Náhodná setkání [opravuje se]

54. kapitola

Z pohledu Loly
Jeremy mě nesl na zádech celou cestu. V jedný ruce jsem držela krabici s pizzou a tu druhou jsem měla obmotanou kolem jeho krku.

''Ty jsi teda silák,'' řekla jsem, když mě položil na zem před vchodovými dveřmi. ''Prosím tě, vždyť vážíš tak dvacet kilo, ne?'' ušklíbl se. ''Já určitě,'' pronesla jsem ironicky a s povzdechem jsem dál hledala klíče v kabelce.

''Chceš snad říct, že si o sobě myslíš, že jsi tlustá?'' podíval se na mě s pozvednutým obočím a s pobavením v očích. ''Nemyslím si, že jsem tlustá, spíš si myslím, že mám velkej zadek.'' Najednou se začal smát, tak jakobych právě řekla vtip roku. Pozor, očekávám za něj nějakou prestižní cenu! ''Hej, čemu se směješ?'' dloubla jsem mu prstem do ramene. ''Ty si o sobě fakt myslíš, že máš velkej zadek?'' pořád se trochu smál. Konečně jsem našla klíče a mohla odemčít. ''Jo,'' řekla jsem jednoduše a bez rozmyšlení. Zničehonic si mě přitáhl hrozně blízko. Ruce položil na moje boky a zahleděl se mi do očí. Na bocích, ale ruce nenechal dlouho. Sjel mi na zadek. Měla jsem chuť se smát, ale jeho oči, kterými mě hypnotizoval, mi to nedovolily.

Po asi dvou minutách mě přes zadek plácl a zašeptal mi do ucha. ''Tvůj zadek je perfektní. Věř mi. Jsem znalec.'' Uchechtla jsem se, ''asi ti budu muset věřit, co?'' Kývl a zasmál se. ''Tak dáme si tu pizzu?'' zeptala jsem se, když mi došlo, že se nechystá nic říct. ''Jo. Pustíme si k tomu film?'' Zapnula notebook, který jsem nechala v obýváku. ''Horor?'' pozvedl obočí, ale já okamžitě zakroutila hlavou. ''Nemám náladu na horory. Chtělo by to spíš nějakou komedii, co takhle Kingsmana?'' navrhla jsem a Jeremy se mnou okažitě souhlasil se slovy, že mu ten film kamarád už před nějakou dobou doporučil.

Tlačila jsem do sebe jeden kousek pizzy za druhým. Není divu, že si připadám tlustá, když jediné, co jíme, je v podstatě jen pizza, kterou zapíjíme tou děsivě nezdravou colou. Všude kolem byla tma. Hlavu jsem měla položenou na Jeremyho rameni a on mě na oplátku držel kolem pasu. Nechtěla bych tu být teď sama. Jsem mu vážně vděčná za to, že tu se mnou je. Fakt že jo.

Ucítila jsem jemné polibky na krku. Otevřela jsem oči a rozhlížela jsem se kolem sebe. Ležela jsem v posteli. Venku byla ještě tma, ale hodiny ukazovaly šest ráno. ''Jak si ses vyspala?'' zeptal se Jeremy, když si všiml, že už jsem vzhůru. ''Bezvadně. Usnula jsem u filmu, že?'' Kývl, ''ale můžu ti říct, že ten film byl vážně skvělý,'' a se smíchem mě políbil. ''Pojď dáme si snídani,'' pobídl mě, načež jsem plná elánu vyskočila z postele.

''Co si dáš k snídani?'' otevřel náhodnou skříňku v kuchyni, ovšem v ní se nacházely jen mycí přípravky. Zasmála jsem se, ''vystačím si s cereáliemi a mlíkem.'' Vyndala jsem si misku a oplatila jsem otázku, ''co si dáš ty?'' ''Nic. Nemám hlad,'' usmál se. Chápavě jsem přikývla a pustila se do svých cereálií.

----------------------------------------------------------------------------------------------
Další díl :3 je kratší než obvykle, ale snad to nevadí ;D děkuju za 11K reads a 600 votes jste báječní :3 omlouvám se za chyby ;D snad se vám teda díl líbil ;) votes nebo koment potěší :3 mějte se :3
Viky ^^