27. kapitola

6.1K 289 9
                                    

Z pohledu Jeremyho
Hned jak jsme naše rty oddělili, jsem se rychle koukl na Jordana. Všiml si toho a na tváři se mu objevil úšklebek typu 'je mi z vás na blití'. Tomu jsem se jen usmál a věnoval se Lole. ''Nechceš jít na chvilku ke mě?'' Zeptal jsem se a s úsměvem ji sledoval. Rozzářily se ji oči, ale pak se podívala na tu její kamarádku. ''Klidně běž, vždyť autobus jezdí každou hodinu.'' Protočila nad ní očima a zazubila se. ''Můžeš jít na chvilku k nám.'' Skočila do rozhovoru ta její druhá kamarádka. Lola se jen usmála a odvrátila pohled od nich, zpět na mě. ''Takže, půjdu moc ráda.'' Chtěl jsem už vyrazit, ale za mnou stáli Jack a Oliver a celou dobu nás bystře sledovali, jakoby se snad chtěli přiučit.

''Dneska jde Lola ke mně, takže... vypadněte.'' Naznačil jsem, ať oba zmizí a než se vedle mě Lola objevila, byli oba pryč a já měl klid. ''Tak půjdeme?'' Pozvedla Lola obočí a pohlédla na mě. Přikývl jsem. Hned jak jsme vyšli, jsem ji chytil rukou za zadek. Sledoval jsem její reakci. Zahleděla se do země a sama pro sebe se usmíváš. ''Proč se usmíváš?'' Stále nezvedla hlavu a jen se usmívala do země, ale já i tak poznal, že má tváře červené. ''Jen tak.'' Pokrčila rameny.

Z pohledu Loly
U všech mi vždy vadilo, když se mě někdo dotýkal, ale u Jeremyho to ve mě jen vyvolávalo silnou vlnu vzrušení, která mě téměř dostávala do kolen. Chvilkami jsme si povídali. Vlastně jsme propovídali celou cestu.

Před dveřmi jejich domu rychle vyndal z kapsy klíče a odemkl. Ukázal rukou, že mám vejít. Teď se z něho ještě stane gentleman. ''Vaši jsou doma?'' ''Ne vrátí se až za dlouho.'' Zula jsem si boty, a protože jsem si pamatovala, kde má pokoj, tak jsem tam hned zamířila. Chtěla jsem si sednout na postel, ale Jeremy mi v tom zabránil. Svoje ruce obmotal okolo mého pasu a zezadu objal. Políbil mě na krk a zašeptal do ucha: ''Chci tě.'' Po těle mi naskákala husí kůže a já se otřásla. Vybavilo se mi, co říkala Abi. 'Vždycky když se s holkou vyspal, hned ji odkopl...' Jestli je to pravda, tak by to byl náš poslední den, co jsme spolu. Poslední den. Nadechla jsem se, ale on do mě strčil a já spadla na postel. Lehl si nade mě a začal můj krk obdarovávat polibky. Najednou byly moje kraťasy i tričko někde na zemi a já před ním ležela jen ve spodním prádle. Nelíbilo se mi, že on je ještě oblečený a tak jsem mu sundala tričko. Měl skvěle vypracovanou postavu a já po něm toužila pořád víc a víc. Chtěl mi rozepnout podprsenku, ale to já sebrala všechnu odvahu a potlačila chtíč. ''Jeremy, já nemůžu. Ještě ne.''

Z pohledu Jeremyho
Sakra! Koukl jsem na ni smutným obličejem, ale vypadala pevně rozhodnutá. Byl jsem tak neskutečně nadržený. ''Tak fajn.'' Políbil jsem ji a usmál se na ni. Seděla tam jen ve spodním prádle. Nemohl jsem se na ni přestat dívat. ''Dáš si něco k pití?'' Zeptal jsem se po chvíli a ona radostně přikývla. Vyskočila z postele a vzala ze země svoje oblečení. Já to zopakoval a nandal si svoje tričko.

''To jsi nemusel.'' Prohodila, když vycházela z pokoje. ''Nebudu tady bez trička, když ty seš oblečená.'' Skousla si spodní ret a kraťasy do chvíli odhodila k mojí posteli. Zase ten její perfektní zadeček. Měl jsem co dělat, abych ji hned teď nevojel. ''Je to lepší?'' Přikývl jsem a sundal si tričko. Pořádně si mě prohlédla a usmála se. Vykročila z pokoje a já hned za ní. Sledoval jsem, jak vrtí při chůzi zadečkem. Dělala to naschvál, protože věděla, co to se mnou dělá. Nalil jsem nám džus a pak jsme si celkem dost dlouho povídali. Ale á měl stále, co dělat, abych se při pohledu na ni udržel.

