67. kapitola

4.1K 207 13
                                    

Z pohledu Loly
Vzbudila jsem se, když zaštěkal sousedův pes, který byl vždy otravný opravdu neskutečným způsobem.  Jednou rukou jsem si promnula oči a podívala se na Jeremyho, co spal vedle mě. Tak počkat, usnula jsem v obýváku. Musel mě přenést do mého pokoje. Pořád jsem byla nahá a moje tělo zahalovala jen přikrývka, pod kterou jsem byla s Jeremym natěsnaná.

Potom jsem ale zaslechla kroky mámi. Šla pomalu do mého pokoje. Vytřeštila jsem oči byla asi jen kousek od dveří, ale zazvonil ji mobil. Kroky utichly a ozval se její hlas. ''Ahoj,'' zaslechla jsem jen, ale dál jsem neposlouchala, protože jsem doslova vyskočila z postele a začala hledat něco dobrýho, co bych si oblíkla.

''Jerem,'' sykla jsem, zatím co jsem si nandávala tričko. ''Proč mě budíš?'' zeptal se se zabořenou hlavou v polštáři. ''Je tady máma a zrovna má namířeno ke mě do pokoje.'' Rychle si sedl na postel. Mámin hlas utichl a už se chystala otevřít dveře. ''Běž do koupelny.'' Přikývl, vešel do koupelny a zavřel za sebou dveře. Já si stoupla k zrcadlu a začala jsem si upravovat vlasy. Dveře se otevřely a v nich stála máma s širokým úsměvem na tváři. ''Ahoj. Co tady děláš tak brzo?'' dívala jsem se na ni v odrazu zrcadla. ''Brzo? Je třičtvrtě na dvě.'' Zasmála se a já se na ni konečně podívala s vytřeštěnýma očima. ''Kde je Jeremy?'' ''V koupelně,'' odpověděla jsem znovu zahleděná do zrcadla.

Když odešla, rozeběhla jsem se do koupelny. Jeremy stál pod sprchou. Jen jsem tam tak stála a koukala se na něho. Na jeho dokonalé svaly. Neváhala jsem ani chvíli. Sundala jsem si všechno oblečení a vlezla za ním pod sprchu. Když si všiml mé přítonosti, leknutím mírně nadskočil. ''Lekl ses?'' zeptala jsem se s velkým úsměvem. ''Ne,'' zakroutil mírně hlavou a prohlížel si mě od hlavy dolů a pak zase nahoru, dolů a takhle pořád dokola. Udělala jsem ještě jeden krok k němu. Ruku jsem zlehka položila na jeho kamaráda. Konečky prstů jsem začala jezdit nahoru a dolů. ''Lolo,'' zaúpěl tiše. Chytla jsem ho celého, přičemž jsem po něm začala přejíždět kapku drsněji.

Čím dál víc jsem zrychlovala, až jsem najednou ucítila na ruce teplou tekutinu a Jeremy hlasitě vzdychl. Usmála jsem se na něj a začala se věnovat sprchování.

Když se vzpamatoval položil ruce na moje boky. ''Chceš říct tajemství?'' Přikývla jsem a čekala, co z něho vyleze. ''Si ta nejdokonalejší a nejkrásnější holka pod sluncem.'' Ucítila jsem, jak se mi nahrnula krev do tváří. Díky bohu, že jsme byli ve sprše, kde to nešlo poznat. ''To není pravda,'' protestovala jsem omámeně. ''Je, ale to není ten důvod, proč tě miluju. Miluju tě proto, jaká jsi, i když tvá krása dosti napomáhá tomu, aby se člověk zamiloval,'' ušklíbl se na mě a z tváře mi odhrnul pramínek vlasů. ''Taky tě miluju, ale stejně není pravda, že jsem nejdokonalejší a nejkrásnější,'' vyplázla jsem na něj jazyk. ''Ale je! Nehádej se se mnou,'' pohrozil mi se smíchem. ''Nehádám se s tebou, jen tě usvědčuju v tom, že mám pravdu.'' Zasmál se, ale pak znovu nasadil vážnou tvář. Naklonil se ke mě a pošeptal. ''Já tě přesvědčím.'' ''Fajn,'' pokrčila jsem rameny plná přesvědčení, že se mu to nikdy nepovede.

Vyšla jsem ze sprchy, obmotala si kolem sebe ručník a šla jsem se převléct. Po pár minutách vyšel ze sprchy, bohužel už oblečený, Jeremy. ''Pojď je oběd,'' pobídla jsem ho a šli jsme se naobědvat.

Z pohledu Jeremyho
Šli jsme po schodech dolů a já měl oči upřené na jejím zadečku. Jak jinak, že? Než jsme si sedli, řekl jsem dost potichu na to, aby to neslyšela její máma, ''velkým důvodem toho, že si nejkrásnější je tvůj perfektní zadeček. Viděl jsem jich už hodně, ale tenhle u mě vyhrává na plný čáře.'' Prokroutila nade mnou očima, ale i tak mi věnovala široký úsměv. Její máma přede mě postavila talíř s pečeným kuřetem a americkými bramborami. Hned jsem se pustil do jídla, protože jsem měl šílený hlad. ''Je to výborné,'' pronesl jsem obdivně. Přece jenom, chci, aby si o mě myslela dobrý věci. ''Děkuju,'' kývla s vděčným úsměvem. Na Lolu se podívala pohledem 'proč nejsi taky tak slušně vychovaná?' Musel jsem se nad tím zasmát, protože Lola mi přišla slušnější a taky slušnější byla.

Doobědvali jsme a vrátili se k Lole do pokoje. ''Převleču si tričko,'' oznámila mi a políbila mě. Stoupla si zády ke mě, sundala si tričko a začala se hrabat ve skříni. Pomalu jsem přešel k ní. ''Lolo.'' Rychle se otočila. ''Máš úžasně vypracovaný břicho.'' Zasmála se. ''Budeš mě takhle přesvědčovat dlouho?'' pozvedla posměšně oči ke mě. ''Budu, dokud mi neuznáš, že si nejdokonalejší a nejkrásnější.'' ''Jenomže k tomu mě nikdy nepřesvědčíš,'' dloubla mi prstem do hrudi. ''Ale jo. Uvidíš.'' Usmála se a přetáhla si přes hlavu tričko. ''Podíváme se na nějakej horor?'' ''Jo můžem, ale asi v v sedm mi jede autobus.'' Smutně kývla a natáhla se na postel.
----------------------------------------------------------------------------------------------
Dalšiiii díl :3 takže dneska bude ještě jeden, pokud se nestane nic, co by to ovlivnilo ;) chtěla jsem ho vydat dřív, jenže jsme celej den někde po městě a já to psala v autě ;D děkuju za 27K reads a 1,6K votes :3 miluju vás jste nejúžasnější na celým světe ;3 <3 :'3 <3 takže snad se vám díl líbil ;) omlouvám se za chyby ;D vote nebo koment potěší :3 mějte se :3
Viky ^^

Náhodná setkání [opravuje se]Kde žijí příběhy. Začni objevovat