Náhodná setkání [opravuje se]

53. kapitola

Seděla jsem v obýváku. Měla jsem puštěnou televizi, ale větší pozornost jsem věnovala hodinám, které tikaly přes celý obývák. Čtyři hodiny! Vyskočila jsem z gauče, vypnula televizi a vyběhla jsem se do pokoje převlíknout. Jeremy přijede za patnáct minut. Dala jsem si bundu, protože už byla celkem zima a když jsem otevřela vchodové dveře, ovanul mě chladný podzimní vítr, díky kterému mi po zádech přeběhl nepříjemný mráz. Zhluboka jsem se nadechla a vykročila mu naproti.

Z pohledu Jeremyho
Měl jsem v uších sluchátka a pozoroval krajinu. Jak já se na ni jen těšil! Autobus zastavil a já se protlačil ven. ''Kdo to je?'' ozval se za mnou hlas Loly. Ucítil jsem její ruce na obličeji, měla je úplně ledové. ''Netuším, ale když mě okamžitě nepustíš, přímo tady na zastávce ti naplácám'' začala se smát a dala ruce dolů obličeje. ''Není to tak špatnej nápad, kdyby tady nebylo tolik lidí,'' řekla s úsměvem. ''Čím dál víc a víc mě překvapuješ,'' pokroutil jsem hlavou, přičemž jsem se na ni zaculil. ''Ráda tě překvapuju,'' pokrčila nevině rameny. ''Tak jdeme?'' zeptala se, když jsme na sebe jen tak zírali. Kývl jsem a rozešel se.

''Tak, co chceš dneska dělat?'' zeptala se, když otevřela dveře do svého pokoje. Koukl jsem na ni pohledem ''zbytečná otázka'' a přišel jsem k ní. Svoje ruce jsem obmotal kolem jejího pasu a ona ty svoje kolem mýho krku. Přiblížila se mi k obličeji. Chtěl jsem ji políbit, jenže ona uhnula a zašeptala mi, ''mám hroznej hlad. Skočíme si na pizzu?'' Povzdychl jsem a koukl se na ni smutným pohledem,ale ona se jen zvesela zasmála. ''Fajn,'' souhlasil jsem nakonec a dal ji alespoň rychlý polibek. Nikdy se na ni nevydržím dlouho dívat, aniž bych ji políbil. ''Objednáme si ji nebo se raději projdeme?'' zeptala se. ''Projdeme se,'' pokýval jsem hlavou. ''Dobře,'' pořád se usmívala a v očích se ji pohrávaly veselé jiskřičky.

V pizzerii jsme si vyzvedli pizzu a zamířil zpátky. Bylo půl osmý a byla už úplná tma. Rozhlídl jsem se okolo a něco upoutalo moji pozornost. ''Něco mě napadlo,'' zašeptal jsem. Koukla se na mě a čekala, co řeknu. ''Na tý zastávce už nikdo není,'' přejel jsem ji dlaní zlehka po boku. Zachichotala se a koukla na zastávku, která byla asi dvacet metrů od nás. Tentokrát úšklebek vytvořila ona. Ani jsem se nevzpamatoval a už jsme seděli na lavičce. Lampa nad náma nesvítila a tak jediný světlo bylo z tý, která byla na druhý straně silnice.

Celkem dost jsem se vykašlal na předehru a rovnou ji sundal ke kolenům džíny. Potom jsem to stejný udělal i já. Sundal jsem si boxerky, ji kalhotky a rychle do ni vjel. Zavzdychala, ale podařilo se ji nezakřičet. Přirážel jsem dost rychle. Vzrušovalo mě, jak nahlas vzdychala. Ona mě vzrušovala. Cítil jsem, že brzo vyvrcholím a tak jsem ještě zrychlil. Před tím, než stihla vyjeknout, jsem ji políbil. Vyvrcholil jsem jen chvíli po ní. Měl jsem chuť se svalit na lavičku a obejmout ji, ale na to byla moc zima, takže jsme se rychle oblékli.

''Miluju tě, víš to?'' špitl jsem a opět přitiskl své rty na její. Jejích rtů bych se mohl ditýkat snad donekonečna. Kývla a usmála se. ''Měli bychom jít,'' pronesla po chvíli ticha. Automaticky jsem se zvedl, ale než jsem si uvědomil, že ona vedle mě nejde, ucítil jsem náraz. Měl jsem co dělat, abych se nezřítil k zemi. Lola zatím stihla obmotat nohy kolem mě. ''Tohle už mi nedělej,'' řekl jsem se smíchem. ''No jo. Když já jsem tak unavená,'' pronesla unaveně a obejmula mě ještě silněji. Uchechtl jsem se a společně s ní na zádech vyrazil k ní domů.

----------------------------------------------------------------------------------------------
Další díl je tu :3 děkuju svoji kamarádce, že mi hodně dobře poradila, co se má stát v tomhle díle :D :3 dávám jim teď celkem oddych, ale to jen do doby, než vymyslím, co se tam stane :D doufám, že se vám díl líbil ;) děkuju za vaši podporu :3 votes nebo koment potěší :3 omlouvám se za chyby :D mějte se :3
Viky ^^