41. kapitola

5.6K 264 13
                                    

Z pohledu Jeremyho
Probudil jsem se a místo vedle mě bylo prázdné. Skutálel jsem se z postele a div jsem se neskutálel i ze schodů, kdybych nezjistil, že je Lola v koupelně. Oddechl jsem si, jelikož bylo více než jasné, že kutálení ze schodů opravdu není zrovna rozumný nápad. 

''V kolik jsi vstávala?'' zeptal sem se ji se smíchem, když jsem vstoupil do koupelny. Pohled jsem měl ukotvený na jejím odrazu v zrcadle. ''Tak deset minut dozadu. Kdybych nemusela na záchod, spala bych ještě hodně dlouho. Pročpak?'' Pozvedla obočí a zazubila se na mě. ''No nerad bych měl doma někoho, kdo se se mnou nebude mazlit v posteli do jedenácti.'' přešel jsem o pár kroků blíž k ní a na tváři se mi vyrýsoval úšklebek. Chytl jsem ji za boky a otočil ji k sobě tváří v tvář.  ''Jak jako doma?'' ''To jako neplánuješ naši budoucnost? Zklamala jsi mne.'' Dramaticky jsem se chytl za srdce a zadíval se na neurčité místo na bíle vymalovaném stropě. Dokonce jsem vydal takové to zoufalé ''ach!'', kterým přeci každý dává najevo, jak je velice zdrcen. 

Udělala jeden krůček vpřed. Byl tak titěrný, že by se dal téměř přehlédnout, ale naše těla se teď dotýkala. Byli jsme u sebe tak blízko, že jsem mohl cítit její dech, který voněl jako mentolová zubní pasta. Chtěl jsem ji políbit, a i když jsem ji políbil už tolikrát před tím, připadalo mi, že právě tento polibek by něco zásadně změnil, i když jsem neměl nejmenšího zdání co by to mohlo být. Pomalu jsem se k ní nakláněl. A když už se její rty skoro dotkly mých, začala se smát. Krapet jsem se od ní oddálil. ''Čemu se směješ?'' zeptal jsem se a v očích jsem jisto jistě měl trochu toho smutku, že překazila takový okamžik, který se zdál i mě samotnému krásný. Ale upřímně, neměl jsem daleko od toho, abych se začal taky smát, protože ten její výraz, kdy se smíchem málem dusila byl jednoduše k nezaplacení. 

''Jenom...'' - snažila se popadnout dech - ''jenom mi to přišlo, jako ty scénky v romantických filmech. Takové ty zpomalené. Nevím, možná jsem nervózní, ale opravdu mi to připadalo děsně vtipný.'' ''Já myslel, že o tom sní každá holka?'' Nechal jsem svou vážnou tvář tatam a nahradil jsem ji úšklebkem a smíchem. ''Víš,'' to už jsem se smál na celé kolo. ''jsem rád, že se nemusím chovat jako nějakej romantik. I když mám někdy chuť dělat pro tebe romantický gesta, není to nic moc.'' přiznal jsem a mezi tím vším smíchem jsem ji věnoval malý, upřímný úsměv.  ''Jde ti to skvěle.'' Povzbudivě se usmála, ale cukaly ji koutky, až se nakonec zase rozesmála. 

''Myslím to vážně. Co si dáš k snídani?'' Změnila téma a začala se přehrabovat ve spodním šuplíku, při čemž na mě vyšpulila svůj perfektní zadeček. Neodolal jsem, ne že bych se snažil odolat, a za zadeček jsem ji chytl a zmáčkl ho. Tento můj projev nadrženosti ji asi donutil doplnit svou otázku. ''A opovaž odpovědět tebe. Myslím jídlo.'' ''Ale no tak.'' Kdybych teď pevně nedržel její zadek, frustrovaně bych vhodil ruce nad hlavu. ''Dáš si vajíčka?'' Ignorovala mě a tak jsem to vzdal a tiše zabručel ''Tak fajn.'', načež jsme se začali zase smát.

Z pohledu Loly
''Bylo to výborný.'' řekl, když si dal do pusy poslední kousek vaječné omelety. ''Děkuju.'' ''Na tohle bych si i zvykl.'' Mrkl na mě. Přes všechny ty otázky a ten zmatek v hlavě jsem se na něj zvládla jen pousmát. Netušila jsem, co to do něj vjelo. Nikdy před tím budoucnost neplánoval, alespoň tedy ne tak vzdálenou. 

