Náhodná setkání [opravuje se]

30. kapitola

Z pohledu Jeremyho
S pomocí letušky jsme s mamkou našli naše sedadla. Věděl jsem, že na mě mluvila. Už několikrát za tu dobu, co jsme vyjeli z domu na letiště, ale nějak jsem vůbec nevěděl, co říkala. Nedokázal jsem se na nic soustředit, jen na to, že tu Lolu nechám tak dlouho samotnou. Možná jsem se až tolik nebál o ni, jako spíš o sebe. Přiznejme si, s nikým jsem nespal sakra dlouhou dobu a pro člověka jako já je to něco otřesného. Ale Lole jsem nechtěl ublížit. Měl jsem ji rád - možná i víc než to, ale bál jsem se, že v nějakém okamžiku na to nebudu brát absolutně žádný ohled a prostě udělám něco, co bych si ještě pěkně dlouho vyčítal.

''Vítám vás na letu do Anglie. Cesta bude trvat tři hodiny a náš personál se vám ji bude snažit co nejvíce zpříjemnit. Za pár minut letadlo vzlétne, takže si prosím zapněte pásy.'' Všichni hlas letušky poslechli a své pásy si zapnuli. Tři hodiny. Jen při té myšlence jsem umíral nudou. A abych takové smrti zabránil, vyndal jsem si mobil a sluchátka.

Z pohledu Loly
Čekala jsem na zastávce. Hlavou se mi stále honila tatáž myšlenka. Ttři týdny Jeremyho neuvidím. Bylo to zvláštní. Zvykla jsem si, že ho vídám každý den, že každý den od něj dostanu sladký polibek. Samozřejmě, že to vydržím, ono mi vlastně ani nic jiného nezbývá, ale i tak, jsou to jen tři mizerné týdny, a jestli jsem to bez něj vydržela celých těch patnáct let od doby, co jsem se narodila, zvládnu to i teď.

''Ahoooj.'' Zaslechla jsem za sebou rozjařený hlas Em. Automaticky jsem se k ní otočila a s trochu posmutnělým úsměvem pozdrav opětovala. ''Ahoj.'' Na zastávce jsme nestihli prohodit ani o slovo navíc, protože se před námi zničehonic objevil autobus. Nastoupily jsme a sedly si úplně dozadu, tam, kde nás málokdy někdo ruší a my si tam můžeme říkat, cokoliv se nám jen zachce.

''Jak bylo s Alexem?'' Povytáhla jsem zvědavě obočí. ''Jo super. Byli jsme se projít v parku.'' Vzpomněla jsem si, když jsem se já a Jeremy byli projít v parku a musela se tomu zasmát. ''Čemu se směješ?'' ''Na něco jsem si vzpomněla.'' Pokroutila jsem hlavou a sedačce před sebou jsem věnovala připitomělý úsměv. ''No a cos dělala ty?'' ''Byla jsem s Jeremym.'' Odpověděla jsem jednoduše. ''A... co se stalo, že jsi dnes tak mimo?'' ''Včera řekl, že odjíždí na tři týdny do Anglie za babičkou. Jen mi je líto, že ho celé tři týdny neuvidím.'' Řekla jsem smutně, ale abych nevypadala jako troska, což jsem i doopravdy samozřejmě nebyla, usmála jsem se na ni tím nejzářivějším, jakého jsem byla schopná. ''Neboj se. Tři týdny utečou jako voda a my si to zatím pořádně užijeme.'' Zazubila se a přehodila jednu ruku kolem mých ramen.

Z pohledu Jeremyho
Po tom dlouhém letu - máma říkala, že byl dlouhý, já ho prospal - jsem byl opravdu šťastný, že jsem se dostal na čerstvý vzduch. Taxík již čekal před letištěm. Divil jsem se, že pro nás babička neposlala limuzínu. Peněz na to měla dost a i toto několikrát udělala. Bohužel, asi neměla dost peněz na to, aby si koupila wifi nebo bazén.

Taxi projel zbohatlickou ulicí až na úplný konec, k vile mé babičky. Kdekdo by ji takový dům mohl závidět. Jenže se tam nedá dělat nic. Člověk se tam bojí pohnout, jelikož jsou naprosto všude různé starožitnosti. Měl jsem v hlavě živou představu, jak celé tři týdny prosedím na pohovce i kvůli tomu, že bych se bál, abych neudělal nějakou hloupost.

''Zlatíčka!'' Objevila se babička hned, jak jsem otevřel dveře. Myslím, že celou dobu stála za oknem, aby se mohla přiřítit hned, co taxi zaparkuje. Do chvilky jsem měl na tvářích sytě rudou rtěnku. ''Mám pro vás něco malého na zub.'' Ale jak jsem předpokládal, 'něco malého na zub' pro babičku představovalo spíše svatební hostinu. Ale jelikož mi za ten let a spánek celkem vyhládlo, s chutí jsem se do jídla pustil.

----------------------------------------------------------------------------------------------
Další díl :3 snažila jsem se to udělat, co nejzajímavější, ale nic moc mě nenapadlo :/ na příští díl, mám vymyšlené, co se stane a málo toho nebude,takže se máte na co těšit ^^ jinak se vám snad díl, alespoň trochu líbil :)) zítra snad bude další část ;) omlouvám se za chyby ;D votes nebo koment potěší :3 mějte se :3
Viky ^^