I'm Lost|LH|CZ|

27.Část

Dojela jsem domů..To už nebude můj domov..Pomyslela jsem si a to popohlalo mé slzy ještě víc k pláči.

,,Tak.Vemte si věci,pomůžeme vám s kuframa a pak pojedem." Usmál se na mě jenden.Přikývla jsem a utřela si slzy.
,,Neplačte slečno.Všechno bude v pořádku." Usmál se na mě hřejivě druhý a já si povzdechla.
,,V mém životě nikdy není nic vpořádku." Ztáhla jsem rty do tenké linky a vystoupila do širé tmy.

Nesvítilo se nikd,takže nebyly doma..Třeba to výjde hladce. Pomyslela jsem si,otevřela a šla do našeho pokoje.Iris mě uvítala a já si ji vzala do náruče,objala jsem ji a moje slzy volně stékali na její bílí kožíšek,vrněla a lísala se ke mě.
,,Budeš mi chybět." Šeptla jsem ji do huňaté srsti a dala ji vedle dvou kufrů na postel.Rychle jsem tam dávala věci a šla s dvouma kuframa,jedním batohem a taškou přes rameno pryč...

,,Otevřete mi prosím ten kufr?" Řekla jsem normálním hlasem protože měli otevřená okýnka.
,,Jistě." Odpověděl řidič a zmáčkl něco a kufr se sám otevřel.Dala jsem si tam všechny věci.
,,Můžete ještě chvilku počkat?Chci si ještě něco zkontrolovat." Pousmála jsem se na týpka a přešlápla z nohy na nohu.

,,A nebude vám vadit že by jsme přijeli až tak za půl hodinku?" Usmál se nevinně a já jen přikývla.
,,Jasně že mi to nebude vadit." Pousmála jsem se,sice falešně ale aby si nedělali starosti.
,,Dobře,za půl hodiny jsme tady." Usmál se a nastartoval.Povzdechla jsem si a šla zpět do domu.

Šla jsem do jídelny a nalila si sklenku vody.Opřela jsem se o linku a dívala se na osvícenou zahradu.Mé slzy tekli čím dál víc a já se nenamáhala je utřít.

Nechám ho tady,bude mě nenávidět.Musíme se rozejít,nemůžu mu nic říct a to mě trhá srdce na kusy.Byl to on kdo mě ze všeho dostal,jsem mu za to vděčná,miluji ho jak nevím co..On je to nejcenější v mém životě.Ztratím ho.. Neviděla jsem přes slzy a zrychleně dýchala.

Můj život je tak dokonale podělanej!! Křikka jsem si ve svědomí,ale zastavil to rachot z obyváku.
,,Hele,tou otázkou to ale Mike zabil nejvíc." Smál se Calum a už jsem slyšela jen dupot po schodech.Polkla jsem,je teď semnou v jenom baráku,ale neví o mě..

Slyšela jsem tichý smích jak se blíží do kuchyně,vystrašeně jsem se dívala do dveří a nasucho polkla.Utřela jsem si všechny slzy co nejpečlivěji,uviděla jsem jeho dlouhé nohy obepnuté černými džínami,jeho dokonalou hruď zakrývalo triko Nirvana,na ústech se mu objevil úsměv a v očích byl překvapený.

,,Mar,proč jsi nezavolala že jsi dojela?" Usmál se a líbl mě na pusu,vzal si z ledičky pití a stále se na mě usmíval.Další slzy mi stekli dolů.

,,Zlato co se děje?" Pohladil mě po tváři a odložil pití.
,,Nemůžeme být spolu." Špitla jsem a on odělal ruku a nevěřícně se na mě podíval.
,,Si děláš srandu ne?" Uchechtl se,tak moc tomu chtěl věřit.A nebyl sám..Slzy mi stékali rychleji a on polkl.
,,Nedělám." Šeptla jsem a on si odfrkl a udělal krok dozadu.
,,Proč?" Šeptl a vpíjel se mi do očí.
,,Nemůžu ti to říct." Zavzlykala jsem a zchovala si obličej do dlaní.
,,To nemyslíš doopravdy vážně!" Křikl a já sebou cukla..Bojím se ho.

,,Musím se s tebou rozejít,důvot ti nemůžu říct..Pozdějš to zistíš sám." Podívala jsem se na něj a mu z očí už vyteklo několik slz.
,,To ne.Co ti vadí?" Optal se zraněně.
,,Nic mi nechybí." Zakroutila jsem hlavou.
,,Jak dlouho mě podvádíš?A jeho jméno?" Řekl na jeden nádech a jeho slzy tekli rychle.
,,Já tě nepodvádím!" Rozkřikla jsem se a on zrudl vzteky.

,,Tak proč?!" Rozhodil rukama okolo sebe.
,,Prostě mám důvod proč a neřvy po mě!" Křikla jsem ze strachu a z toho že mu musím lhát mě trhalo srdce na menší a menší kousky.
,,Tak mi ten důvod sakra řekni!" Křikl na mě a já sebou opět cukla,mé nervy byly na bodu mrazu,srdce se rozletělo a hlava měla válku..
,,Nemůžu!" Křikla jsem a rozhodila taky rukama a vzlykla.

,,Snad né manželská hádka." Zasmál se žertovně Calum kterej vešel do kuchyně.
,,Kdyby jen hádka." Sykl naštvaně Luke,Calum na něj vykulil oči.
,,Vy jste manželé?!" Řekl nevěřícně a přejel si nás pohledem.
,,Calume-"
,,Neser se do toho sakra!" Vyjekl na něj Luke než jsem stačila něco říct.Calum sebou cukl vystrašeně se na něj podíval,zaleskli se mu oči a zmizel.

,,Miluju tě." Špitla jsem a odešla z kuchyně.Jeho stiskl na zápěstí mě zastavil.
,,Neodcházej." Špitl a jeho slzy tekli rychle jak ty moje.
,,Musím." Svěsila jsem pohed,líbla ho naposled na tvář a odešla z domu.Zrovna přijížděli bodyguardi,zastavila jsem se na kraji chodníku a naposledy se ještě otočila na Luka který stál ve dveřích.Rozbrečela jsem se ještě víc a nastoupila rychle do auta.
==================================================================
Tak..Nevím co vám k tomu říct..Mary Luka opouští a asi se hned jen tak dohromafy nedají :( Myslíte že se to nějak vyřeší ?Že to nějak zvládnou nebo budou od sebe tak dlouho?Vrátí se k sobě ještě někdy? Sem zvědavá na vaše odpovědi tak pište ;)

budu ráda za vaše vote a popřípadě ten úžasný komentík :3333

With Love Mary-Sarah-Tommo :*