Náhodná setkání [opravuje se]

40. kapitola

Z pohledu Jeremyho
Lola ležela na mém rameni, ruce měla omotané kolem mého krku a klidně oddychovala. Zlehka jsem ji pohladil po vlasech, aby se probrala, a ještě k tomu jsem ji něžně políbil na čelo, pak na špičku nosu a nakonec jsem ji vášnivě políbil na rty. To už byla vzhůru a spolupracovala se mnou. Ruce měla spojené za mým krkem a oči měla stále zavřené. Já ležel nad ní, jednou rukou jsem ji vjel do vlasů a druhou jsem přejížděl po jejím pravém boku. Ne moc nízko, ani moc vysoko. Tak akorát, dá se říct. 

Oddálil jsem se od ní. ''Budu si muset skočit domů pro věci,'' - krátce jsem ji políbil a pokračoval jsem - ''zvládneš to tady sama, že jo? Nikam se mi nechce, ale jsem tu na moc dlouho, takže nějaké věci přeci jen potřebuju.'' Vysvětlil jsem a políbil jsem ji na krk. Potichu zavzdychala a špitla: ''Jen běž. Nejsem na tom, až tak zle, abych bez tebe nevydržela nějaké dvě hodiny.'' zasmála se. ''Spíš dvě a půl.'' Povzdechl jsem si. ''Proboha, běž, ať ti neujede autobus.'' smála se dál. ''No jo.'' zasmál jsem se, ještě naposledy jsem ji políbil - jejích rtů jsem se skutečně nemohl nabažit -, vyskočil jsem z postele a už jsem byl v chodbě a nazouval jsem si tenisky.

Z pohledu Loly
Seděla jsem na posteli a poslouchala písničky. Bylo mi líp, když jsem věděla, že tady bude Jeremy se mnou. Najednou jsem uslyšela zabouchání na dveře. Lekla jsem se, protože normální člověk přeci zvoní a ne buší na dveře jako smyslů zbavený.  Znova se ozvalo zabouchání, ale ještě hlasitější. Vypnula jsem hudbu a pomalými kroky jsem šla k oknu. Na chodníku nervózně postával nějaký člověk s kapucí na hlavě. Zatajil se mi dech. Vzala jsem mobil a zavřela se v koupelně. Okamžitě jsem vytočila Jeremyho. ''Lolo ještě jsem ani nenastoupil do autobusu.'' Řekl se smíchem, zatímco se mi oči začaly mlžit pod návalem slz. ''Prosím vrať se. Hned! Potřebuju pomoc.'' ''Co se děje?'' ''Ně-někdo j-je před domem a sna-snaží se dostat dovnitř. Buší na dveře.'' ''Hned jsem u tebe.'' Dala jsem si hlavu do dlaní a brečela. Přijde mi, že v poslední době nedělám nic jiného. Ještě jednou se ozvalo zabouchání na dveře a pak už bylo ticho. 

Čekala jsem, dokud se od dveří neozval Jeremyho hlas. ''Lolo pojď sem.'' Vyběhla jsem z koupelny a otevřela dveře. Najednou jsem byla v Jeremyho obětí. ''Neboj už tady nikdo není.'' Šeptal mi do ucha. Když už jsem se trochu uklidnila, rozhlídla sem se kolem a na dveřích našla připnutý papírek. Vzala sem ho do ruky.

Možná sis myslela, že je konec, ale to ses sakra spletla ty malá děvko. Těším se, až se znovu uvidíme...

Moc dobře jsem věděla od koho to je. Zírala sem na papírek. Jak se z něho mohla stát taková zrůda? Jeremy mě zezadu objal a řekl. ''Volal jsem na policii. Řekli mi, že ho zatkli jen pár minut dozadu jen jeden blok od tvého domu.'' šeptal mi do vlasů a ochranářky mě držel v náručí. ''Zavřou ho?'' ''Jasně, že jo. Provedl toho tolik, že si to tam pěkně užije.'' zkonstatoval a můj pas objal ještě pevněji. ''To doufám.'' řekla jsem. Z očí se mi pořád kutálely slzy. ''Už nebreč. Bude tam pár let se svalnatýma nadrženýma chlapama, takže si vyzkouší jaký to je.'' zasmál se Jeremy a já se taky zasmála, protože ta představa, jak Jordan rozmýšlí nad tím, jestli zvednout to mýdlo nebo ne, byla opravdu k smíchu.  ''No vidíš. Úsměv ti sluší víc.'' A když to řekl, nechtěla jsem se přestat už nikdy usmívat. 

''Pojď dovnitř. Pustíme si ještě jeden film.'' Zatahal mi za rukáv a hlavou kývl směrem ke vchodovým dveřím. ''Nechtěl sis zajet pro ty věci?'' ''Řeknu tátovi, aby mi ji dovezl, pochopí to.'' Kývla jsem a na tváři jsem vytvořila malý úsměv. Pustili jsme si komedii, ale většinu filmu jsme si povídali. Kolem šesté dovezl Jeremymu jeho táta pár věcí. Bylo asi deset, když jsem propadla, v jeho pevném obětí, do říše spánku. V hlavě jsem ale pořád měla vzkaz od Jordana. Vážně se jednou vrátí?

----------------------------------------------------------------------------------------------
Dneska celkem brzo :3 máme tady už čtyřicátou kapitolu! :) to tak hrozně rychle uteklo! :D :3 a co si myslíte vrátí se Jordan někdy? :O nechte se překvapit ;D snad se vám díl líbil :) nechci prozrazovat, ale teď bude od Jordana na určitý čas pokoj ;D omlouvám se za chyby ;D votes nebo koment potěší :3 mějte se :3
Viky ^^

(Lidičky, víte, co je dnes za den? Jasně, že nevíte :D dnes je to přesně rok, co oxiduju tady na wattpadu a to je opravdu, ale jako opravdu, opravdu neuvěřitelné :o a chci poděkovat hlavně vám, že jste tu byli ten rok se mnou, a že jste mě podporovali, protože bez vás by to prostě nebylo ono :3 takže děkuju! :) užívejte života!)