Náhodná setkání [opravuje se]

11. kapitola

Celý den jsem byla jako na trní. Nejen, že jsem měla patnácté narozeniny, ale jdu i s Jordanem na párty. Přemlouvání mámy nebylo až tak namáhavé, jelikož se mě vždy snaží na narozeniny udělat šťastnou. Její limity pro mě byly ale nedosažitelné, takže jsem se rozhodla, že trochou alkoholu nepohrdnu. Nemohla jsem se dočkat. Ale kromě nadšení se mi v těle hemžilo i něco zdaleka jiného. Strach. Bojím se, že se to zvrtne a já udělám nějakou hloupost...

O pár hodin pozdějiDen ve škole proběhl, jako vždy. Já, Em a Grace jsme strávily zase skoro celý den společně a Jordan se o mě pořád víc a víc zajímá. Je to zvláštní pocit. Mám ho ráda, ale je tu jeden problém. Problém jménem Jeremy. ''Nad čím to přemýšlíš?'' Vzbudila mě z transu Em cestou na autobus. ''Nad vším.'' Pokrčila jsem rameny. ''Budu hádat. Jeremy?'' Snažila jsem se zůstat s kamennou tváří, ale nakonec jsem se trochu usmála. Nejen nad super schopnostmi Em, ale i nad myšlenkou jeho dokonalých očí. Už chtěla začít něco namítat, ale vyrušil ji, mě už dávno známý hlas. ''Všechno nejlepší k narozeninám Lolo.'' On věděl jak na mě. Zatímco já bojovala proti úsměvu, Em ho vraždila pohledem. ''Ahoj.'' Sklopila jsem hlavu, jako vždy, když jsem se bála utonutí v jeho očích. ''Něco pro tebe mám.'' Nemohla jsem držet na uzdě svoje nadšení. Že by mě měl přece jen rád? To je blbost. Snaží se tě jen dostat do postele. Okřikla jsem sama sebe v duchu. Ale jestli to tak je, opravdu se mu daří.Z pohledu JeremyhoVčera jsem prolezl asi dvacet obchodů, abych ji vybral vhodný dárek. Nevím, co to do mě vjelo. Asi jsem vzal tu výzvu, až moc vážně. No, ale když ji chci dostat do postele, musím se snažit. ''Něco pro tebe mám.'' Rozzářily se ji oči. Tomu jsem se lehce pousmál a začal jsem hledat, dokud jsem onen dárek nenašel.

''Všechno nejlepší.'' Dívala se na krabičku, kterou jsem držel v rukou. Váhala. Uchechtl jsem se, krabičku pootevřel a vložil ji ji do rukou. ''Páni.'' Vydechla. Dal jsem ji náhrdelník s jejím jménem. Znal jsem ten pohled. Dívala se tak, když jsem ji vzal na tu vyhlídku. Bylo vidět, že má upřímnou radost. Vrhla se mi kolem krku... jako před tím na té vyhlídce. Objetí jsem ji opětoval. Měl jsem radost, ale ne z toho, že už byla skoro u mě v posteli, ale z toho, že byla šťastná. Ne! Přeci jen to musí být tím, že se těším, jak bude ležet u mě v posteli. Ničím jiným to být nemůže! ''Děkuju.'' Oči ji nepřestávaly zářit. ''Jsem rád, že se ti líbí.'' ''Promiň, už musím jít. Ahoj.'' Řekla to, i když odejít určitě nechtěla. ''Uvidíme se.'' Zakřičel jsem za ní. Neodpověděla a jen se usmála. Musel jsem sám sebe pochválit. Dneska mám na večer ještě plány, tak se jdu domů nachystat.

Z pohledu Loly''Lolo už mě fakt štveš!'' ''Co jsem provedla?'' Koukla jsem se na Em nevině, i když jsem přesně věděla, co myslí. ''Si z něj úplně mimo a ani to neskrýváš!'' ''Jednou až se zamiluješ, mi ukážeš, jak se to dělá!'' Koukla se do země a pak zase na mě se smutným pohledem v tváři. ''Vím, jak je to pro tebe těžký, ale nesmíš po něm hned skočit. To on chce a pak bys toho jen litovala. Možná se změnil, ale jestli ne, tak tě nějak dostane do postele a podle toho jak se něj díváš, se mu to určitě povede. Jen chci, aby si byla opatrnější.'' Povzdechla si a prohrábla si své dlouhé vlasy. Nevydržela jsem to a objala ji. ''Já vím, ale je to hrozně těžký.'' Po chvíli, co jsme mlčely, se Em rozhodla ticho prolomit a zase jsme se normálně bavily.

Když jsem přišla domů, začala jsem se nedočkavě chystat na párty. Nechápu to. Jdu s Jordanem na párty, ale myslím pořád na Jeremyho. Umyji si vlasy a vyžehlím si je, i když vím, jak to mámě vadí. Nalíčila jsem se, ale nijak zvlášť to nepřeháněla. Na sebe jsem si dala upnuté, černé džíny s dírami na kolenou a k tomu a k tomu obyčejné bílé tričko a na to ještě džínovou bundu. Nesměla jsem zapomenout na náhrdelník od Jeremyho. Mámě jsem řekla, že přespím u Em.

Kolem šesté mě měl Jordan vyzvednout. Byla jsem fakt šťastná, když mi zazvonil mobil. Takto mi dal znamení, že čeká před domem.

Z pohledu JordanaTé párty jsem se nemohl dočkat. Už jsem ji viděl, jak pode mnou leží. Byl by to báječný pocit. To jak by pro mě vzdychala a křičela mé jméno. A ještě víc by mě uspokojovalo to, že jsem porazil Jeremyho. Měl jsem na dnešní noc velké plány, které jsem chtěl provést za jakýkoliv okolností.

Vyběhla ze dveří. Čekal jsem, že bude mít na sobě něco odvážnějšího. Musel jsem, ale uznat sám sobě, jak ji dělají ty džíny sexy zadek. Zasmál jsem se nad tou myšlenkou. ''Co je?'' Vytrhla mě z přemýšlení. ''Nic. Já jen, že ti to moc sluší.'' ''Díky.'' Spokojeně se usmála a sklopila pohled. Opravdu velké plány.

----------------------------------------------------------------------------------------------
Dohrabala jsem se k tomu, abych napsala další díl :)) chtěla jsem ho protáhnout, až na tu párty, ale jsem na to, až moc unavená :( doufám, ale že se to nijak nepodepsalo na tyhle kapitole ^^ zítra očekávejte další díl ;) jste super a omlouvám se za chyby :D
Viky ^^