Náhodná setkání [opravuje se]

22. kapitola

Čas ubíhal neskutečně rychle a mě připadalo, že bychom oba dva dokázali mluvit hodiny a hodiny, protože bylo absolutně jedno, o čem jsme to mluvili. Rozuměli jsme si. Možná bychom si takhle povídali ž do doby, než bych usnula, ale Jeremy to narušil. ''Možná bychom měli jít na ty skaty, ve tři ráno by to nebylo zrovna nejlepší.'' Zasmál se a já s úsměvem kývla. ''Asi nebylo, no.'' Uznala jsem a prohrábla si své dlouhé vlasy. Jeremy doslova hypnotizoval mé rty. Naklonila jsem se k němu a darovala mu něžný polibek. Jenže to by nebyl Jeremy, kdyby toho nevyužil. Stáhl si mě do klína a něžný polibek se proměnil ve vášnivý a dravý.

''Jeremy.'' Zasmála jsem se do polibku. Ale jeho reakce byl jen úsměv, žádné odtáhnutí ani nic takového. ''Chtěli jsme jít na ty skaty.'' ''Přesně tak, chtěli.'' Ušklíbl se, ale dál ve své líbací válce nepřestával to vlastně ani já. ''Ne, vážně.'' Odtáhla jsem se nakonec sama a pohlédla mu do očí. ''Fajn.'' Povzdechl si a s úsměvem vstal z postele.

Dala jsem na sebe mikinu, protože venku se už stmívalo a za chvíli bude zima. Oba dva jsme vzali skaty a vyrazili. Vítr se již začal měnit na ten vlezlý, podzimní. Listy se začaly barvit do všemožných barev. Takhle naše město pomalu chytal do svých spárů podzim.

''Lolo pojeď vedle mě.'' Řekl Jeremy a zasmál se. Trochu jsem tedy zpomalila. V tomto ohledu jsem byla neskutečně dětinská - vždy jsem byla soutěživá a předváděla jsem se. Jeremy dojel do mé těsné blízkosti a chytl mě za ruku. Vzpomněla jsem si na ten sen, který se mi zdál na chatě. Vybavil se mi zcela živě, jako bych se sotva probudila. Musela jsem se nad tím usmát. Mě se právě doslova plní sen.

Jeli jsme vedle sebe a já si to užívala a myslím, že Jeremy si to užíval taky. Projeli jsme snad celé město. Bylo to kouzelné. Noc, která se vytěsnila den, aby nad tímto vším mohla převzít vládu. Všechna ta světýlka a ticho. Tentokrát jsme nemuseli ani mluvit. Oba dva jsme zůstali ponořeni ve svých myšlenkách a už jen přítomnost toho druhého nás dokonale uklidňovala. Byli jsme... šťastní.

''Líbilo se ti to?'' Ptal se Jeremy, když hledal v kapse klíče. ''Bylo to úžasné.'' Řekla jsem a dala mu polibek na tvář. Pousmál se nad tím, ale přesto se stále trochu mračil, protože podle něj bylo nalezení klíčů doslova nadlidský úkol.

''Konečně.'' Zajásal, když klíče vytáhl a po tak dlouhém čekání dveře odemkl. Zasmála jsem se tomu a vešla dovnitř. Do nosu mě udeřila úžasná vůně levandule, kterou byl celý dům, až tedy na Jeremyho pokoj, provoněný.

''Jak to, že tady nejsou tvoji rodiče?'' Napadlo mě. ''Jeli na týden, ani nevím kam, pracovat.'' Chápavě jsem přikývla a pak se zahleděla na dřevěnou podlahu. Celým pokojem zavládlo ticho. Nevím, o čem Jeremy přemýšlel, možná o tom, jak je celá tahle chvilka a zejména tedy to ticho trapné. Za to já jsem přemýšlela, z jakého by asi mohla být ta podlaha dřeva.

Po pár takto strávených minutách jsem doslova zničehonic vyskočila z postele, až z leknutí nadskočil i Jeremy. ''Jdu do koupelny se osprchovat.'' Vysvětlila jsem a zazubila se. ''Nejradši bych šel s tebou.'' Ušklíbl se a prohlédl si mě od zhora dolů. Sama sobě jsem musela přiznat, že i mě se tato představa zamlouvala. No, tentokrát jsem se rozhodla, že budu jako z oceli a hned tak se nedám, třebaže bych to sama tak moc chtěla. ''Lákavá nabídka, ale i tak ji musím odmítnout.'' Nevině jsem se na něj usmála a odcupitala. ''No jo.'' Zaslechla jsem ještě za sebou, než jsem zavřela dveře a začala si svlékat.

Z pohledu Jeremyho
Ano, byla pravda, že jsem na ni nechtěl spěchat, ale moje vzrušní to naprosto od ignorovalo. Malý Jeremy byl už jen při pohledu n ni v pozoru a to bylo v některých situacích doopravdy zlé.

Sundal jsem si tričko a šel ke skříni, abych si vybral jiné. Uslyšel jsem, jak se otevřely dveře, a do pokoje vešla Lola. Přímo ztuhla na místě, když mě tam viděla bez trička. Usmál jsem se na ni. Bylo mi jasné, že i já vzrušuju ji. A právě to mi dávalo jistou naději, že bych své touhy mohl uspokojit vcelku brzy.

''Budeš se na mě koukat dlouho?'' Zasmál jsem se, ale ona si mě dál prohlížela. ''Vadí ti to?'' Zeptala se mě nepřítomným hlasem. Jen jsem zakroutil hlavou a udělal směrem k ní pár kroků. Byli jsme od sebe pár centimetrů. Už už jsem ji chtěl políbit, ale předběhla mě. Měl jsem opět možnost cítit tu dokonale sladkou chuť jejích rtů. Byli hebké a chutnaly jako ty nejsladší maliny.

----------------------------------------------------------------------------------------------
Další díl je tu :3 rozhodla jsem se, že přespání u Jeremyho rozdělím hned na několik částí :D snad se vám příběh líbí :))
Omlouvám se za chyby ;D votes nebo koment by potěšil :3 mějte se :3
Viky ^^