Destroy(ed) •DOKONČENO•

52.díl

Ignoruji povýšený tón i zkoumavě přimhouřené oči blonďatého chlapce a místo toho se soustředím pouze na Danielovu až příliš přívětivou tvář. Vypadá... skoro přátelsky. Což je věc, která mě značně zneklidňuje. Je naprosto jasné, že ať mě čeká cokoli, nebude to hezké. Ani v nejmenším.

„Kurva, Danieli," vyplivne Zayn další krev. Vnímám jej jen periferně, kdybych se na něj zahleděla zpříma, veškerá odvaha zmizí. Zhroutila bych se a plakala pro to, co mu provedli. Plakala bych pro svou první velkou lásku, která musí procházet tak těžkou zkouškou. Zkouškou s nejasným koncem. Ten se přede mnou utápí v hluboké temnotě a já se vlastně ani nedovažuji přemítat, jaké mám možnosti.

„Nech ji jít!" pokračuje odhodlaně. „K čemu ti bude? Přísahám, že pokud ji propustíš – ji i jejího otce –, vrátím se do tvých služeb a vykonám vše, oč mě požádáš."

V hrdle se mi sbírá výkřik. Tohle mu nedovolím!

Jenže než stihnu dát najevo svůj hlasitý nesouhlas, drží mi kdosi dlaň přes ústa, silné paže v černém svetru mi drtí pas.

„Nesahej na ni!" vymrští se Zayn z posledních sil, nicméně Niall jej jediným kopnutím do slabin knokautuje zpátky k zemi.

Celé mé tělo se tříští na maličké ostré střepiny.

„Nebuď tak teatrální, prosím," zaúpí přehnaně dramaticky Daniel. Protáčí panenky, vycházkovou holí pravidelně poklepává o špinavou popraskanou podlahu. „Kde se to v tobě bere? Ale vraťme se k tvé nabídce," mlaskne. „Zní zajímavě, ovšem jsem nucen ji odmítnout."

„Parchante," sykne Zayn.

Blonďák své tělo opětovně připraví k útoku, nicméně muž v černém ho jediným pokynem zarazí.

Mě si v té chvíli nikdo nevšímá. Čehož využiju. Nevím, kde se ve mně tolik odvahy a síly bere, zřejmě mi srdce pohání čistý a ničím nezkalený adrenalin, jelikož když napočítám do tří, můj loket se vymrští dozadu a zasáhne věznitele přímo mezi dvě žebra.

Muž hekne a takřka okamžitě své sevření povolí.

Dvěma skoky jsem u Daniela. V hlavě se mi v rychlém sledu promítají vzpomínky na Zaynovy boje, na okamžiky, v nichž jsem jej pozorovala. Mozek si asi zapsal vše, co viděl, a nyní, v té nejkritičtější době mi je servíruje na stříbrném podnosu.

Chystám se mu zarýt nehty do obličeje – já vím, typický holčičí způsob boje –, ale není mi dopřáno. Jaksi jsem z hlavy úplně vypustila Niallovu přítomnost. Tudíž je to on, kdo mi plán zhatí. Natáhne se po mně, a než se naděju, svíjím se v jeho štíhlých a překvapivě silných pažích a zběsile kopám nohama.

„Koukej mě pustit!" ječím nepříčetně. Asi jsem se úplně zbláznila.

Daniel propukne v hurónský smích. „Tak to se tedy povedlo!"

Nevzdávám se, a když se mi podaří nakopnout blonďáka do holeně, ucítím vítané zadostučinění. Chlapec totiž hrubě zakleje a zavrčí. Mám-li zemřít, nebude to bez boje!

„Tak hodláš se už konečně vymáčknout, co po nás vlastně chceš?" ukrade si Zayn opět veškerou pozornost.

„Vlastně je to prosté," pokrčí jeho strýc rameny. „Chtěl jsem vás všechny zabít. Ale teď..." Jako šelma se otočí ke mně a nakrčí přemýšlivě obočí. „Chci ji."

Ztuhnu. „M-mě?"

„Ji?!"

Můj i Zaynův hlas se promísí, splynou v jeden.

„Ale synovče!" houkne Daniel. Opět ten káravý tón. „Copak jsi právě neviděl, co se v té dívence skrývá? No tak, maličká," ušklíbne se a já na jeho místě spatřím divokou krvelačnou šelmu. „Nechceš se přidat ke mně? Hm? Dívku ve svých řadách nemám a můžu říct, že kdybychom do akcí vysílali i opačné pohlaví, snáz bychom dosáhli vytyčených cílů."

Tlumeně zavrčím.

„Tak co," pokročí blíž. „Přijmeš mou nabídku? Pokud ano," v očích mu bleskne a já už tuším, co z něj vypadne, „pustím je oba. Zayna," kývne k němu, „i tvého otce. Živého, zdravého."

Jestli jsem si to nemyslela.

„Rozhoduj se pečlivě," dodá ještě, snad aby umocnil dramatický efekt. „Mohla bys litovat."

* * * * * * * * * * * * * *

Bože, děkuji za veškerou vaši úžasnou podporu! Každý komentář, hvězdička, přečtení, každé SLEDOVÁNÍ je pro mě obrovským nakopnutím, abych pokračovala... Miluju vás! A ještě jednou děkuju!!!!! Pokud se vám líbí "Destroy(ed)", zvu vás dál do knihovničky, třeba si zamilujete i něco dalšího... ;o) ♥