''Co chceš dneska dělat?'' zeptal se, když mu asi nedošlo, že nemám v plánu nic říct. ''Já nevím. Můžeme si udělat další filmovej den.'' ''A nebudeš se bát?'' Šťouchl do mě ukazováčkem a zakřenil se. ''Si jako moje máma, když mi bylo dvanáct.'' Protočila jsem nad ním očima, ale on se nepřestal smát.

Už jsme měli za sebou třetí film a na obrazovce notebooku právě běžely závěrečné titulky. Tiše, ale s úsměvem, jsem si užívala Jeremyho přítomnost. Vyskočila jsem z postele se slovy, že nám skočím udělat další popcorn a ať zatím vybere další film. Jenže jsem neměla možnost k tomu, abych vyšla z pokoje, natož abych se dostala do kuchyně a udělala popcorn. Jeremy obmotal ruku kolem mého zápěstí a díval se na mě takovým zvláštním způsobem.

Nechápavě jsem se na něj pohlédla. ''Počkej, teď mi neutíkej.'' ''Ale já ti neutíkám.'' namítla jsem, ale Jeremymu to šlo jedním uchem tam a druhým zase ven. Jedním pohybem mě svalil na postel a vyhoupl se nade mě. Viděla jsem ty malé plamínky, tancující v jeho očích, které jsem pravděpodobně zažehla já. Byl tak blízko. Jeho ruce se dotýkaly mých a jeho dech se mísil se vzduchem, který jsem vypouštěla z úst já. Cítila jsem teplo, co sálalo z jeho kůže. Cítila jsem jeho. Byli jsme tak blízko.

Možná ho nakonec můj úsměv a zrychlený dech přesvědčil, že to má udělat. Možná to prostě jen viděl v mých očích. Tu touhu. Přiblížil se a tentokrát jsem se nezačala smát. Jeho rty se dotýkaly těch mých tak něžně a vroucně jako snad nikdy před tím. Putoval od mých rtů, přes krk, kde zanechával mokré cestičky, až ke klíčním kostem, kde se na chvíli zastavil. Rukama mi přejížděl po stehnech a bocích a pak zajel rukama výš a chytil má prsa.

Po nějaké chvíli něžných dotyků a polibků mi přetáhl tričko přes hlavu a jelikož byl nedočkavý, jak jsem tak vyčetla z jeho očí, rozepnul mi okamžitě podprsenku.  Snažila jsem se odolávat těm reflexům, zakrýt mé obnažené tělo. Hleděl na má prsa, při čemž jsi kousal spodní ret, jakoby nevěděl co dál. Jeremy ovšem věděl co dál. Však to byl Jeremy s několikaletými zkušenostmi. Přetáhl tričko přes hlavu i sobě, rozepnul si kalhoty a už jen v boxerkách mi začal stahovat krátké kraťásky, které byly téměř to poslední, co mě zakrývalo.

Když jsme byli oba nazí, pár chvil jsme jen zírali navzájem na naše těla jako na zjevení. Oba jsme měli v očích spolu s touhou, vášní a nadržeností i trochu toho strachu a nervozity. Ale to šlo v tuto chvíli stranou. Jeremy si nasadil kondom, který měl v kapsách u svých džínsů a jeho nahé tělo se natisklo na mé. Mohla jsem s jistotou říct, že jsme si nikdy nebyli tak blízko. A tím nemyslím jen fyzicky, v tento okamžik jsme to byli prostě my. Ve všech ohledech. 

Když jsme po vyvrcholení leželi v objetí vedle sebe a náš dech byl stále tak neskutečně rychlý a naše těla byla k sobě stále tak natisknutá, myslela jsem na to, že jsem si nemohla vybrat vhodnější okamžik. Neřešila jsem strach, že by mě odkopl. Neřešila jsem totiž vůbec nic. Miluju ho a to my v tento okamžik připadalo jako to nejdůležitější na světě.

----------------------------------------------------------------------------------------------
Konečně je to tady :D je až neuvěřitelný, že jejich první sex byl až ve 41. kapitole :D když tak napište svůj názor do komentářů, abych věděla, co příště vylepšit ;)  takže snad se vám tahle kapitola líbila :3 omlouvám se za chyby ;D votes nebo koment potěší :3 mějte se :3
Viky ^^

Náhodná setkání [opravuje se]Kde žijí příběhy. Začni objevovat