Silent (Yoonmin) CZ

69.

(kapitola obsahuje smut, kdo nemá rád, nemusí číst <3)

Jimin P. O. V.

Domů jsme dorazili trochu později večer, už teď je skoro jedenáct, proto se taky hned všichni chtěli hrnout do sprchy, mě naštěstí pustili jako prvního, na rozdíl od Yoongiho, který šel jako poslední a teď teprve by měl přijít do našeho pokoje.

Já ležím v Yoongiho dlouhém pruhovaném tričku na jeho posteli a přemýšlím nad tím, co se stalo na té pouti. Pořád je to pro mě hrozná novinka, pořád se musím culit, jako idiot, chvilku to člověk bere, jako by to takhle fungovalo celou věčnost, pak přijde chvilka, kdy se nad tím zamyslí a znovu má pocit, že to je něco nemožného.

„Co se usmíváš? Nad čím teď dumáš?" ozve se hlas od dveří, které Yoongi zavře hned poté, co vejde do tmavého pokoje, jenž je osvětlený jen tlumenou malou bílou zářivkou na druhé straně pokoje, která tady ale vytváří příjemnou a tichou atmosféru.

„Mm, jen nad tím...že jsme teď spolu," přiznám s uculením a Yoongi s pousmáním přikývne na souhlas.

„Jo, je to skvělý pocit," řekne a svalí se na postel vedle mě, celého mě zalehne a prodere se k mým rtům, které hned spojí v jedny. Zasměju se nad tímto roztomilým činem, ale poté se do polibku zapojím, už teď jsem se stal na Yoongiho rtech závislým.

Myslel jsem, že se ode mě Yoongi odpojí, lehne si a v objetí prostě půjdeme spát, ale on s polibky začne přecházet až k mému krku a dlaní mě pohladí po boku až k lemu trička, které lehce nadzvedne a dotkne se mě i na holé kůži mého bříška. Tohle mě trochu vyděsí a rychle od sebe Yoongiho odstrčím, tomu se úplně zúží zorničky.

„Ježíš...Jimine, omlouvám se, nechtěl jsem dělat něco, co je pro tebe moc intimní, já jen...neuvědomil jsem si, že jsme spolu jen jeden večer..." obhájí se a já se na něj nejistě pousměju. Chápu ho, sice jsme spolu jen jediný večer, ale ve skutečnosti spolu trávíme už nějaké ty měsíce, i mě připadá, že jsme spolu už celou věčnost, jen teprve dneska jsme si to všechno ujasnili.

„To nic, já ti rozumím, ale...nevím, jestli bychom měli-..."

„Ne, to je v pořádku, neuděláme to, do ničeho se nehrnu, to v žádným případě, ani jsem to neměl v plánu, věř mi," vyhrkne hned, ale já se nad tím zasměju a pohladím ho po jeho tmavých vlasech ještě trochu mokrých ze sprchy.

„Nelži, vím, kam jsi mířil, chtěl jsi tenhle den jen zakončit...úplně, ale to nevadí, totiž...i mě připadá, že jsme spolu už dost dlouho, jen to předtím nebylo oficiální..." vydám ze sebe nervózně a celý červený si promnu prsty. Yoongi si povzdechne a líbne mě na čelo.

„Hmm, máš pravdu, chtěl jsem to zakončit...něčím víc, ale plně tě respektuju a chci, aby ses cítil příjemně, takže tohle je jen a jen tvoje rozhodnutí, až ty poručíš, tak to bude," ujistí mě a já se pro sebe polichoceně zasměju, ale hned na to si nervózně skousnu ret.

„Ummm, a...nechtěl bys to přeci jen...už dneska...?" optám se skoro šeptem a Yoongi si mě nejistě projede pohledem.

„Minie, na tohle asi potřebuješ víc času, musíš se na to psychicky připravit, nechci ti ublížit," vysvětlí mi zamračeně a já se uculím nad tou ohleduplností, ale pravdou je, že já sám bych tenhle den chtěl zakončit se vším všudy.

„Jenže dneska by to bylo dokonalý," přiznám stydlivě. Yoongi nad tím zakroutí hlavou a zavrtá obličej do mého hrudníku.

„Mm, ťuntíku, nenuť se do toho, je to tvoje poprvé, musíš to opravdu moc chtít..."