I'm Lost|LH|CZ|

52.Část

Ale jednu část jsem vynechala a modlila se že to nebude řešit..Bude ráda až zistí že bude babička? Optala jsem se sama sebe.

Bude tě nenávidět ještě víc než do teď a to snad nebude už ani možný..Být to já tak tě asi zabiju. Odpovídal ten hlas a já se chytla za spánky.

,,Zase ten hlas?" Špitla po patnáctiminutovém tichu Liz když se zpamatovávala z toho co jsem ji řekla.
,,Je to horší než posledně..Nemůžu spát,nemám na nic sílu a jsem na dně.." Polkla jsem deprimovaně a hleděla,na kapky stékající po oknu.

,,Co říká?" Dívala se na mě tázavě a já si povzdechla.
,,Že bych se měla zabít.Všem jen otravuji život a každému ublížím,vypadám hrozně a těší se až umřu,že jsem nezdařený experiment..Až umřu budu se smažit v pekle..Když zrovna nemluví tak se směje nebo křičí..Dostává mě to k šílenství a nemůžu usnout." Odvyprávěla jsem svůj monolog a ona jen otevřela pusu..

,,A to dítě?" Špitla a hleděla na mé břicho které nešlo pod tou mikynou moc vidět.
,,Budeš babička." Šeptla jsem a dívala se na ní vystrašeně.Zalapala po dechu a přišla ke mě.Silně mě objala,tak moc bych jí to chtěla opětovat ale moje tělo bylo moc slabé.

,,A mu to neřekneš?" Šeptla mi u ucha.
,,Nemůžu..Ještě šest měsíců a pak s tím můžu praštit." Špitla jsem nazpět a ona se poodtáhla.
,,Jseš na to připravená?" Nadzvedla obočí a utřela si tváře od slz.Zakroutila jsem hlavou.

,,Ne,ale nejde už potratit..Kdyby šel stejně potrat tak bych už nikdy nemohla mít děti." Špitla jsem zlomeně a projela si ji pohledem..

Má tmavší vlasy,její obvyklí úsměv vymyzel a zář z očí taky.. Prohlížela jsem si ji a nasucho polkla.

A to jen všechno kvůli tobě! Křikl na mě hlas až jsem sebou škubla.
,,To bude dobrý neboj..Budu ti pomáhat." Pohladila mě po ruce.
,,Donesu ti jídlo..Jinak můžeš taky umřít nejen ty ale i ten malí uvnitř." Pohladila mě po břiše a jí jen přikývla.

--------------

,,Pojď,musíš si sednout a najíst se." Přišla s jogurtem v ruce a dala ho na noční stolek.Přikývla jsem a ona mi pomohla si sednout.

Dala mi první lžičku a já po dlouhé době ucítila v mích ústech jídlo..

Když jsem to celí snědla tak jsem měla pocit že se pozvracím.
,,Vidím ten tvůj výraz..Nesmíš se vzdávat.Jak to strávíš tak pomůžeš i tomu malímu." Pousmála se na mě a začala mi sundávat mikynu.
,,Ne." Chytla jsem ji za ruku a ona si povzdehla.

,,Mary,tak i tak si to musíš sundat.Musím vidět v jakým jsi stavu." Řekla opatrně.Je jediná které takhle věřím a pustila jsem její ruku.

Sundala mi mikynu,zalapala po dechu a její pohled byl zděšený.
,,Tebe někdo bil?" Zeptala se a jedna slza ji stekla po tváři.
,,Ne,to je to jak tělo bere živny samo ze sebe aby přežil ten malí." Povzdechla jsem si, ona se na mě podívala a zvedla se k odchodu.

Říkám že každýho zklameš.. Pronesl hlas po dlouhodobém zlověstném smíchu.

,,Namažu ti to." Šeptla a otevřela nějaký krém který měla v ruce,sledovala jsem ji.Vyhrnula mi triko pod podprsenku a začala mě mazat krémem,byla jsem ji vděčná.
To napětí kůže se zmírnilo a já si trošku oddechla.

,,Děkuji." Špitla jsem směrem k ní a ona se jen usmála.
,,Dělám to pro vás tři." Špitla a já se znovu zadívala z okna..

Už nejsme dva ani jeden..Už jsme tři a jsme zpojení. Projelo mi myslí a začala jsem znovu brečet.Liz si mě ztáhla do objetí a utěšovala mě.

==================================================================

Tak aspoň se někomu svěřila,že?

Jste rádi?
Těšte se na další díl,bude se vám líbit

Promiňte že jsem se zpozdila Měla jsem problémi s Wattpadem na mobilu Další část přidám asi až v sobotu

With Love Mary-Sarah-Tommo ❤❤✋