mi pomohl.

,,Kdo?" Řekl pohotově.Šáhla jsem si na krk.Obmotaný,hlavu jsem měla jako střep a obě zápestí taky obvázaný společně s ramenem.

,,On." Slzy mi začali stékat,ale beze vzliků.Utřel mi je.
,,Kdo on?" Zeptal se znovu a já se na něj podívala.Neveřícně se na mě podíval.
,,Filip?" Nadzvedl obočí a zvedl se.Přikývla jsem.
,,Jdu udělat co jsem slíbil.Zabiju toho hajzla." Řekl naštvaně a chtěl jít ke dveřím.
,,Nemusíš." Slzy mi stékali a já ho držela za ruku.Stopl se a otočil se na mě.
,,Proč?" Zamračil se.
,,Už jsem to udělala..." Řekla jsem skoro neslyšitelně.Luke vykulil oči.

,,Co jsi udělala?" Zeptal se a sedl si.
,,Jsem vrah." Dala jsem si hlavu do dlaní a slzy přetékali.
,,Ty,proč,co,jak,koho?" Byl zmatenej a snažil se nějak zeptat.

,,Šla jsem v noci městem..Přepadl mě,zabil mi rodiče před očima a pak chtěl zabít mě..Ale já měla vychytávku.." Podívala jsem se na něj.
,,Luku,já jsem vrah.Já si zasloužím zemřít." Stiskla jsem mu ruku.Zabolelo mě zápěstí a tak jsem hned zase povolila.
,,,Ne,ty nejsi vrah.Nezasložíš si umřít.Bylo to v obraně,on chtěl zabít tebe a zabil ti rodiče..Měla jsi plné právo.." Hladil mě po dlani a sám brečel.Prosebně jsem se na něj podívala.Sedl si na kraj postele a já se k němu přitulila jak nejvíc jsem mohla a brečela mu do hrudě.

,,Pane Hemmingsi j-" Nedořekl hlas který vešel do dveří.
,,Vy jste se probudila..Musíte si lehnout." Řekl a šel rychle k nám.Luke se chtěl ode mně odtáhnout.Ale já ho držela.
,,Prosím." Šeptla jsem.Luke se podíval na doktora a doktor si povzdechl.

,,Jak se cítíte?" Zeptal se mě a vzal si do ruky formuář.
,,Nemůžu mluvit a všechno mě bolí." Šeptla jsem a polkla jsem.
,,Budete tady ještě pár dní,pak půjdete domů,ale nebudete nic dělat." Napomenul mě.

,,Proč jste si to způsobila?" Zeptal se a já se na něj podívala.

==============================================================================
Mary má teď samé výčitky svědomí,co by jste dělali vy na jejím místě?Jsem zvědavá jak to odvyprávý doktorokvy,každopádně Luke je awww při tom jak má o ni strach a stará se o ni :33

Budu ráda za vote a nějaký ten komentík ;)

With Love Mary-Sarah-Tommo :*