Náhodná setkání [opravuje se]

47. kapitola

Už se několik hodin snažím usnout. Když jsem to vzdala, koukla jsem se na mobil, abych zjistila, kolik je hodin. Vykulila jsem oči. Bylo půl pátý. To už nemá cenu. Ani jsem ani nebrečela, i když jsem tak moc chtěla. Všechny moje slzy už byly vybrečené. Odemkla jsem mobil. Sedmnáct nových zpráv. Jak jinak, všechny od Jeremyho. Odhodlala jsem se a přečetla si první.

Jeremy: Proč mi nevěříš? Já tě miluju.
Lolo prosím odepiš...
Znamenáš pro mě hrozně moc, nemůžu tě ztratit...

I když se mi to zdálo nemožné, z očí se mi znovu vykutálelo hned několik slz. ''Jeremy,'' zašeptala jsem do tmy, jen tak, znenadání. Možná jsem doufala, že mě uslyší, přijde a obejme mě, ale to on nemohl. Ze stolu jsem si vzala sluchátka a pustila jsem si do nich hudbu. Alespoň na chvilku jsem mohla uniknout z reality.

Z pohledu Jeremyho
Psal sem ji jednu smsku za druhou. Ani na jednu neodepsala. Ničilo mě to. Musím ji dostat zpátky, protože jsem si byl jistý, že ona je tím nejcennějším, co v životě mám.

Bylo deset a já se rozhodl vstát a vyrazit za ní. Oblékl jsem si jako vždy černý džíny a tričko. Vyšel jsem z domu, bylo půl jedenáctý. Autobus mi jede za deset minut, takže k ní dorazím asi o půl dvanáctý.

Z pohledu Loly
''Miluju tě, fakt hrozně moc,'' šeptal. Byl tak hrozně blízko, mohla jsem cítit jeho dech, po těle mi běhala husí kůže. ''Já tebe taky,'' odpověděla jsem a jeho rty se zlehka dotkly mých.

Ze snu mě vyrušil zvonek. Nevěřila jsem, že ještě usnu. Koukla jsem na mobil. Naspala jsem toho celkem dost. Měla jsem na sobě dlouhé tričko, které jsem měla vždycky na spaní. Ani jsem si neuvědomila, že vlastně nemám nic víc, než to tričko a kalhotky. Otevřela jsem dveře a v nich stál... Jeremy. Jeho oči se na mě dívali, doslova se vpíjely do těch mých. Nadzvedla jsem obočí, abych mu tím dala najevo, že má mluvit. ''Proč si mi neodepsala?'' ta bolest v jeho hlase a zoufalství, malém se mi smutkem podlomila kolena. ''Nebylo, co ti odepsat,'' zahleděla jsem se do země. Chtěla jsem vypadat silně, ale byla jsem roztříštěná na miliony kousků a on to moc dobře věděl. Nemohla jsem se mu podívat do očí, byly tak pohlcující a já se jimi nemohla nechat znovu pohltit. ''Lolo, miluju tě,'' pronesl hlasitě a odhodlaně, ale byl stále smutný a nejistý, i když se to snažil setsakramensky dobře skrývat. ''To už jsem slyšela. A dokonce jsem tomu i věřila.'' Podařilo se mi nahodit nažtvaný hlas a dokonce jsem ho probodla pohledem. ''Je to pravda.'' ''Ne. Prosím, už mi nelži,'' stála jsem si za svým nevěřila jsem mu ani slovo. Ne potom všem. ''Lolo...'' Zabouchla jsem dveře. Sedla jsem si na zem, opřela se o zeď a brečela. ''Kurva!'' zařvala jsem na celý dům. Slzy tekly v proudech.

Z pohledu Jeremyho
Ještě jsem slyšel, jak za dveřmi zanadávala. Tohle takhle nesmí zůstat. Vyrazil jsem za Abigail domů. Pamatoval jsem si naštěstí, kde bydlí, čemuž jsem se divil já sám.

Zazvonil jsem. Nečekal jsem dlouho a otevřela mi sama Abigail. ''Ahoj lásko!'' vykřikla a vrhla se mi kolem krku. Své dlouhé pařáty zabodla do mých zad a do nosu mě udeřil neskutečně sladký parfém. ''Ty jsi taková kráva,'' pronesl jsem chladně klidným hlasem. ''Proč?'' Zeptala se zděšeně. Oči otevřela tak, že se její nalepocí rasy zdali být ještě delší. ''Všechno jsi posrala! Úplně všechno!'' ''Já jsem jen pomáhala našemu vztahu.'' ''My nemáme žadnej vztah! Nikdy jsme neměli a mít nebudeme!'' křičel jsem. Všechno ve mě vřelo. Připadal jsem si jako bomba, která mohla kdykoliv vybuchnout. ''Ale...'' ''Drž hubu! Teď půjdeš k Lole a všechno ji vysvětlíš!'' zařval jsem neúprosně. ''Jeremy to nemůžeš... miluju tě.'' ''To určitě. Dej mi pokoj a vysvětli všechno Lole!'' ''Ale no tak..
'' usmála se a rukou mi přejela po rozkroku. Přivřel jsem oči, ne slastí ale vztekem. ''Nech mě na pokoji,'' strčil jsem do ni, až se bouchla o dveře. ''Věř mi. Jestli to neuděláš, bude to bolet mnohem víc.'' kývla. Nedělám to rád. Nikdy bych holku nezmlátil, to je mé zlaté pravidlo. Ale potřeboval jsem, aby se bála, potřeboval jsem, aby se Lola dozvěděla pravdu.
----------------------------------------------------------------------------------------------
Jeeeej další díl :D doufám, že se konečně udobří :D podle dalšího dílu uvidíte jak jsem se vyspala ;D chtěly byste vůbec, aby se udobřili? :o napište do komentářů ;) snad se vám díl líbil ;) omlouvám se za chyby ;D zítra snad další díl ;) votes nebo koment potěší :3 mějte se :3
Viky ^^