Náhodná setkání [opravuje se]

71. kapitola

Rychlým krokem jsem šel před Lolinu školu. Jack s Oliverem mě doslova pronásledovali, protože za každou cenu chtěli Lolu poznat. Nevím, jestli chci, aby Lola znala Jacka a Olivera. Jsou fajn, ale... chápete ne?

Seděla na lavičce se sluchátky v uších. Jemně se pohupovala ze strany na stranu, pravděpodobně do rytmu hudby, kterou já neměl možnost slyšet. Hnědé vlasy ji vždycky jemně švihly do tváře. Byla tak krásná. Hned, jak mě uviděla, vyskočila na nohy, vyndala si sluchátka, které následně schovala do batohu a vydala se s úsměvem na tváři ke mě.

''Ahoj,'' řekla. Já neodpověděl a pouze spojil naše rty. Vždycky jsem si myslel, že se na místě propadnu blahem. Pokaždé, když se naše ruce, rty nebo jakákoliv jiná část těla dotýkali, měl jsem ten pocit. Ten úžasný pocit, který bez ní nelze zažít. ''Ehm...'' Ozvalo se vedle nás. Odtrhl jsem se od ní a podíval se na Jacka s Oliverem, kteří nás s pobavení v očích sledovali. ''Lolo tohle je Jack a tohle Oliver,'' ukázal jsem na každého z nich, aby věděla kdo je kdo. ''Jsou mentálně narušení a mě jich bylo líto, tak jsem se rozhodl se o ně postarat.'' Samozřejmě, že to byla blbost, ale tak co. Lola se zasmála a to bylo hlavní. ''Jsem Lola,'' představila se a věnovala jim zářivý úsměv. ''My vím,'' odpověděli naráz. Podívala se na mě, asi kvůli tomu, že chtěla vědět odkud ji znají. Nechtěl jsem ji to teď vysvětlovat.

''Nepůjdeme?'' ''Kam?'' zeptala se smíchem. ''K tobě,'' Špitl jsem, ale bohužel slyšeli to Jack s Oliverem. ''Nechte si to na potom. Když už jsme tady, chceme Lolu poznat.'' Prokroutil jsem očima nad Jackovýma poznámkama. Čekal jsem až rozhodne Lola. ''Taky bych je chtěla poznat,'' zazubila se na mě a já skoro z donucení usedl na jednu z laviček.

Z pohledu Loly
''No a potom ho normálně nechala čekat na silnici a už se nevrátila,'' vykládal mi s hroznými záchvaty smíchu Oliver. Ani nevím, jak dlouho jsme si tam povídali. Oliver s Jackem byli vážně fajn. Celou dobu mi vykládali o trapných historkách, které se Jeremymu stali. Fajn asi chtěli, abych si je oblíbila, což se povedlo, ale musím uznat, že jsem se dozvěděla spoustu věcí.

''Tak čau,'' mávla jsem na kluky a potom jsme se s Jeremym vydali ke mě domů. ''Máš fajn kamarády.'' ''No to jo,'' odpověděl ironicky. ''Už jsem se těšil až budeme sami,'' prohodil. ''A proč pak?'' Za ruku mě zastavil, přiblížil se ke mě a otřel svoje rty o moje. ''Proto,'' zašeptal.
----------------------------------------------------------------------------------------------
Další díl :3 já vím, pozdě a kratší, ale škola, škola a zase jenom škola... :/ a potom moc děkuju (ano zase :D) za 34K reads :3 a za obrovskou podporu u minulého dílu :3 jak pořád říkam, jste perfektní :'3 snad se vám díl líbil :3 zítra asi další díl ;) omlouvám se za chyby ;D vote nebo koment potěší :3 mějte se :3
Viky ^^