Náhodná setkání [opravuje se]

25. kapitola

Z pohledu Jeremyho
Bylo půl osmé a my vyrazili do školy. Její malá ručka byla propletená s tou mou. Nevadilo mi to - chtěl jsem se ji dotýkat ať už jakýmkoliv způsobem. Každou sekundou jsem se snažil ji dostat. Chtěl jsem být v ní. A věřil jsem, že se mi to povede, jen potřebuju ještě trochu času. Možná že i díky tomu mi tak pomotala hlavu. Nebyla jako ostatní. Jako ty, co mi s chutí skákaly do postele v naději, že z nezávazného sexu vznikne vztah. Ona věřila v něco opravdového.

''Jak se ti u mě líbilo?'' Zazubil jsem se a upíral na ni zrak. ''Bylo to perfektní.'' Zasněně se usmála. Zastavila a na tvář mi přitiskla rty. Nestačilo mi to, ale tak nějak jsem nechtěl, aby to bylo tak, jako vždycky.

Chtěla mě chytit za ruku, ale já ji šikovně uhnul. Nechápavě se na mě podívala, ale já svou ruku položil na její perfektní zadeček.... možná právě ten mě na ni tolik přitahuje. Čekal jsem, že něco namítne, ale nic. Mlčela a jen se usmívala na všechno a všechny okolo, jakoby se stalo něco kouzelného. A možná, že i stalo.

Zastavili jsme před její školou. Stoupla si přede mě, na tváři ji stále hrál ten kouzelný úsměv. ''Doufám, že tohle nebylo poprvé a naposled.'' bez jediného slova jsem se naklonil k jejím rtům a hravě ji políbil. Ale tentokrát jsem to nebyl já, kdo polibek hladově dostal do úplně jiných rozměrů. Nikdy mě nelíbala tak vášnivě, jako právě teď. A potom jsem si všiml pohledů, které na nás všichni házeli. Tedy zejména holky. Nenávist jim z očí doslova sálala a já měl pocit, že se kolem nás seskupí, zaskřehotají nějaké zaklínadlo a uvrhnou nás do náručí samotnému vládci pekel.

''Ty žárlíš?'' Pohlédl jsem na ni s úsměvem potom, co jsme se od sebe oddálili. Tedy oddálili jsme se jen na pár milimetrů, ale přeci. ''Měla bych?'' ''Ne, ale nijak mi to nevadí.'' Uznal jsem. Na rozloučenou mi vlepila rychlou pusu a rozešla se směrem ke škole. ''Potom se uvidíme.'' Zakřičela a zmizela v davu lidí.

I já jsem - se vší nechutí a opovržeností - zamířil ke své škole. ''Čau kámo.'' Kývli mi na pozdrav Jack s Oliverem. ''Čau.'' ''Už ti dala?'' Zeptal se s úšklebkem Oliver. Upřímně jsem nechápal, jak na takovej ksicht balí tolik holek. ''Ne ještě ne.'' Zabručel jsem a nevšímal si jejich pobaveného výrazu. ''První holka co s tebou neskočila rovnou do postele.'' Šťouchl do mě Jack. ''Kdyby to její matka tehdy tak neposrala, měli bychom to dávno za sebou.'' Protočil jsem očima a nevím proč, při té vzpomínce jsem se usmál.

''Z toho si nic nedělej.'' Poplácal mě po rameni Jack a dodal: ''Moje matka mi včera chtěla dát přednášku o sexu, protože si myslí, že jsem pořád panic.'' Protočil očima a na tváři vytvořil znechucenou grimasu. Ale to mi už moje nabroušení nevydrželo a já se rozesmál na celé kolo. Všichni na mě vrhali pohledy, ale to mě bylo naprosto ukradené a mému záchvatu jakbysmet. ''Jak proboha?'' Zeptal se Oliver, protože já se málem smíchy neudržel na nohou. ''No normálně... synku už si dost starý na to, abych ti pověděla něco o sexu.'' Napodobil hlas své matky, dost nepovedeně. ''Cos ji na to řekl?'' Ptal se Oliver dál, i když udržet ten smích mu dávalo očividně také moc zabrat. ''No tak nějak jsem ji opatrně vysvětlil, že už nejsem celkem dlouho panic.... samozřejmě ji nemůžu říct, že mám každej týden jinou. Už jenom z toho, že nejsem panic v šestnácti, se málem sesypala. No jo, stará škola toto.'' Napodobil pro změnu svého dědečka, nebo babičku nebo co to bylo, ale to už jsem se smáli všichni tři, nehledíc na ty vražedné pohledy.

Z pohledu Loly
Vešla jsem mezi davy lidí a vydala se ke svoji skříňce. Tam už na mě čekala Em. ''Tak co jak bylo s Jeremym?'' Ušklíbla se a já nad tím jen protočila očima. ''Super.'' ''To je všechno? Nic se nestalo?'' ''Rozhodně ne to na co myslíš.'' Zasmála jsem se. ''Fajn... ale teď mi hezky dopodrobna řekneš, co se stalo.'' Prohlédla na mě, jak bych ji měla říct recept na nesmrtelnost. Dva bobří bobky, smrad z podpaží Děda Vševěda, ale to jsem odběhla od tématu.

''Dobře...'' Společně jsme vyrazily do třídy a já ji všechno popořadě řekla. Nepřišlo mi všechno až tak důležité, ale nedala by mi pokoj, kdyby se nedozvěděla vše od toho, jak se mě dotýkal po to, jaký používali toaletní papír.

''Lolo ty se nezdáš.'' ''Cože?'' ''No hele před pár měsíci si se jenom držela za ruku s Lukášem a pak se to nějak otočilo. Kromě pití si byla hrozně vzorná a...'' ''Já vím.'' Skočila jsem ji do řeči. Neměla jsem náladu poslouchat to, jaká jsem byla vzorňačka, nebo to, jak jsem měla nudný život. ''Už bylo na čase se trochu odvázat ne?'' Povytáhla jsem obočí a přeměřila si ji zvědavým pohledem. Jen souhlasně přikývla a špitla: ''To teda.''

��:����----------------------------------------------------------------------------------------------

Další díl ve kterým se nic nestalo!!! :/ pokusím se udělat další díl zajímavější ;) mohl by vyjít buď zítra, nebo v pátek, podle toho, jak to stihnu ;) mám takovou představu co by se tam mohlo stát, tak se to snad povede :) omlouvám se za chyby ;D votes nebo koment potěší :3 mějte se :3
Viky ^^

(To, jak jsem tady napsala, kdy vyjde další kapitola neplatí, je to stará záležitost :))