''Kolik je hodin?'' Zeptala se asi po půl hodině. ''Za patnáct minut čtyři.'' ''Sakra už musím jít.'' Stoupla si ze židle a vyletěla do patra. Za pár minut seběhla. Na sobě měla kraťasy, což mě doopravdy mrzelo. Ale nenechám ostatní očumovat její, vlastně můj zadeček. ''Bylo to super.'' Přiběhla ke mě a spojila naše rty. Stáhl jsem si ji do klína. ''Už musím jít.'' Řekla a pokusila se stoupnout. ''Jeremy, no ták.'' Zažadonila. ''Dobře, tak zase zítra.'' ''Zítra je sobota Jeremy.'' ''No a co? Napíšu ti a sejdeme se.'' Zazubil jsem se a plácl ji přes zadeček. ''Okay. Měj se.'' Ještě jednou se přitiskla k mým rtům, zamávala mi a vyběhla ze dveří. Nestačil jsem ji ani odpovědět, jak byla rychlá.

Z pohledu Loly
Vyběhla jsem z domu a namířila si to na zastávku. Mobil ukazoval 15:52. Autobus mi jede za dvanáct minut a to skvěle stihnu. Šla jsem po ulici a najednou mě někdo chytil za rameno. ''Ahoj Lolo.'' Byl to Jordan. S ním jsem opravdu dlouho nemluvila. A buďme k sobě upřímní, nechyběl mi. ''Ahoj.'' Zavrčela jsem a připadala si při tom jako pes. Usmíval se na mě, ale já byla pořád naštvaná kvůli... všemu. Nemám ani v plánu mu nic odpustit. Takové věci se jednoduše, nezapomínají ani neodpouští.

''Všiml jsem si, že chodíš s Jeremym.'' ''No chodím. Proč?'' Prohodila jsem jakoby nic, i když jsem byla nedočkavá, co z něj zase vypadne. ''Spali jste už spolu?'' Začala ve mně vřít krev. ''Co je ti do toho?'' Vyjela jsem na něj. ''Klid. Jestli ne, tak až se to stane, už tě nebude potřebovat a odkopne tě, víš to?'' Propaloval mě pohledem. Nestačila jsem ani nic říct a pokračoval. ''Možná, ale budeš na tolik dobrá, že si tě nechá na víc nocí. Můžeme to společně zjistit.'' Plácl mě po zadku. ''Nešahej na mě ty hajzle!'' Vyjekla jsem a vpálila mu velkou facku. V poslední době ode mě dostal facek víc, než dost. Chytl se za tvář, která začala rudnout. Ruka mě bolela, ale nedala jsem to na sobě znát. Tvářila jsem se jako skála bez emocí. I když taková jsem skutečně nebyla.

Otočila jsem se na patě a pokračovala v cestě na zastávku. ''My jsme spolu ještě neskončili.'' Křičel za mnou, ale to já ignorovala. Sama nevím, kde se ve mě brala ta odvaha. Jordan byl větší a opravdu o hodně silnější. Dostal by mě k zemi a stačilo by, aby do mě jednou strčil. Došla jsem na zastávku a byla opravdu ráda, že tam Em taky čeká. Rozběhla jsem se k ní a pevně ji objala. ''Co se stalo?'' Zeptala se, když viděla můj smutný obličej.

Všechno jsem ji řekla a ona se nestačila divit. ''Netušila jsem, že je Jordan takovej hajzl. Na první pohled mi připadal hrozně milej. I když potom, co se stalo na té párty mi připadal naprosto nechutný. Ale tohle, tohle bych do něj skutečně neřekla.'' ''Já taky ne. Jak jsem si jen mohla myslet, že by mohl nahradit Jeremyho.'' Sama nad sebou jsem se uchechtla a pokroutila hlavou. ''Ale to už je teď jedno. Máš Jeremyho a ten tě před Jordanem ochrání, ať už se stane cokoliv.'' Pohladila mě po rameni. ''Pojď, už jede autobus.'' Upozornila mě, protože já byla zahleděná do země.

----------------------------------------------------------------------------------------------
Další díl :3 pro změnu je opravdu dlouhý :D má 1000 slov, takže jste snad spokojení :D Jordan se zase vrátil do příběhu, ještě uvidíme, co zase provede ;D asi už to mám vymyšlený :) hrozně mě to baví, a tak mě napadlo, že by po tomhle mohla být ještě druhá část :) příběh se zdaleka neblíží ke konci :D ale jestli by jste chtěli napište koment ;) jako vždy se omlouvám za chyby ;D votes nebo koment potěší :3 mějte se :3
Viky ^^

Náhodná setkání [opravuje se]Kde žijí příběhy. Začni objevovat