Poslední Hřích 2

9. Zlost a vztek

Arpád byl strašně naštvaný a potřeboval se toho vzteku zbavit. Proto popohnal svého koně k ještě větší rychlosti, protože přesně věděl co mu pomůže...,,Protože jedině v ženském klíně ho vztek a zlost přejde".. řekl si pro sebe, protože ho potřeboval ukojit.

A tak zamířil rovnou do nevěstince.

U stáji ho překvapila Katy, která si zrovna upravovala svůj živůtek. A tak seskočil z koně a rázným krokem přešel k ní.

,,Roztáhni nohy, Katy," řekl a ona věděla že nepotřebuje aby řekl ještě něco dalšího, protože vždy přesně udělala co chtěl. Zmizela s ním za roh do stájí a přitom ji na tváři pohrával úsměv, i když napřed to byl trochu překvapený výraz.

,,To rozdáváš rozkoš i tady?" zeptal se a přitom na ní pohlédl pohledem plným překvapení. ,,Jistě, kde si kdo řekne, hřebečku," odpověděla s vášní v hlase a přitom na něj zatřepetala řasami.

,,Co tady děláš, Arpáde, nečekala jsem tě?" řekla a přitom mu pohlédla do očí. 

,,Chci tě Katy, tady a teď," odpověděl a přitom ji postrčil k balíku slámy. A jeho oči plály touhou. ,,Tak pojď," vyzvala ho a přitom si na ono místo, kde ještě bylo i několik dalších balíku lehla. Roztáhla nohy a přitom mu pohlédla vzrušeně do očí.

,,Vezmi si mě, Arpáde..tady a teď..tak jak jsi chtěl," zašeptala a přitom na něj pohlédla svůdným pohledem. A opět si pohrávala s tkanicemi od svého živůtku, přímo před jeho oči. ,,Tak pojď, vždyť jsi to sám chtěl, miláčku," řekla a přitom viděla že už nevydrží čekat, protože se na ní hned v tu ránu vrhl.

Zasypával ji polibky a mezi tím jeho ruce se chopily její sukně, kterou vyhrnuly nahoru.

,,Ty víš, Arpáde že jsem ti vždycky po vůli," zašeptala mu do rtu a přitom mu dala ruce kolem krku. ,,Já vím, Katy," odpověděl Arpád a přitom se sklonil k jejímu klínu, aby ji mohl ochutnat. ,,Miluji tě, miluji, když tohle děláš a když jsi tak nenasytný.. Och, tak strašně a sladce nenasytný, miláčku..Ty jsi tak hříšný.. stejně jako já, lásko..Protože ty jsi sám bůh Arpáde..velký bůh sexu, má lásko a já tě chci stále víc a víc. Ty můj hřebče. Miluji když pronikáš do mého těla, ty jsi snad i samotný ďábel Arpáde, protože mě to stále k tobě přitahuje. Ach, má lásko" řekla a přitom se prohnula v zádech, když do ní zajel jazykem.

,,Jsi tak vlhká, Katy..tak nádherně vlhka..A taky tak nádherně roztažená, miláčku..Miluji tvé tělo, ale ze všeho nejvíc miluji tebe," zašeptal a ona si jeho hlavu přitáhla ještě blíž ke svému klínu.

,,Já vím, můj milovány, taky tě miluji, Arpáde.." zasténala a přitom ho pohladila po vlasech. ,,Aáá chutnáš tak božsky, Katy, ty jsi nektar, který bych mohl pít věčně, má sladká," řekl a přitom se v ní začal svým jazykem pohybovat. ,,To ráda slyším, má lásko...Moc ráda," odpověděla a přitom své nohy roztáhla ještě víc, aby do ní mohl svým jazykem proniknout ještě hlouběji.

 ,,Však ty víš, hřebečku, že má jeskyňka je vždy pro tebe připravená," řekla a přitom se prohla v zádech, když ucítila zběsilé kmitání jeho jazyka ve svém ženství.

,,Och, Arpáde, tohle by jsi mohl dělat věčně.. Miluji tě..Miluji to.. když mě tak sladce dráždíš, můj  hřebče. Ale teď už pojď..má jeskyňka je tak vlhká a já potřebuji úlevu. Potřebuji tě v sobě, můj drahý..Chci cítit tvůj úd ve mě..Tak už pojď, pojď to mě, Arpáde..Tvá klisnička, chce pořádného hřebce, kterým jsi jen ty..můj božský Arpáde," vzlykla Katy a přitom mu znovu prohrábla vlasy.

,,Miluji tvoji mušličku, Katy," řekl Arpád vzrušeně a pak ji ještě chvíli podráždil svým jazykem a poté z ní vyklouzl a podíval se ji zpříma do očí. ,,Ale máš pravdu, asi bych už měl ukojit tvůj hlad, stejně tak jako i můj," zašeptal vzrušeným hlasem a poté si stáhl kalhoty a jedním trhnutím vstoupil do jejího připraveného těla. 

,,Ááá..miláčku, miluji milování s tebou. Lásko..ty jsi tak silný a statný hřebeček, a já tě tolik potřebuji..Potřebuji tě v sobě..Pojď Arpáde..přitlač ještě..ó ano, přitlač..Udělej mi ten nejlepší požitek..Udělej dobře svoji klisničce, ale i sobě miláčku..!" vzlykla a přitom Arpád přirazil zběsile do jejího těla.

,,Já jsem tebou snad posedlí, Katy, protože nemůžu přestat!" křikl Arpád a přitom znovu přirazil do jejího těla až Katy zběsile vykřikla.

,,To je dobře. To je moc dobře, že jsi mnou Arpáde posedlí..A teď už nic neříkej a nepřestávej, hlavně nepřestávej, miláčku. Ano.. A pojď a užívej si dosyta tito chvíle kdy jsme spolu. Ty chvíle, kdy se milujeme.. a kdy po sobě toužíme.. tak silně.. můj silný hřebče. Protože já tě chci Arpáde, chci tě!" řekla slabě Katy a potom začala zběsile sténat, protože Arpádova přítomnost v ní ji dělala nesmírně dobře.

Tak dobře, že si ho v sobě chtěla udržet ze všech sil.