58.Část

603 58 23
                                    

,,Co chceš na oběd?" Optala jsem se ho když jsem vešla do jeho pokoje.Naše slabá chvilka zkončila v tom momentě kdy mi začal zvonit mobil a my oba se znovu uzavřeli do sebe.

,,Ty budeš vařit?" Díval se na mě překvapeně s nadzviženým obočím a sjel mě pohledem.
,,Jo." Odpověděla jsem nervózně a přešlápla z nohy na nohu.
,,A..Můžu ti pomoct?" Zněl poněkud taky nervózně a poškrábal se na zátilku.

,,Jestli chceš." Pousmála jsem se a vydala se pomalu ke schodům.Ucítila jsem jeho ruce na mém bříšku,rychle jsem se zastavila nejen leknutím ale špatně mě chytil.Bolelo to.

,,Luku počky.." Odělala jsem jeho ruce a zhluboka vydechla ten šok.
,,Já vím,nejsme spolu.Nechceš abych se tě dotýkal." Povzdechl si a prošel okolo mě.

,,Ne,Luku." Chytla jsem ho za předloktí a on se na mě zničeně podíval.
,,Můžeš se mě dotýkat,nebráním se tomu ale chytil jsi mě špatně." Polkla jsem nervózně a
pustila jeho ruku.
,,A..jak tě tedy mám chytat,já,nechci ti nějak ublížit.." Zněl vystrašeně a došel ke mě,byl od mně takový kousek..

Otočila jsem se k němu zády a zhluboka se nadechla.
,,Dej mi ruce." Ztáhla jsem rty do tenké linky,jeho ruce se natáhli pod mími pažemi a já je chytla.
,,Když mě budeš chytat,musíš tady.." Dala jsem jeho ruce nad mé bříško,když to řeknu přesně,jeho dlaně byly mezi prsy a bříškem.
,,Nebo můžeš tady." Chytla jsem znovu jeho dlaně,přejížděla jsem s nimi po mém bříšku až dolů pod bříško.
,,Takhle mě chytej když mě budeš chtít zastavit v chůzi." Pomalu jsem sjela dlaněmi po jeho rukách které byly na mé pánvy,skoro na stehnách okolo mého intimního místa.

,,Když mě budeš chtít jen zezadu obejmout můžeš okolo bříška,ale jinak ne, protože to zabolí." Uchechtla jsem se nervózně při poslední větě.

,,Dobře,jen prosím..Nebuď tak nervózní." Zašeptal u mého krku,můj tep se zrychlil a jeho dlaně mi hladili bříško.
,,Budu se snažit." Pomalu jsem přikývla a rozešla se ke schodům.Luke šel ochotně za mnou aby mi pomohl s obědem.

-----------------------

Byl večer půl desáté a já stále nemohla usnout.Seděla jsem na posteli a pozorovala kapky deště jak naráží do mého okna plnou silou.Nervózně jsem si zkousávala ret a párkrát pohlédla ke dveřím.

Mám jít za ním?Nebo radši ne? Ptala jsem se sama sebe,nevím kvůli čemu,ale měla jsem pocit strachu.
Strachu že ten hlas bude znova znít v mé hlavě? Napadlo mě snad a já s polknutím pomalu začala vztávat s rukou na bříšku.

Došla jsem k jeho pokoji jen ve volnějším černém tričku a kalhotkách.Rozklepanou rukou jsem pootevřela dveře a nakoukla donitř.

,,Čekal jsem kdy sem příjdeš." Cukla jsem sebou jak jsem uslyšela jeho pronikavý hluboký hlas.Nasucho jsem polkla a stiskla v mé dlani kliku.
,,Jak jsi to věděl?" Šeptla jsem abych nezněla tak moc nervózně.
,,Vím že potřebuješ pomoct." Uviděla jsem jeho siluetu jak si sedla na postel.

,,Vím že tu pomoct potřebuješ ode mně." Odmlčel se a mě to vehnalo slzy do očí.
,,Tak já-já půjdu." Odpověděla jsem rozklepaným hlasem a se slzy v očích.
,,Ne,neodcházej." Zastavil mě a já se znovu podívala na jeho siluetu.

,,Já tě potřebuji." Šeptl a já přišla k jeho posteli,dívala jsem se na jeho obrysi postavy a neříkala nic.
,,A co chceš abych udělala?" Šeptla jsem a jedna slza mi přetekla.

,,Chci aby jsi mě chytla jako předtím za ruce a řekla mi že zůstaneš." Polkla jsem a zadívala se z okna.
,,To nemůžu slíbit." Brada se mi pomalu třepala stejně tak i ruce.

,,Včem byl a je problém?" Otázal se mě a chytil mé dlaně.
,,Ve mě." Podívala jsem se mu i přes tu tmu do očí a on mě k sobě stáhl na klín.Silně mě objal a já pomalu zpouštěla slzy na jeho triko.

,,Proč,proč jsis chtěla vzít život?" Zeptal se mě sekavě,opřela jsem si bradu o jeho rameno a dívala se z okna.
,,Já už nežiji,jen přežívám..Ta bolest uvnitř se nedá pomalu snést,chtěla jsem to jen ukončit dřív." Zakroutila jsem hlavou a obmotala ruce okolo jeho krku.

,,Já ti chci pomoct.Chtěl jsem na tebe zapomenout ale čím víc jsem se o to snažil,tím víc jsem si vybavoval naše chvilky..Já tě k životu potřebuji a vím že ty mě taky.Vím proč jsi tady,vím že ten hlas v tvé hlavě je tady znovu a já ho zastavuji.Vím že ti je lépe když jsem s tebou..Už jednou jsme si tím prošly." Šeptal a já si zničeně lehla na jeho postel.
,,Můžeme být aspoň přátelé?Na nějakou dobu.." Promluvila jsem potichu a ucítila jsem jak si lehl a zakril mě peřinou.

,,Proč jen na nějakou dobu?" Optal se zlomeně.Vydechla jsem a zavřela oči.
,,Slibuji ti že ti jednou všehno vysvětlím." Odpověděla jsem a otočila se k němu čelem.
,,Slibuješ?" Nadzvedl obočí,jeho oči se leskli a já se k němu přitulila.
,,Slibuji." Odpověděla jsem a soustředila se na to jak mi hladil bříško.

,,Nevadí ti to?" Optal se opatrně a já se pousmála.
,,Ne,je to velmi příjemné.Chci tě mít u sebe." Hrála jsem si s jeho vlasy na zátylku a pod náporem příjemného hlazení jsem usla.

Usla jsem v náručí toho nejdokonalejšího člověka..

==================================================================

Ten konec jsem kvůli vám udělala tak cute :333

Co na to říkáte? ❤

With Love Mary-Sarah-Tommo ❤❤❤

I'm Lost|LH|CZ|Kde žijí příběhy. Začni objevovat