Ráno jsem se probudila v Jeremyho obětí. Otočila jsem se na něj. Byl tak roztomilý, když spal. Víte, jak vypadá spící štěně? Tak přesně tak vypadal i Jeremy. Věřte mi, měla jsem ho chuť sníst. Usmívala jsem se na něj a pozorovala ho, jak spí. ''Budeš se na mě dívat ještě dlouho?'' Zamručel a pomalu otevřel oči. ''Dobré ráno.'' Špitla a na rty mu položila rychlý, ale přesto vášnivý polibek. Rychlý byl, protože jsem věděla, jak by se to mohlo zvrtnout a to já opravdu nechtěla. ''Jak ses vyspala?'' Zeptal se a protáhl si ztuhlé svaly. ''Skvěle.'' Usmál se a posadil se na postel. Sama jsem se musela protáhnout, ale když jsem vyzvedla ruce do vzduchu, nevydržela jsem a začala se smát Jeremyho pohledu, který na mě, nebo spíše jen na určité partie mého těla, upíral.
''Kolik je hodin?'' Zeptal se a zabořil se zpět do polštáře. Nevypadal, jako člověk, co se chystá stávat. ''Bude sedm.'' Odpověděla jsem mu. ''Udělám nám snídani.'' K mému překvapení, ale nakonec vstal, přehodil si přes sebe tričko - jaká to smutná věc - a namířil si to ven ze svého pokoje. Hned jsem vyrazila za ním.
Zrovna něco hledal v ledničce, když jsem seběhla dolů. Pomalu jsem za ním přišla a objala ho. ''Co uděláš k snídani?'' Zeptala jsem se plná nedočkavosti a hlavně tedy kručícího žaludku. ''Můj talent se nezmůže na nic víc, než je rohlík s máslem. Pokud si tedy neuříznu prst při rozkrajování rohlíků, anebo neshodím všechno máslo na podlahu v tom neúprosném boji ho namazat na rohlík.'' Uchechtl se, ale to já se už dávno popadala za břicho smíchy. Až když jsem po chvíli záchvat zastavila, navrhla jsem: ''Udělám palačinky.'' ''Tak to je skvělej nápad.'' Zazubil se a já vyndala z ledničky ingredience na palačinky.
''Jeremy!'' Vyjekla jsem, když se jeho svalnaté ruce obmotaly kolem mého pasu. ''Copak?'' Špitl mi do vlasů a uchechtl se. ''Chceš, aby ty palačinky skončily na zemi? Nebo rovnou na tvé hlavě?'' Ušklíbla jsem se a úspěšně vrátila svého utečence palačinku zpět na pánev. To ti nevyšlo, HA! Mě žádná palačinka utíkat nebude! Z mého duchovního konverzování s palačinkou mě vyrušilo až to, jak se Jeremy rozkrokem otřel o můj zadek. '''Jeremy, prosím.'' Vzdychla jsem. Jeremy se ale nedotáhl. Ještě ke všemu mu začal dlaněmi jezdit po bocích nahoru a dolů. Jeho prsty se dotýkaly mé bledé pokožky a vyvolávaly na ní husí kůži. ''Bože, pálí se mi to!'' Vyjekla jsem a rychle palačinku otočila. ''Doufám, že nejsi rasista, protože kvůli tobě tady máme pár černých palačinek.'' Zavrčela jsem a tentokrát se nenechala žádnými Jeremyho hrátkami rozhodit.
''Byly vynikající.'' Pronesl Jeremy a já se pousmála. ''Ale tu spálenou jsi mě doopravdy nemusela nutit jíst.'' Vyčetl mi a uraženě založil ruce na hrudi. ''Co si spálíš, to si musíš taky sníst.'' Zazubila jsem se a užuž jsem se chystala talíře posbírat a odnést, ale Jeremy mě zase uchopil kolem pasu a něžně si mě stáhl do klína. ''Nech toho, musíme do školy.'' Protestovala jsem, ale kvůli mému tlemení, neměl můj protest velkou hodnotu. ''Říká kdo?'' Povytáhl obočí a se skousnutým rtem si mě prohlížel. ''Všichni.'' Rozhodila jsem rukama a zasmála se. ''Já ne.'' Pokrčil rameny. ''Ale já jo.'' Dala jsem mu pusu na čelo a rychle vstala, aby neměl šanci mě zase chytnout. ''Tak fajn.'' Zaslechla jsem za sebou, ale to už jsem zavírala dveře od jeho pokoje.
Sundala jsem si jeho tričko a začala se hrabat v tašce. Po chvíli jsem vylovila bílé tričko a džínové kraťasy. Otočila jsem se a už jsem si chtěla nandat tričko, když ''Jeremy! co tady děláš?'' Jeremy stál opřený u dveří a pozoroval mě, jakoby nic. ''Bydlím.'' ''Neříkej.'' Řekla jsem a zašklebila se. Rychle jsem si přetáhla přes hlavu tričko. Chtěla jsem si dát i kraťasy, ale to už jsem měla jeho ruce na svých bocích, dnes už po několikáté. Co ho to pořád chytá za móresy?
''Bez toho trička ti to slušelo víc.'' ''Děkuju.'' Řekla jsem nezaujatě a zase si chystala nandat kraťasy. Bohužel, Jeremyho ruka byla rychlejší a kraťasy mi z ruky jednoduše vzal. Však proč ne, že jo? ''A nechceš si ho zase sundat?'' ''Proč?'' Vyzvídala jsem, jakoby mi to nebylo až nad míru jasné. Nic neřekl a přitiskl své rty na ty mé. Rukama mi sjel na zadek a vyzdvihl mě do vzduch. Obmotala jsem kolem něj nohy, ale on se i se mnou posadil na postel. Seděla jsem na něm obkročmo a nepřestávala ho líbat. Bylo to tak vášnivé a vzrušující, že jsem zase vypustila z hlavy všechny ty kecy o tom, že s ním nechci skočit hned do postele.
Ani nevím, jak se to stalo, ale moje tričko leželo na zemi. Za ním následovalo i to Jeremyho. Líbali jsme se a pak se Jeremy přemístil s polibky i na můj krk. ''Víš, co si mi slíbil?'' Vzdychla jsem, když mi v dlaních stiskl zadeček. ''Ten slib platil, ale jenom pro včerejšek.'' Protočila jsem nad jeho vychytralostí očima. Užívala jsem si každý pohyb Jeremyho rtů, každý jeho dotek, který mě víc a víc vzrušoval.
Jenže se to pak začalo schylovat k něčemu víc, než jen k líbání. To už od začátku. Sebrala jsem všechnu svou odvahu a vstala. Tak moc jsem si chtěla nadále užívat Jeremyho polibky. Jeremy ze mě stále nespouštěl zrak. Upíral ho na mě tak intenzivně, až jsem se bála, že do mě propálí díru. A nepřestal ani, když jsem se oblékla. ''Půjdeme do školy?''
----------------------------------------------------------------------------------------------
Konečně nová část :D trvalo mi to hrozně dlouho, ale nakonec se mi to povedlo :D tahle část mi přijde trochu o ničem :/ snad se vám líbila :)) votes nebo koment potěší :3 omlouvám se za chyby ;D mějte se :3
Viky ^^
ČTEŠ
Náhodná setkání [opravuje se]
Romance''Nebyla to láska na první pohled. Nebyla to láska po prvních několika větách, co jsme spolu prohodili ani po prvním společně stráveném dni. Ale když jsem se zamiloval, byla to opravdová láska.'' Příběh dvou lidí, kteří se protloukali životem, o kte...